nationality: Czech
sex: male

NK AUT: pna2005311846

Marie Caltová

Maminka byla po celý svůj život významnou fotografkou v plzeňském divadle; otec byl jevištní výtvarník nejdříve v Plzni, potom v Divadle Jiřího Wolkera v Praze „Takže jsem se v divadle pohybovala od dětství a logicky jsem zatoužila být nejen divák, ale ten kdo divadlo vytváří," vzpomíná na začátky své cesty k divadlu. „A tak jsem zkoušela hrát. Jako studentka gymnázia jsem hrála Josefku ve Vest pocket revue. Při premiéře mi ovšem vypadl text, a to tak dokonale, že jsem se nechytla na žádnou nápovědu. Opona musela dolů." Díky této zkušenosti Marie Caltová pochopila, že divadlo může dělat jedině jako teoretik. Na pražskou Filozofickou fakultu nastoupila v roce 1962. Studovala divadelní vědu a již během školy pracovala tři roky na částečný úvazek v Divadelním ústavu. Jejím konzultantem při psaní diplomové práce byl legendární Miroslav Kouřil, který jí hned po ukončení studia v roce 1968 nabídl zaměstnání v pražském Scénografickém ústavu. Nastoupila sem jako teoretička. Její kritiky byly otiskovány v odborném časopise Acta scenografica. V té době začala souběžně spolupracovat s plzeňským divadlem jako lektorka. Po svatbě s Miroslavem Doutlíkem, šéfem plzeňské operety, se vrátila zpátky do rodné Plzně, kde zakotvila už jako dramaturgyně činoherního souboru. Studia absolvovala v uvolněné a tvůrčí atmosféře druhé poloviny šedesátých let, do divadla ale vstoupila s nastupující normalizací, kdy úřady striktně nařizovaly, z jaké provenience se hry musí uvádět. „Myslím, že jsme se do předepsaných tabulek vešli se ctí, že se nám dařilo i v době zákazů, příkazů a šikany prosadit zajímavé tituly. Nemám pocit, že bychom uváděli něco, co bylo poplatné režimu. Hledali jsme kritické současné hry nebo klasiku, která se obrazným způsobem vyjadřovala k totalitě," hodnotí Marie Caltová sedmdesátá a osmdesátá léta. Její manžel, Miroslav Doutlík byl pro své odvážné inscenace propuštěn z divadla a vykonával řadu dělnických profesí, občas hostoval, často byl bez příjmu. Plat dramaturga tak představoval pro Marii Caltovou další druh umění – jak uživit rodinu. Miroslav Doutlík se vrátil do funkce šéfa operety po Sametové revoluci v roce 1989. Přesto, že v této době přestal platit ideologický diktát, složitost dramaturgické práce se nezměnila. “Práce dramaturga byla pro mne po celá ta dlouhá léta, co jsem ji vykonávala, radostí i věčnou úzkostí. Dramaturg nikdy nepracuje sám, ale je součástí týmu, jehož názory musí respektovat. Neustále jsem si kladla otázky, jestli tituly v dramaturgickém plánu tvoří celek, zachycují klima doby, respektují divácké spektrum, možnosti obsazení herců i specifiku režiséra. Odpovědnost jsem cítila i za angažování nových herců. Spolupracovala jsem s mnoha autory na konečné podobě textu. Například s Pavlem Kohoutem, Miroslavem Horníčkem a především s Antonínem Procházkou. S tím jsem konzultovala všechny jeho komedie od prvního nápadu do konečné podoby," popisuje Marie Caltová svou profesi. V roce 2010 obdržela Marie Caltová za svoji práci Cenu Vendelína Budila.
djkt.eu, 31.5.2020

Marie Caltová

Marie Caltová

Marie Caltová

Marie Caltová

kalendárium
	published	title (subtitle), publisher, city
	2008	Kalendárium osobností západních Čech na rok 2009 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)