Bohuslav Reynek

* 31. 5. 1892, Petrkov (Havlíčkův Brod), Česká republika (Czech Republic)
28. 9. 1971, Petrkov (Havlíčkův Brod), Česká republika (Czech Republic)
publisher, graphic artist, translator, poet, christian artist

 

nationality: Czech
sex: male

word:

Narodil se v Petrkově u Havlíčkova Brodu (dříve Německý Brod) jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka. Po základní škole ve Svatém Kříži navštěvoval reálku v Jihlavě. Zde se začal ovlivněn svým profesorem Maxem Eislerem zajímat o literaturu a výtvarné umění. Po maturitě studoval (zřejmě na přání svého otce) zemědělství na C.K. Vysoké škole technické, studia však po několika týdnech nechal a vrátil se do Petrkova. Odtud podnikl svou první cestu do Francie. V této době také začal psát své první básně (později byly vydané ve sbírce Žízně).

V roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Florianem ze Staré Říše, se kterým spolupracoval až do konce jeho života. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami velmi ovlivnil mnoho staroříšských edic, zejména edici Dobré dílo.

Roku 1923 odjel do Grenoblu aby poznal autorku knihy Ta vie est la…, básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si poté roku 1926 vzal za manželku. Následujících deset let (1926-1936) žil s rodinou, manželkou a později také se dvěma syny narozenými 1928 a 1929, střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti, aby se ujal správy statku.

Roku 1944 byla Reynkova rodina donucena se vystěhovat ze statku. Po několika měsících hledání nového bydliště se nastěhoval i s rodinou do Staré Říše k dětem J. Floriana, kde zůstal až do konce války. Roku 1945 se rodina na statek vrátila, ale po komunistickém puči v roce 1948 byl Reynkův statek v Petrkově zestátněn a Reynek na něm pracoval poté jen jako zemědělský dělník až do roku 1957. (První roky se zcela uzavřel a ani neopouštěl dům.) V této době vzniká většina Reynkova grafického díla a dozrává také jeho osobitý básnický projev.

V průběhu šedesátých let se na Reynka znovu začíná obracet pozornost mnohých mladých umělců (např. J.Kolář, I. Diviš nebo I.Jirous). V témže roce ve kterém Reynek ovdověl (1964), směl poprvé po pětatřiceti letech znovu vystavovat. Na konci roku 1969 ještě stihl vydat jeden svazek své poezie (byly to sbírky Sníh na zápraží, Mráz v okně a Podzimní motýli). Svoji poslední básnickou sbírku Odlet vlaštovek už vydat nemohl - její sazba byla v rámci postupující normalizace rozmetána.

zdroj - www.encyklopedie.seznam.cz