František Křižík

* 8. 7. 1847, Plánice (Klatovy), Česká republika (Czech Republic)
† 22. 1. 1941, Stádlec (Tábor), Česká republika (Czech Republic)
Businessman, Inventor, Electrotechnician

 

nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01070202

František Křižík

Narodil se jako jediný syn venkovského ševce a posluhovačky v pošumavském městečku Plánice. Brzy v mládí přišel o otce. Ve dvanácti letech odešel na studia na tehdejší jedinou českou reálku v Praze, kterou vystudoval. Pro nedostatek peněz ale nemohl složit maturitu, jelikož si nemohl dovolit zaplatit poplatek za její složení. Přesto ho profesor Václav Zenger, který rozpoznal jeho nadání a technické nadšení, přijal na pražskou techniku jako mimořádného posluchače. Již během studia si musel najít práci, nejprve soukromé doučování, opisování not a později práci v továrně, která se zabývala výrobou telegrafních a signalizačních zařízení. Během práce zdokonalil železniční signalizaci, což se také stalo jeho prvním uznávaným vynálezem, za který obdržel 1000 zlatých.
V roce 1878 zkonstruoval blokové signalizační zařízení. Navrhl zdokonalené elektrické návěstidlo, zkonstruoval ústřední stavění výhybek a vytvořil blokovací signalizační zařízení, které znatelně omezilo nebezpečí vlakových srážek. Peníze z prvních vynálezů mu umožnily, aby se v létě roku 1878 vydal do Paříže na světovou výstavu. Kromě jiných technických novinek tu spatřil také elektrickou obloukovou lampu ruského vynálezce Jabločkova. Myšlenka elektrického osvětlení byla fascinující a předurčila další dráhu jednatřicetiletého vynálezce.
Ještě téhož roku vymyslel řadu zlepšení a roku 1880 patentoval podstatně zdokonalenou obloukovou lampu. Problém velmi účinných obloukových lamp bylo uhořívání uhlíkových elektrod, které se původně nastavovaly ručně, později různými regulátory. Křižík zkonstruoval jednoduché elektromagnetické zařízení, které pomocí dvou cívek a kuželových železných jader udržovalo stálý elektrický proud v lampě.
Vzápětí přesídlil do Plzně a otevřel si vlastní dílnu na výrobu obloukových lamp. Spřízněnou duši nalezl v plzeňském podnikateli Piettovi. V roce 1880 zavedl osvětlení v jeho papírně a Piett mu pomáhal uvést obloukovou lampu na český i zahraniční trh. V roce 1881 dosáhl velkého úspěchu na výstavě v Paříži. Jeho obloukovka konkurovala Edisonově žárovce, jelikož svítila silněji než Edisonova žárovka - a získala zlatou medaili. Další ocenění získal na výstavě v Mnichově. Prodejem licencí do Anglie, Francie a Německa, kde firma Schuckert vyráběla až 5000 lamp ročně, získal dost peněz, aby se osamostatnil. Vrátil se do Prahy, pronajal si starou tovární budovu v Karlíně a zahájil rozsáhlou reklamu: v roce 1883 např. provedl bezplatně osvětlení technické výstavy ve Vídni a dostal opět medaili. Jenže sklízel spíš pocty než zakázky.
Situace se obrátila v roce 1887, kdy obdržel první zakázky na městské pouliční osvětlení. V březnu rozzářily obloukovky Jindřichův Hradec a krátce nato také Písek.[6] V roce 1888 postavil první městskou elektrárnu v Českých zemích pro Žižkov, a zanedlouho začal vyrábět vedle obloukovek i lustry, dynama a elektroinstalační materiál.
Už několik let ovšem připravoval další velký projekt – pouliční elektrickou dráhu v Praze. Získat zakázku se mu však nedařilo, protože exkluzivní smlouvu na pražskou dopravu měly koňské dráhy. On však našel východisko: uskutečnil svoji myšlenku v rámci plánované Jubilejní výstavy v roce 1891. Provedl osvětlení celé výstavy a skutečně vybudoval tramvajovou trať na Letné. Měřila sice jen 800 metrů, stala se však opravdovou senzací. Ještě větší slávu přinesla Křižíkovi jeho světelná fontána na Výstavišti. Tento triumf mu vynesl nové zakázky i bankovní úvěry. V roce 1896 zprovoznil hlavní část tramvajové trati Florenc – Karlín – Libeň – Vysočany. Po prodloužení a rozvětvení měřila 8 km a přepravovala ročně 2 miliony pasažérů; roku 1907 ji odkoupily pražské Elektrické podniky.
Během svého života postupně vybavil na 130 českých elektráren svým zařízením. Zároveň mu ale začal vyrůstat nebezpečný konkurent – o patnáct let mladší inženýr Emil Kolben. Nezadržitelně se blížil střet koncepcí: zatímco on sám, podobně jako Thomas Alva Edison, stále věřil v budoucnost stejnosměrného proudu, Kolben pochopil, že větší perspektivu má proud střídavý. K rozhodující konfrontaci došlo při vyhlášení soutěže na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Tuto výhodnou zakázku získala Kolbenova firma.
Tato jeho obchodní prohra znamenala ztrátu zakázek i bankovních úvěrů. Přesto se pustil do dalšího náročného podniku: v roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v Rakousku–Uhersku, z Tábora do Bechyně. Z finančních problémů už nevybředl a během první světové války jej banky donutily přeměnit zadluženou firmu na akciovou společnost. V roce 1917 pak pro nesplácení úvěru Pražská úvěrní banka převzala jeho podnik. Roztrpčený vynálezce se stáhl do ústraní.
cs.wikipedia.org, 2013/07/10

