Marie Veselá Kabeláčová

* 22. 11. 1892, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
† 20. 2. 1969, Praha, Česká republika (Czech Republic)
, Actress

 

nationality: Czech
sex: female

NK AUT: jn20000620405

Marie Veselá Kabeláčová

Marie Veselá se narodila 22. listopadu 1892 ve Vídni. V letech 1907 – 1914 studovala u G. Geiringera zpěv na Státní akademii hudby a dramatického umění ve Vídni. Vystudovala díky Rubinsteinovy prémie a Hoffmannova a Molitorova stipendia.
Následně prošla jako sólistka do odchodu na odpočinek třemi operními soubory brněnského Německého divadla (1914 – 1918), s nímž se účastnila i zájezdu do Hamburku (1916), Národního divadla v Brně (1919 – 1922) a po několika pohostinských vystoupeních pražského Národního divadla (1. červenec 1922 – 15. září 1958). V Národním divadle Praha ještě krátce hostovala jako penzistka.
Díky svému jazykovému vybavení často hostovala v zahraničí (např. v letech 1925 – 1926 v berlínské Staatsoper). Hojně se věnovala též koncertní činnosti. Do Prahy už Veselá vstoupila jako zkušená zpěvačka pro tolik potřebný vysokodramatický soprán. Především za vedení Otakara Ostrčila se z ní stala umělkyně nejexponovanějších rolí v náročném repertoáru.
Disponovala dokonalou deklamací, tónovým rozsahem, intenzitou a průbojností hlasu, důstojností a vznešeností v hereckém projevu a též temperamentem. Těmito vlastnostmi mohla účinkovat hojně v dramaticky vypjatých rolích v českém a světovém repertoáru. Dokázala se uplatnil kromě ostrčilské éry i za vedení opery Václavem Talichem a v poválečných dobách. Pod vedením Talicha se přeškolila do altového oboru.
Ač v pozdějších dobách s přibývajícím věkem vytvářela hlavně malé a epizodní role, neztrácela v nich mnohostranné herecké a pěvecké schopnosti a psychologickou věrnost.
Uplatnila se v operách „Její pastorkyňa“ (Kostelnička Buryjovka), „Dalibor“ (Milada), „Šárka“ (Šárka), „Libuše“ (Krasava), „Tristan a Isolda“ (Isolda), „Káťa Kabanová“ (Kateřina), „Vojcek“ (Marie), „Rusalka“ (Čarodějnice), „Messinská nevěsta“ (Donna Isabella), „Zuzana Vojířová“ (Markytka), „Carmen“ (Carmen), „Aida“ (Aida), „Čert a Káča“ (Kněžna), „Vanda“ (Vanda), „Elektra“ (Elektra), „Bludný Holanďan“ (Mary), „Psohlavci“ (Kateřina), „Prodaná nevěsta“ (Ludmila a Háta), „Hubička“ (Martinka), „Smrt kmotřička“ (Starostová) atp.
Celkem často byla Marie Veselá využita i českým němým filmem 20. let. A i když byla zpěvačkou, díky němé kinematografii byl zachován pouze její herecký projev, hlas ne. Jak vidno, jednalo se vždy jen o menší epizodky. Často jí obsahoval již zmíněný Karel Lamač, Miroslav J. Krňanský a Václav Kubásek.
V první polovině 20. let se před kamerou zjevila jako domovnice v Kolárově komedii ROZTRŽENÉ FOTO (1921), sousedka matky Holarové (Saša Dobrovolná) v Lamačově BÍLÉM RÁJI (1924), chalupnice v PÍSNI ŽIVOTA / POSLEDNÍ PÍSNI (1924) M. J. Krňanského, sousedka v Kubáskových dramatech DRUHÝ ŽIVOT (1924) a DĚVČE Z HOR (1924) a žena na ulici v crazy komedii Karla Lamače CHYŤTE HO! / LUPIČ NEŠIKA (1924).
Ve druhé polovině 20. let se až do roku 1928 objevila každoročně aspoň v jednom filmu. Byla tak znova sousedkou ve filmu Karla Antona DO PANSKÉHO STAVU / MATKA KRÁČMERKA I. (1925), šatnářkou v Krňanského melodramatu PŘÍBĚH JEDNOHO DNE (1926), trhovkyní v melodramatu PANÍ KATYNKA Z VAJEČNÉHO TRHU (1927) Václava Kubáska a naposledy vesnickou drbnou v dramatu debutujícího režiséra Martina Friče PÁTER VOJTĚCH (1928).
Tak byla ukončena filmová dráha Marie Veselé přesně čtyřicet let před jejím skonem. Za dva roky vzniklé české zvukové kinematografii, kde by nejlépe mohla uplatnit své pěvecké nadání, se už nikdy neobjevila.
Je také jednou z protagonistů v krátkém němém dokumentárním snímku Slávy Kamilova NEDĚLE ČS. FILMOVÝCH PRACOVNÍKŮ (1926). Kromě ní se před kamerou v tomto filmu objevil i Karel Lamač, Jan W. Speerger, Svatopluk Innemann, Josef Šváb – Malostranský, Milka Balek – Brodská i Zdena Kavková. Svůj hlas uplatnila taktéž v rozhlase, v televizi a na gramofonových deskách (mj. „Nevěsta Messinská“).
Jako jedna z prvních byla jmenována Zasloužilou umělkyní (1953). Jejím manželem byl zpěvák, kolega z Národního divadla v Brně i v Praze, Štěpán Chodounský (1886 – 1954). Operní pěvkyně Marie Veselá zemřela 20. února 1969 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti sedmi let.
Jaroslav "krib" Lopour, csfd.cz, 6.5.2018

Marie Veselá Kabeláčová

 

Marie Veselá Kabeláčová

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), bydliště - Boční I, č.p. 1579

Marie Veselá Kabeláčová

from - to   group, *creation, notes
???? - ????   osobnosti (Praha 4), *

Marie Veselá Kabeláčová

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  2017   Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha
encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1988   Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatimního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha

Marie Veselá Kabeláčová

year of award   award name, type, notes
1953   Zasloužilý umělec