sex: male

NK AUT: jk01040685

Jan Hellich

Jan Hellich. Lékárník. Vlastivědný pracovník. Redaktor.
Otec Emanuel Hellich, lékárník v Poděbradech.
Studoval na pražském akademickém gymnáziu a pak na univerzitě.
Synovec kustoda Národního muzea Josefa Hellicha náleží ke generaci regionálních polyhistorů, kteří dokončovali proces národního obrození. Od r. 1889 se podílel na archeologickém výzkumu Poděbradska. Sem patří jeho výzkumy ve středním Polabí jako Pňov, Velké Opolany, Plaňany, Sány, Oldříš atd. Od r. 1892 publikoval své hodnotné příspěvky v Památkách archeologických a místopisných. Byl činný v Přírodovědeckém sboru Národního muzea, Archeologickém sboru Národního muzea a v Archeologické komisi při České akademii věd a umění. R. 1902 se podílel na založení městského muzea v Poděbradech. V l. 1912-1913 vykonával funkci inspektora pravěké sbírky Národního muzea. Kromě řady statí zpracoval pozoruhodnou monografii Pravěk Poděbradska, publikovanou r. 1906.
Jan Hellich si založil rodinu. Oženil se s Růženou Havlíkovou, dcerou okresního soudce a spisovatele, blízkého přítele mnoha našich buditelů, jež znal z dob studií. Se svou chotí prožil spokojený, činorodou prací ve prospěch svých nejbližších naplněný život.
Jan Hellich byl činný i společensky. Zase­dal v obecním zastupitelstvu Poděbrad v l. 1877-1919. V l.1883-1896 byl starostou města. Zasedal i v okresním zastupitelstvu v l. 1891-1919. Byl členem výboru, později místopředsedou a předsedou Občanské záložny. Jan Hellich zase­dal v obecním zastupitelstvu od r. 1877 až do r. 1919, v letech 1883 až 1896 byl starostou města a zasedal i v okresním zastupitelstvu v letech 1891 až 1919.
Jeho činnost je též spjata se vznikem a činností poděbradského muzea. Jan Hellich se od mládí zajímal o vlastivědu svého rodného regionu a to jak o vědy přírodní jako je geologie, mineralo­gie, paleontologie, botanika a entomologie tak i o vědy společenské a shromažďoval památky zdej­šího regionu. Již při zakládání Občanské knihovny vedle knih byly shromažďovány též místní památky a Jan Hell­ich se stal jejich správcem. Podobně pečoval i o exponáty, které se vrátily z Národopisné výstavy a původ­ní majitelé si je nerozebrali. Tyto předměty se pak spolu s jeho vlastními rozsáhlými sbírkami staly základem sbí­rek muzejních. Hellichovy sbírky obsahovaly památky his­torické, uměleckohistorické, národopisné, archeologické, přírodovědecké, knihy a písemnosti. Jan Hellich nabídl své sbírky městu a založil muzeum. Stanovy byly schváleny r. 1901, první valná hromada, na níž bylo muzeum založeno se konala 23. 2. 1902. Násle­dujícího roku bylo muzeum zpřístupněno a Jan Hellich byl 8. 7. 1903 za své životní zásluhy jmenován čestným měšťanem. Pod vedením Hellichovým se Museum Podě­bradská stalo prosperujícím ústavem a patřilo k nejbo­hatším venkovským muzeím. V roce 1930 bylo k poctě zakladatele nazváno „Hellichovo Museum Podě­bradska" a tento název neslo až do r. 1958. Jan Hellich vynikl i jako badatel. Zachra­ňoval soustavně archeologické památky zdejšího kraje. Výsledky činnosti jeho a jeho spolupracovníků vydány tiskem pod názvem „Archeologický výzkum ve středních Čechách". Hellich sám napsal řadu archeologických statí pro Památky archeo­logické a souborně zpracoval pravěk Poděbradska pro l. díl sborníku Poděbradsko. R. 1916 se stal předsedou prehistorické sekce archeologického sboru Národního (Zem­ského) muzea. Sbírky Národního muzea obohatil řadou významných nálezů a v letech 1916-1918 řídil výzkum Zemského muzea v Bohnicích. Jan Hellich je autorem četných pojednání z historie kraje. Zejména přispíval do Věstníku Poděbradska, jehož byl redaktorem. Zpracoval řadu kapitol ve sborníku Poděbradsko. Kromě toho přispíval do řady dalších ča­sopisů a místních rovin a konal též různé přednášky. Obzvláště se věnoval genealogii a na základě studia matrik sestavil rodokmeny všech starých poděbradských rodin. Spolupracoval též při vydávání Vavákových Pamětí. Jan Hellich byl aktivní i na úseku péče o památky. R. 1908 byl jmenován státním konservátorem a byl jím až do r. 1931. Jako člen archeologické komise České akade­mie (archeologická byla chápána šíře až dnes a zname­nala zájem o památky všeho druhu) vedl v letech 1916-1918 na Poděbradsku a Nymbursku dokumentační a zá­chranné práce při rekvizicích zvonů, z nichž třem pěti­nám tehdejšího stavu bylo souzeno, aby byly roztaveny pro válečné účely. Má též zásluhy na obnově havířského kostelíka v Poděbradech a zvonice při něm stojící, která vyhořela od blesku r. 1921. Jan Hellich pořizoval pilně výpisky z archivních materiálů. Nemalou zásluhu též měl na uspořádání bývalého zámeckého archivu, který byl svěřen do správy Musea Poděbradska a který Hellich s několika pomocníky uspořádali během 5 měsíců. Při založení Svaz československých museí byl Jan Hellich jednomyslně zvolen jeho předsedou. A když se již ne­mohl schůzí v Praze pro svůj vysoký věk a nemoc účastnit, nebyla jeho rezignace přijata, ale výbor Svazu se scházel u něho v Poděbradech.
Jan Hellich se dožil 81 let a zemřel 30. 9. 1931, sho­dou okolnosti v den, kdy vyšla z tiskárny jeho poslední práce - II. vydání průvodce po sbírkách poděbradského muzea.


Pro "artarchiv" zpracoval v Praze 31. března 2011 VT.

Jan Hellich

repro - Státní okresní archív v Kolíně

Jan Hellich

Jan Hellich

Jan Hellich

encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	2016	Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Jan Hellich

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	2004	Literáti Kolínska, Regionální muzeum v Kolíně, p.o., Kolín (Kolín)
podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	2002	3. Období První republiky, světová válka a její ohlasy (1919-1948), Náhledy na kolínskou literaturu, 5-8