sex: male

František Ninger

Malý František se narodil do věřící evangelické českobratrské rodiny s bohatými kulturními zájmy. Odtud také pramenily jeho osobní záliby ve filozofii, literatuře, hudbě, výtvarném umění, které provázely celý jeho život. Otec – chemik v cukrovarnickém průmyslu – na synka navíc přenesl lásku k turistice a cestování. Vzhledem k profesi Ningera staršího se rodina často stěhovala a tak František začal chodit do školy Dobrovicích, na gymnázium v Mladé Boleslavi a maturoval roku 1904 v Domažlicích. Už na gymnáziu psal básně pod pseudonymem Milíč Sněžný (z latinského ningere-sněžiti). Po maturitě byl přijat na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Brzy se začal hlouběji zajímat o otolaryngologii.To předznamenalo jeho budoucí profesní dráhu. Současně navštěvoval přednášky T. G. Masaryka, F. Drtiny a F. Čády na filozofické fakultě. Studia ukončil s výtečným prospěchem a hned po promoci v roce 1912 nastoupil jako externí lékař na České klinice ušní, nosní a krční v Praze. Šéf kliniky prof.

MUDr. Otakar Kutvirt se stal Ningerovým vzorem i jako organizátor vědecké práce, zakladatel Otolaryngologické společnosti a časopisu Otolaryngologia Slavica. Doktor Ninger se po dvou letech stal na klinice asistentem, v roce 1919 se habilitoval a o rok později jej prof. Kutvirt vyzval, aby v Brně vybudoval otolaryngologickou kliniku (ORL) a vytvořil na Moravě síť ORL ústavů v nemocnicích. Od 21. 8. 1920 mimořádný a od 1. 9. 1920 přednosta nové ORL kliniky Zemské nemocnice v Brně měl před sebou nesmírně těžký úkol. Na celé Moravě do té doby samostatné ušní a krční oddělení vůbec nebylo, působili zde pouze dva otolaryngolové jako ambulantní lékaři v Brně. Pro kliniku chyběly prostory, nástroje, lůžka, vybavení operačního sálu, zkrátka téměř vše potřebné. Léčbu i zákroky prováděli lékaři jiných specializací, kteří se obávali konkurence. Prof. Ninger neúnavně a trpělivě pracoval a překonával překážky. Rozvíjející se klinická výuka a výchova lékařů mu pomohla zřizovat primariáty také na okresech. Za dobu jeho působení bylo zřízeno 24 primariátů, řada poliklinických oddělení, Ningerovi žáci odcházeli na primariáty do Čech a na Slovensko, pět jeho žáků se stalo univerzitními profesory.

Hned od počátku svého působení rozvíjel prof. Ninger spolupráci se zahraničními kolegy a pracovišti (Štrasburk, Nancy, Vratislav, Halle, Lovaň). V roce 1922 se zúčastnil světového kongresu otolaryngologů v Paříži, byl činný v mezinárodní společnosti Collegium otolaryngologicum amititae sacrum, zúčastnil se sjezdů v Londýně, ve Frankfurtu, spolupracoval s polskými vědci. Jemu i jeho pracovišti se dostalo mezinárodního uznání. Neméně úspěšný byl František Ninger i na domácí půdě. V roce 1927 byl jmenován řádným profesorem Masarykovy univerzity v Brně, v letech 1929 – 1930 byl zvolen děkanem Lékeřské fakulty. V roce 1946 dostal nabídku z Prahy, ale zůstal věrný Brnu. Na ORL klinice založil foniatrickoaudiologické oddělení a klinika se jako první v republice věnovala chirurgickému léčení nedoslýchavosti. V roce 1956 dosáhl prof. Ninger hodnosti doktora lékařských věd. Intenzivní odbornou, pedagogickou i organizační práci přerušila okupace. Prof. Ninger byl koncem roku 1942 přinucen odejít z fakulty, těžce na něj dolehlo úmrtí manželky. Jako přesvědčený český bratr čerpal sílu z myšlenek Jana Husa a J. A. Komenského. Dílo učitele národů studoval s přesvědčením, že je stále aktuální. Přednášel o něm, stal se předsedou Muzejního spolku Bible Kralické. Za okupace neuskutečněné oslavy 350. výročí narození Komenského nahradila z jeho iniciativy úspěšná připomínka 300. výročí vydání Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské (1950), na níž se z jeho podnětu podílely Uh. Brod, Nivnice, Komňa a Luhačovice. K lázeňskému městu měl prof. Ninger zvlášť silný osobní vztah. Do Luhačovic jezdil každý rok na dovolenou, hlavní však je jeho odborný zájem o léčebné účinky tamních minerálních vod. Rozpracoval metodiku inhalační léčby, zavedl zde sezónní stáže lékařů a asistentů své kliniky, pod jeho patronátem se z lázní stala škola pro inhalační léčbu chronických onemocnění horních cest dýchacích. Jako akcionář společnosti prosadil nákladnou asanaci a úpravu jímání luhačovických minerálních vod. Byl také poradcem Zemského národního výboru pro lázně v zemi Moravskoslezské. V roce 1967 byla Františku Ningerovi v Luhačovicích odhalena pamětní deska a bylo po něm pojmenováno lázeňské inhalatorium. O třicet let později se zde konala první odborná konference, nazvaná po něm.

Vedle téměř desítky skript a učebnic publikoval prof. Ninger během své dlouholeté odborné práce 114 vědeckých prací časopisecky. Doslova renesanční rozsah jeho zájmů doplnila aktivní aviatika a fotografování, ve kterém dosáhl téměř profesionální úrovně. Skutečnou osobností byl prof. Ninger i pro své mravní postoje. Vynikal pracovitostí, smyslem pro spravedlnost, obětavým vztahem k pacientům, odhodláním pomáhat – například za okupace rodinám vězněných a popravených profesorů.

V roce 1958 odešel prof. Ninger do penze, jeho činorodost mu však nedovolila zahálet. Docházel na kliniku, byl místopředsedou české otolaryngologické společnosti, ve svých 80 letech řídil jubilejní schůzi Muzejního spolku v Kralicích. Dva dny před svou smrtí vystupoval na celostátním sjezdu lékařů ORL v Plzni. Cestou zpět, na návštěvě u sestry v Praze, náhle zemřel.

Jeho morální krédo vystihuje výrok z úvodní přednášky pro studující medicíny : „Láska k pravdě musí být samozřejmou vlastností lékaře a vědce.“

Prof. MUDr. František Ninger, otec moravské laryngologie, má pamětní desku ve vstupní hale Fakultní nemocnice u sv. Anny na Pekařské ulici v Brně.

zdroj: www.brno.cz