nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01121543

notes:
Odkaz. forma
Stříbrný, Jiří Ferdinand, 1880-1955
+ věznice Valdice

Jiří Stříbrný

Narodil se v Rokycanech, ale rodina záhy přesídlila do Prahy. Vystudoval vyšší průmyslovou školu, kam přestoupil z neúspěšných studií na gymnáziu. Již během svých středoškolských studií se stal politicky aktivním a roku 1897 se zúčastnil zakládajícího sjezdu České strany národně sociální. Následně působil v její mládežnické organizaci a jako redaktor jejích periodik (krom Prahy mimo jiné i v Českých Budějovicích či v rámci krajanského sdružení ve Vídni). Od roku 1911 byl redaktorem Českého slova.
V letech 1911-1918 byl též poslancem za národní socialisty v Říšské radě. Právě díky jeho aktivitě se podařilo jeho straně zachovat si své voličstvo i po takzvané Švihově aféře. V létě 1914 byl i přes své známé protirakouské postoje povolán do armády, v dubnu 1917 byl propuštěn do zálohy. Ihned po propuštění se zapojil do odbojového hnutí Maffie. Na zasedání ke konci první světové války znovusvolané Říšské rady pronesl velmi ostrý a pro něj riskantní projev proti poměrům v rakouských internačních táborech.
V červenci roku 1918 se pak stal členem Národního výboru, o tři měsíce později, v září 1918, členem Socialistické rady. 28. října roku 1918 se stal jedním z pěti „mužů 28. října“, kteří podepsali vyhlášení svrchovanosti samostatného státu.
V dobách první republiky byl až do června roku 1935 poslancem Národního shromáždění (s výjimkou krátkých období, kdy byl zbaven mandátu). V letech 1918 až 1919 byl ministrem pošt, v letech 1919 až 1920 a 1922 až 1925 ministrem železnic, v letech 1925 až 1926 ministrem národní obrany. V letech 1920 až 1926 byl místopředsedou Československé strany socialistické, působil též jako zástupce této strany v takzvané Pětce.
Oficiálním důvodem jeho rezignace na funkci ministra obrany v roce 1926 byla odpovědnost, kterou převzal za Masarykovo chování během oslav svátku mistra Jana Husa (tzv. Marmaggiho aféra). Ačkoliv již v té době existovaly mezi oběma muži spory o význam domácího a zahraničního odboje za první světové války, Masaryk jeho abdikaci přijal 20. července 1925 s nechutí a po dlouhém zdráhání a v dopise na rozloučenou se nechal slyšet, že se těší na Stříbrného působení v další vládě.
Faktickým důvodem jeho odchodu byla úplatkářská aféra. Jeho bratr František Stříbrný byl ředitelem uhelných dolů a ministr železnic od něj nakupoval předražené uhlí pro státní dráhy. Úplatky přijímal nejen sám ministr, ale i jeho strana.
Události však nabraly jiný směr a Stříbrný již v žádné další vládě nepůsobil. Roku 1926 se totiž v Brně konal po pádu druhé Švehlovy vlády mimořádný sjezd socialistů, kde byl nejprve změněn název strany na Československá strana národně socialistická a posléze vyloučen Jiří Stříbrný a jeho příznivci. Stalo se tak kvůli jeho ideovým i osobním sporům se spolustraníky Václavem Klofáčem a Edvardem Benešem, kteří v době sjezdu získali ve straně převahuSpolu s dalšími lidmi, zejména vyloučenými či dobrovolně odešedšími od národních socialistů, založil Stranu slovanských socialistů, která se později přejmenovala na Stranu radikálních socialistů a krátce na to na Národní ligu. V roce 1929 se zúčastnil voleb společně s Národní obcí fašistickou ve volebním uskupení pod názvem Liga proti vázaným kandidátním listinám a společně s Gajdou a Karlem Perglerem získal poslanecký mandát, který roku 1928, po vyloučení z národně socialistické strany, předčasně ztratil. Ani jeden z těchto tří poslanců nevykonával mandát do konce, všichni byli mandátu postupně, na základě různých záminek zbaveni. Do Senátu byl za Ligu zvolen Jindřich Trnobranský.
Těsnější spojenectví s NOF se rozpadlo již roku 1930. V té době se věnoval zejména mimopolitické činnosti - se svým bratrem Františkem Stříbrným v roce 1926 založil vydavatelskou společnost Tempo, které vydávalo řadu silně bulvárních deníků – zejména „Polední list“ a „Expres“ (tzv. růžový nebo červený tisk). Ve své době se jednalo o nejprodávanější lidové deníky.
V roce 1935 se Národní liga spojila společně s Československou stranou národně demokratickou a Národní frontou, v jejímž čele stál František Mareš, ve stranu s názvem Národní sjednocení. Předsedou Národního sjednocení se stal národní demokrat Karel Kramář, Stříbrný ve straně působil jako místopředseda. V témže roce se po parlamentních volbách opět stal poslancem Národního shromáždění, krátce na to, v červnu, se však svého mandátu vzdal. Roku 1938 po Kramářově smrti z Národního sjednocení vystoupil. V období Mnichovské krize byl zastáncem obrany republiky.
Po kapitulaci ve své kritice vůči Edvardu Benešovi ještě přitvrdil. Napsal knihu „Kramářův soud nad Benešem“. Za druhé republiky působil v jedné ze dvou českých stran, Straně národní jednoty. Za nacistické okupace se stáhl z politiky. Třebaže názor na Beneše nezměnil, odmítl se podrobit nátlaku nacistů, aby ho kritizoval veřejně. V den Hiterových padesátých narozenin vyšlo v jedněch jeho novinách blahopřání vůdci a hned na další straně byl provokativně velký inzerát na povzbuzují prášky pro muže po padesáti, protože od tohoto věku již muži za moc nestojí.
I přes to, že nacisty nepodporoval, byl po osvobození na základě retribučního dekretu postaven před Národní soud a odsouzen k doživotnímu žaláři. Výše trestu je mnohými považována za neúměrnou. Ve vězení napsal dosud nepublikované paměti, které jsou však ovlivněny jeho nadějí, že bude Zápotockým amnestován.[zdroj?] Ve vězení se krátce sešel i se svým synovcem. Zemřel roku 1955 ve valdické věznici.
cs.wikipedia.org, 2013/03/01

Jiří Stříbrný

cs.wikipedia.org

Jiří Stříbrný

Jiří Stříbrný

Jiří Stříbrný

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	1991	Českoslovenští politici 1918/1991 (Stručné životopisy), Martin Hodný, Praha
encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	1999	Český biografický slovník XX. století (III. díl Q-Ž), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
www
	published	title (subtitle), publisher, city
	????	Jiří Stříbrný (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
kalendárium
	published	title (subtitle), publisher, city
	1994	Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, Státní vědecká knihovna, Plzeň (Plzeň-město)
seznam osobností / členů
	published	title (subtitle), publisher, city
	2006	Významné osobnosti z Čelákovic a okolí - www.muzeum-celakovice.com