sex: male

Josef Albert Hodic

Jeho otec Karel Josef, olomoucký biskupský a zemský soudní rada, byl majitelem několika lenních statků olomouckého biskupství. Albert studoval od roku 1723 na rytířské akademii v Lehnici a později ve Vídni. Po dlouhých kavalírských cestách (Itálie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Anglie a Španělsko) načas zakotvil u dvora Karla VI. ve Vídni, kde byl jmenován komorníkem a podílel se na organizování dvorských slavností. Od roku 1733 pokračoval ve studiích na universitě v Altdorfu, kde se seznámil se Sofií, vévodkyní Sachsen-Weissenfels, o dvaadvacet let starší vdovou po bayreuthském markraběti Jiřím. O rok později se s ní oženil a stal se tak strýcem jejího synovce, pruského krále Bedřicha II. Sloužil i v pruské armádě jako velitel husarského pluku, ale kvůli stavovským i konfesijním nesrovnalostem nakonec odešel zpět do Vídně. Roku 1741 se vrátil do rodných Rudoltic, aby se po otcově smrti ujal správy rodného panství. Společně s kolegou z vratislavské zednářské lóže Aux trois squelettes Karlem Franzem von Grossem založil první vídeňskou lóži Aux trois canons (1742) a stal se jejím velmistrem. Ve Slezských Rudolticích se zabýval filozofií, básnictvím, historií, přírodovědou, studiem kultů a umění (sbíral starožitnosti, obrazy a zejména grafiku) a postupně ze svého zámku vytvářel významné společenské a umělecké středisko. Jeho pozdně barokní přestavba rudoltického zámku dalece překonala koncepce přilehlého parku v duchu dobové jardin picturesque. Zahrada s množstvím kuriózních objektů vyrůstala podle Hodicovy invence po několik desetiletí jako dobově příznačné dílo diletujícího aristokrata za přispění jediných dosud doložených spolupracovníků sochaře Jana Schuberta (1741/1743-1792) a zahradníka J. A. Schindlera. Hodicovo sídlo navštěvovala řada významných osobností včetně moravských osvícenců a zámek se zahradou se staly předmětem několika dobových oslavných popisů, žel bez vyobrazení. Po nevyhnutelném bankrotu dožil Hodic jako chráněnec pruského krále Bedřicha II. v Postupimi, jeho statky byly vráceny olomouckému arcibiskupství a park následně zničen.
Pavel Zatloukal

Josef Albert Hodic

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	2003	Příběhy z dlouhého století (Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku), Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)
podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	2003	Josef Albert Hodice, Příběhy z dlouhého století, 28-28

Josef Albert Hodic