Hedy Feldenová
* 17. 3. 1866, Nechanice (Hradec Králové), Česká republika (Czech Republic)
† 13. 11. 1922, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
nationality: Czech
sex: female
notes:
NK ne - 2016/07
rodné jméno
Feltlová, Hedvika, 1866-1922
Hedy Feldenová
Dcera nechanického lékaře MUDr. Feltla Hedvika se prosadila a získala věhlas ve světě jako zpěvačka. Studia absolvovala u profesora J. N. Fuchse ve Vídni. Od roku 1893 působila v operním souboru v Hamburku pod vedením Gustava Mahlera. Pod uměleckým jménem HEDA FELDENOVÁ vystupovala v rámci jednotlivých angažmá v opeře ve Štětině, Norimberku, Magdeburku a také v Národním divadle v Praze. Stálou členkou souboru se stala v letech 1902 - 1912. Na naší první scéně zpívala jako altistka, někdy i mezzosopránové větší či menší role z děl českých i světových skladatelů, například Ježibabu v Rusalce nebo Ludmilu v Prodané nevěstě. Z počátku jí byla Z. Nejedlým vytýkána nedokonalá výslovnost, ale tento nedostatek odstranila. Po odchodu z Národního divadla se usadila ve Vídni a věnovala se výuce operního zpěvu. Narodila se v Nechanicích 17. 3. 1866, kde působil její otec jako lékař harrachovského panství. Přistěhoval se s ostatními panskými úředníky po požáru sadovského zámku v roce 1844. Byl znám jako lidumil a zasloužil se o ošetřování nemocných při epidemii cholery a raněných v bitvě 3. července 1866. Za obětavou lékařskou pomoc byl roku 1858 vyznamenán. Hedvika Feltlová zemřela ve Vídni 13.11.1922.
nechanicko.cz, 27.7.2016/07
Hedy Feldenová
from - to | institution, city, notes |
???? - 1901 | Magdeburg, Magdeburg |
1893 - ???? | Hamburk (Hamburg), Hamburk (Hamburg) |
1897 - ???? | Norimberk (Nürnberg), Norimberk (Nürnberg), opera |
1897 - ???? | Štětín (Szczecin), Štětín (Szczecin), opera |
1901 - 1912 | Národní divadlo, Praha, Národní 2, Masarykovo nábřeží 34, Divadelní 1, 1901-1902 pohostinská vystoupení, od 1902 angažmá |
1913 - 1922 | Vídeň (Wien), Vídeň (Wien) |
Hedy Feldenová
encyklopedie/slovník | ||
published | title (subtitle), publisher, city | |
1988 | Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatimního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha |