Jaroslav Spirhanzl-Duriš
* 27. 4. 1889, Sedlec-Prčice (Příbram), Česká republika (Czech Republic)
† 21. 7. 1960, Mariánské Lázně (Cheb), Česká republika (Czech Republic)
translator, Poet, Writer, Draghtsman
nationality: Czech
sex: male
NK AUT: jk01120689
notes:
Odkaz. forma
Duriš, Jaroslav, 1889-1960
Jaroslav Spirhanzl-Duriš
Narodil se v Sedlci 27. 4. roku 1889 v č.p. 16, jeho otec zde byl stavitelem, matka pocházela z mlynářského rodu Kotašků v Jetřichovicích. Vychodil obecnou školu v Sedlci, maturoval na vyšší reálce v Písku a poté absolvoval zemědělský odbor na ČVUT v Praze. Nějaký čas působil na zemědělské radě. Když vypukla 1. světová válka, byl mobilisován. Bojoval na haličské frontě a zde byl zajat. Byl deportován na Sibiř a zde si pobyl až do roku 1920, kdy se přes Singapur a Suez vrátil do vlasti. Své bohaté zkušennosti nejen ze zajetí v Rusku, ale i ze svých cest po Itálii, Holandsku a Asii uveřejnil v řadě fejetonů a článků v časopisech "Širým světem", "Brázda", "Československá demokracie", "Československý zemědělec" a dalších. Své vzpomínky pak vložil i do knih "Tulákova knížka" (1922) a "Přes hory a moře" (1926).
Vedle toho však publikoval také v odborných časopisech domácích i zahraničních články zemědělské. Přispíval také do rozhlasu. Vydal i řadu odborných knih, které se střetly s velmi pozitivním ohlasem mezi odbornou veřejností.
Jaroslav Spirhanzl - Duriš bývá nazýván básníkem Českého Meránu. Napsal velké množství romantických básní, v nichž opěvuje krásu svého rodného kraje a vyznává se z nehynoucí lásky k němu. Své básně otiskuje v mnoha časopisech a pro svou lyričnost i srozumitelnost je o ně velký zájem. Kromě toho je také autorem mnoha povídek a novel z venkovského života. Vychází jeho román "Na panském mlýně" a roku 1926 pak další dva jeho romány "Jediná mezi nimi" a "Román Emiliana Rolfa".
Stal se také významným překladatelem ruské a německé literatury.
Když byla založena Čsl. akademie zemědělská, byl jmenován jejím řádným členem.
Byl také velice nadaným malířem. Jeho kresby lidových staveb rodného České Meránu, které vyšly pod názvem "Staré jihočeské chalupy" (1941), jsou dodnes nepřekonaným vyznáním tomuto kraji, jeho lidové architektuře a rázovitému lidu.
Byl člověkem obdařeným mnohým nadáním a osobními kvalitami. Rozdával všem štědře ze svého daru, znásobeného nezměrnou pílí.
sedlec-prcice.cz
-
Narodil se 27. 4. 1889 v Sedlci (dnes Sedlec-Prčice u Sedlčan) v domě čp. 16 v rodině místního stavitele. Obecnou školu navštěvoval v rodném městě, roku 1900 odešel studovat do Písku, kde také na vyšší reálce maturoval. V té době začal používat pseudonym Duriš. Chodil rád do okolí města, pozoroval a kreslil přírodu a lidové stavby. Rád se sem vracel i v pozdějších letech. Soubor jeho kreseb z Písecka nebyl bohužel uveřejněn. Z Písku odešel v roku 1907 a začal studovat zemědělský obor na Vysokém českém učení technickém v Praze. Za 1. světové války byl odveden do rakouské Haliče, kde byl zajat ruskou armádou. V zajateckých táborech se učil rusky a studoval místní půdy. Později se zapojil do činnosti československých konzulátů po celé transsibiřské magistrále, navštívil např. Koreu, Čínu, Japonsko. Roku 1918 vstoupil do československých legií, domů se vrátil až roku 1920. Publikoval knihu Pedologické poměry na Sibiři a cestopis Tulákova knížka : kresby z Ruska a Sibiře. V románu Trosečníci touhy (1937) se zrcadlí pocity marnosti po návratu z války. Jeho články, fejetony a jiné příspěvky lze najít v mnoha periodikách. Překládal ruské klasiky. Je také autorem publikací určených pro osvětu a vzdělávání v zemědělství, např. Půda živitelka (1933), Půda. Základ zemědělství (1948). Jako vynikající půdoznalec položil základy agropedologické kartografie, při tvorbě map se opíral o svůj dokonalý přehled o genetické typologii půd. Již ve 40. letech navrhoval komplexní zmapování půd v Československu. Sestavil Klíč k určování hlavních typů našich půd a aktivně se podílel na úpravě pedologického názvosloví. Od roku 1920 pracoval v Výzkumném ústavu agropedologickém a bioklimatologickém v Praze, roku 1925 byl jmenován jeho přednostou a pak ředitelem, ale v roce 1948 musel ústav okamžitě opustit. Podílel se také na práci České akademie zemědělské, Masarykovy akademie práce, Českého geobotanického komitétu a byl tajemníkem Mezinárodní společnosti půdoznalecké. Ing. RTDr. Jaroslav Spirhanzl zemřel 21. 7. 1960 v Mariánských Lázních.
Používal též tvar jména Špirhanzl.
ctenizpisku.cz, 31.7.2019
Jaroslav Spirhanzl-Duriš
Jaroslav Spirhanzl-Duriš
| from - to | school, city, faculty, specialization, professor |
| ???? - ???? | Gymnázium, Písek (Písek) |
Jaroslav Spirhanzl-Duriš
| from - to | institution, city, notes |
| ???? - ???? | Písek (Písek), Písek (Písek), Obecnou školu navštěvoval v rodném městě, roku 1900 odešel studovat do Písku, kde také na vyšší reálce maturoval. V té době začal používat pseudonym Duriš. Chodil rád do okolí města, pozoroval a kreslil přírodu a lidové stavby. Rád se sem vracel i v pozdějších letech. Soubor jeho kreseb z Písecka nebyl bohužel uveřejněn. |