František Křižík

cs.wikipedia.org
Max Švabinský: František Křižík, 1922, kresba perem
 

František Křižík

from - to   school, city, faculty, specialization, professor
???? - ????   Gymnázium, Klatovy (Klatovy)

František Křižík

from - to   institution, city, notes
???? - ????   Město Klatovy, Klatovy (Klatovy), gymnázium
???? - ????   Praha, Praha
1873 - 1884   Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město), 1880 v dílně U zvonu vynalezl oibloukovou lampu

František Křižík

from - to   group, *creation, notes
???? - ????   osobnosti (Plzeňský kraj), *

František Křižík

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  1987   František Křižík, Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSSR, Praha
  1994   Průkopníci vědy a techniky v českých zemích, Fragment, Havlíčkův Brod (Havlíčkův Brod)
  1997   Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Nakladatelství MMM, Praha
  2002   19th-century art (Guide to the Collection of the National Gallery in Prague. Trade Fair Palace, 4th floor), Národní galerie v Praze, Praha
  2002   Umění 19. století (Průvodce expozicí Národní galerie v Praze. Veletržní palác, IV. patro), Národní galerie v Praze, Praha
  2009   Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5 (Příběhy nevšedních životů)
  2016   Design v českých zemích 1900-2000, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1936   Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa (Česká Lípa)
  1999   Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
podřazený dokument
  published   title (subtitle), publisher, city
  2000   František Křižík (1847 - 1941), Sto tváří, 94-97
www
  published   title (subtitle), publisher, city
  ????   František Křižík (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
průvodce
  published   title (subtitle), publisher, city
  1981   Průvodce vyšehradským hřbitovem (Soupis významných hrobů na vyšehradském hřbitově), Správa národní kulturní památky Vyšehrad, Praha
  2005   Pražský industriál (Technické stavby a průmyslová architektura Prahy), Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT, Praha

František Křižík

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  1928   Hlavy známe i neznáme (Padesát portrétů se studií Arna Nováka), Grafický kabinet Jan Štenc, Praha
podřazený dokument
  published   title (subtitle), publisher, city
  1953   Ač zemřeli - ještě mluví, Křesťanská žena, 2
  2019   Křižíkova (XI.Úsek metra II B), Metroart, 151-153
  2019   Náměstí republiky (IX. Skloňování skla), Metroart, 132-135
  2022   Na pozadí české historie (Literatura pro děti a mládež (Příběhová próza)), Dějiny české literatury v protektorátu Čechy a Morava, 513-516
průvodce
  published   title (subtitle), publisher, city
  1992   The Lands of the Czech Crown, Orbis, Praha
příležitostný tisk
  published   title (subtitle), publisher, city
  2006   Malý průvodce Kolíňáka po velké Praze