Jan Hladík

* 21. 3. 1927, Praha, Česká republika (Czech Republic)
3. 6. 2018, Praha, Česká republika (Czech Republic)
painter, graphic artist, textile artist, typographer

 

nationality: Czech
sex: male

word:
Mým hlavním výtvarným oborem je autorsky tkaná tapisérie. Vedle toho se celoživotně intenzivně zabývám grafikou. Pro tkaní jsem si vytvořil vertikální stav vlastní konstrukce.
První figurativní tapiserii jsem utkal v roce 1974. Měl jsem tehdy za sebou delší etapu abstraktních, autorsky tkaných tapiserií, takových, jak jsem je předvedl na 2., 3., a 4. Bienale v Lausanne. V první figurativní tapiserii jsem chtěl vyzkoušet moji techniku tkaní (dosti hrubou a lapidární), zda je schopna se vypořádat s figurativním motivem tak, jak to dělal gobelín v historii.
Vybral jsem si fotografii románského reliéfu „Polibek Jidáše ze St. Gill“. Tapiserie, která vznikla, ukázala, že toto hrubé autorské tkaní je schopno sdělit jemnosti psychického výrazu tváře. Byl to nový rys v mém tkaní. Vznikla celá řada gobelínů, která pracuje buď s fotografií, nebo s detaily z historie malířství. Dva z nich vybrala mezinárodní porota pro 8. a 9. Biennale v Lausanne.
Jde o citace, kterými chci profiltrovat můj individuální současný pocit a tím oslovit diváka. To, že tkám sám, mi umožňuje aktivní tvůrčí uchopení každého detailu.
Myslím si, že doba, kterou dnes prožíváme, by měla tolerantně přijmout cestu propojenou s tradicí a minulostí, a to v zájmu přítomnosti i budoucnosti.
Jan Hladík
* 21. 3. 1927 - Nová Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995
-
Jan Hladík se narodil 21. května 1927 v Praze. Studoval na Státní grafické škole v Praze, jeho spolužáky byli Václav Sivko, Vladimír Fuka nebo Mikuláš Medek. V roce 1945 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, studia ukončil roku 1950 diplomovou prací – kolekcí dekoračních látek zhotovených technikou filmtisku.
Po únoru 1948 byl Jan Hladík povolán na vojnu do pracovního lágru PTP, rodinný majetek byl konfiskován, otec Jana Hladíka byl později zatčen a vězněn. Po úrazu na vojně a návratu do civilu nemohl umělec pracovat ve svém oboru textilní tvorby.
Roku 1955 se oženil s Jenny Hršelovou (Jenny Hladíková), která je také výtvarnice, a vrátil se k textilní tvorbě. Pro výstavu nově ustavené Skupiny 7 (1958) utkal první tapiserie s abstraktními motivy podle vlastních předloh. Souběžně s tvorbou autorských tapiserií, které se od roku 1959 staly jeho stěžejním výtvarným projevem, tvořil grafické listy, kresby temperou a olejomalby.
V roce 1960 vystavoval textilní díla na trienále v Miláně, 1963 měl první samostatnou výstavu v Praze a roku 1965 byl poprvé pozván na mezinárodní bienále tapiserie v Lausanne, kde byl zastoupen ještě čtyřikrát. Přátelství s Josefem Topolem a herci Divadla za branou jej počátkem 70. let inspirovalo k tvorbě tapiserií s divadelními scénami.
Od roku 1967 byl členem sdružení Hollar, grafickou tvorbu poprvé vystavil roku 1970, těsně před likvidačním zásahem režimu do činnosti spolku. Jeho druhá samostatná výstava grafiky se uskutečnila po pádu komunistického režimu až v roce 2002.
novinky.cz, 2018/06