Jan Miroslav Bakalář

* 18. 7. 1857, Srbce (Prostějov), Česká republika (Czech Republic)
† 23. 1. 1935, Podivín (Břeclav)

 

nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01010584

notes:
Pseudonym
Bakalář-Srbecký, Jan Miroslav, 1857-1935
-
Katolický kněz, náboženský publicista a spisovatel, sběratel pohádek, propagátor umělého světového jazyka volapük, odborné práce, časopisecké články.

Jan Miroslav Bakalář

Narozen 16. 7. 1857 v Srbicích u Kojetína. Zemřel 23. 1. 1935 v Podivíně. Kněz, sběratel lidových pohádek a písní, autor nábožensky laděných a eticko-mravních článků, propagátor umělého jazyka volapük a později esperanta. Po studiích na gymnáziu v Kroměříži a v Přerově vstoupil do brněnského semináře. Vysvěcen 1884 na kněze kaplanoval v Křižanově, Jenešově a Bučovicích; administroval v Bohuslavicích. Od roku 1887 působyl jako katecheta na měšťanské a obecné škole v Břeclavi; od roku 1913 jako farář v Congru (Angern) u Vídně. Po založení ČSR v roce 1918 se přestěhoval do Podivína, později byl ustanoven katechetou ve Valticích, kde zůstal až do svého odchodu do penze. Z jeho literární činnosti jmenujme Mluvnici řeči světové volapük a Slovníček řeči světové volapük. Svými články přispíval do řady časopisů např: Brněnský hlas, Komenský, Literární obzor, Moravská orlice, Učitelské listy, Časopis Muzejního spolku olomouckého, Světozor, atd.
Literatura:
HRAŠE, Karel. Bakalář-Srbecký. Ottův slovník naučný: třetí díl. Praha, 1890, s. 112.
PODLAHA, Antonín. Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913: část pátá. Praha, 1923, s. 2062.
Osterreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950.
RAKOVSKÁ, Lada. Václav Grunt. Valtický zpravodaj.
stt.opac.nm.cz, 30.12.2018
-
Kněz, spisovatel a publicista používající i pseudonymu J. B. Srbecký se narodil 16. 7. 1857 v Srbcích na Moravě pocházel z č. p. 1 a byl synem Josefa a Veruny Bakalářové, zemřel dne 23. 1. 1935 v Podivíně na Moravě. Studoval teologii v Brně, roku 1884 byl vysvěcen na kněze a 1889 působil v Brně jako katecha. Z Brna r. 1898 odešel na Moravu do Vranovic, kde působil jako farář. Věnoval se sbírání lidových pohádek a písní, které uveřejňoval časopisecky. Uveřejňoval také nábožensky orientované a eticky mravní články, vystupoval proti brakové literatuře a za ochranu zvířat. Je považován za nejlepšího pracovníka pro myšlenku pomocné světové řeči (volapuku a esperanta). Pro myšlenku světové dorozumívací řeči psal do mnoha časopisů, nejen do českých ale i německých listů. Publikoval v Brněnském hlase, Literárním obzoru, Literárních listech, Moravské orlici, Učitelských listech aj.
srbce.cz, 30.12.2018