nationality: Czech
sex: male

notes:
NK ne 2024/04

Václav Kantor

K výrazným typům patří hračky z Vlkonic na Šumavě. Zde se výrobě po několik generací věnoval rod Kantorů, který hračky vyráběl pro výdělek. K výrobnímu sortimentu kromě různého náčiní a nářadí patřila i řada hraček. Typickými a původními výrobky byli koníci na kolečkách a koníci s vozem, kteří se vyrábějí štípáním z kusu dřeva, dále kolébky a truhličky. Všechny tyto jmenované hračky se vyráběly ve třech velikostech. Koníci s vozíkem se zhotovovali v několika variantách. Na prkénku s kolečky byl umístěn buď jeden koník nebo pár koníků a vozík býval buď ve formě „korby“ nebo „žebřiňáku“. Pro tyto hračky byl po celé generace typický neměnný tvarový i koloritový styl. Hlavním ozdobným prvkem byla u těchto hraček vlnovka nebo klikatá a lomená čára. Původně se hračky malovaly klihovými barvami na žlutém podkladě, kterého se dosáhlo máčením hračky do odvaru z březového listí. Ve dvacátých letech 20. století byly, jako i v jiných hračkářských dílnách, klihové barvy nahrazeny barvami anilinovými. Kromě základní žluté barvy, která se používala pro krytí ploch vozíků, podstavečků i nábytečku, byla pro dekor typická barva hnědo-fialová, kterou se vykrývaly těla koníků a na níž se pak malovala charakteristická modrá vlnovka vyznačující hřívu, srst, postroje a sedlo koníka.
Změny do výroby přinesl až poslední výrobce z rodu Kantorů Václav Kantor (1900–1980), který byl původně vyučen zedníkem. Od jara do zimy pracoval v zahraničí, nejčastěji v Rakousku. V zimě pak pomáhal doma v dílně u svého otce. Do dílny postupně zaváděl dokonalejší nářadí a nové strojní vybavení. Tyto nové stroje s sebou přinesly celou řadu změn v jednotlivých postupech i v celé technologii výroby. Například prkénka, která se původně štípala pořízem na stolici a ze kterých se zhotovovaly truhličky, kolébky, postýlky i podstavečky pod koníky a spřežení, nahradil prkénky řezanými pilou. Kolečka a zákolníčky, které byly původně řezané, nahrazoval soustruhovanými. Dokončování tvaru hračky však stále prováděl pomocí nože. Kromě anilinových barev začal používat také laky. Václav Kantor také rozšířil sortiment vyráběných hraček. Z původních 12 druhů hraček se postupně výroba rozrostla na více než 50 druhů. Kromě koníků a nábytečku vyráběl také šplhavé veverky, vály s válečkem, vozíky, hudební nástroje a řadu dalších. Ve dvacátých letech 20. století zájem o dřevěnou hračku začíná upadat vlivem hospodářské krize a nedostatkem suchého, dobře štípatelného dřeva. V té době rozšiřuje Václav Kantor svou výrobu i na zhotovování kuchyňského nářadí a potřeb pro loutková divadla. Součástky k loutkám, zejména těla loutek, vyráběl ještě po celou druhou světovou válku, především pro výrobce loutek Krále z Miřetic a pro pražskou firmu Münzberger. K výrobě hraček se vrací po válce, kdy kolem roku 1960 začíná pro Ústředí lidové umělecké výroby zhotovovat staré kolekce hraček. Pro ÚLUV pracoval až do roku 1980.
Eva Drhovská: Výroba dřevěných hraček v jižních Čechách, Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno 2010

Václav Kantor

Václav Kantor

encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	2000	Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
	2005	Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové (Hradec Králové)
podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	1981	Václav Kantor a jeho hračky (17.3.1900 - 10.9.1980), Umění a řemesla, 2-3