Ludvík Daněk

* 6. 1. 1937, Hořice, Blansko (Blansko), Česká republika (Czech Republic)
† 16. 11. 1998, Hutisko-Solanec (Vsetín), Česká republika (Czech Republic)

 

nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jo20000074815

notes:
+ - NK - 15.44.1998
+ - 16.11.1998 - cs.wikipedia.org

Ludvík Daněk

První tréninkové dávky absolvoval budoucí nejslavnější český diskař na každodenní čtyřkilometrové cestě kopcovitým terénem do školy. Otec Ladislav, vyhlášený místní kotlář, zemřel na zápal mozkových blan, když bylo Ludvíkovi pouhých 16 dní. Rodinné zázemí bylo pro nejmladšího i jeho dva nevlastní bratry velmi skromné. Ve sportu učarovaly Ludvíkovi nejprve lyže, zpočátku běžky, ale dařilo se mu i na skokanském můstku, kde vybojoval druhé mládežnické místo v jihomoravském kraji. Bratr Jiří však jednou přinesl domů disk a Ludva si umínil, že Jirku „přehodí“. Podařilo se mu to za týden. Disku už zůstal věrný. Vyučil se soustružníkem, v osmnácti si připisoval první atletické úspěchy. Na vojnu šel k pohraničníkům, kde usilovně trénoval, jeho výkon 45,27 m ho předurčil k převelení do brněnské Rudé hvězdy. Zasáhl však osud v podobě havárie na motocyklu. Tandemista Daněk skončil s pochroumanou páteří a natrženou ledvinou. Lékaři předpovídali konec sportovní kariéry a dvoumetrovému atletovi doporučili fyzicky nenáročné zaměstnání. Daněk se vrátil alespoň k soustruhu. Diskem se zabýval jen rekreačně. Zasáhla opět náhoda, tentokrát v dobrém. Trenér Brandšteter pozval Daňka na trénink „béčka“ brněnské Zbrojovky. Po několika měsících přehodil Daněk 50 m, na mistrovství republiky v roce 1961 skončil osmý, o rok později se definitivně přestěhoval do Brna. Pracoval v Závodech Jana Švermy (Zbrojovka Brno), mateřském podniku nejsilnějšího sportovního kolektivu jihomoravské metropole, Spartaku ZJŠ. V roce 1962 byl Daněk v Československu nejlepší, ve stejném roce se zúčastnil Mistrovství Evropy v Bělehradě, kde skončil devátý. Usilovně pracoval na překonání hranice 60 m, což se mu podařilo v červnu 1963 v Košicích hodem 60,04 m. Do světové diskařské špičky pronikl v roce 1964. Nejprve v květnu vytvořil evropský rekord (62,45 m), nato v srpnu v Turnově překonal hodem 64,55 m světový rekord. Ten do to doby držel legendární diskař Al Oerter, který pak Daňka provázel jako soupeř na dalších soutěžích. Hned následující rok se Daněk stal prvním diskařem na světě, který překonal hranici 65 m. Na závodech v Sokolově v říjnu 1965 hodil 65,22 m. Mezitím v roce 1964 absolvoval svou olympijskou premiéru na 18. Olympijských hrách v Tokiu. Byl druhý za Oerterem, získal stříbro.
19. Olympijské hry v Mexiku v roce 1968 mu přinesly bronzovou medaili. Zlato na něj čekalo o čtyři roky později na 20. Olympijských hrách v Mnichově, kde v dramatickém souboji a nepříjemném dešti v posledním pátém hodu dosáhl výkonem 64,40 m prvenství a porazil své velké soupeře, mnohonásobného světového rekordmana Jaye Silvestera z USA a Rickarda Brucha ze Švédska.
Po Tokiu se Daněk dostal na výsluní, přišlo pozvání na sérii závodů v USA, byl středem pozornosti médií, setkal se však i s neúspěchy a nepřátelstvím. Ze šesti účastí na mistrovstvích světa v letech 1962 – 78 zvítězil pouze v Helsinkách (1971) a v Římě (1974 ) byl druhý. Překonával i bolesti po zraněních z havárie.
S aktivním závoděním se Ludvík Daněk rozloučil na Mistrovství Evropy v Praze v roce 1978. Jeho nejlepším výkonem byl poslední československý rekord v hodu diskem z roku 1974 (67,18 m).
Ani v dalších letech Daněk atletiku neopustil. Působil jako trenér a činovník v pražské Rudé hvězdě, v 90. letech se stále více věnoval práci v Českém klubu olympioniků. Byl také místopředsedou Českého atletického svazu. Jako manažer pomáhal zajišťovat různé sportovní podniky, například Běchovický běh.
Daňkovu dlouhodobou sportovní výkonnost a rytířské vystupování ocenily i mezinárodní organizace. V roce 1995 mu předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch udělil Olympijský řád. V září 1998 převzal jako třetí český sportovec v pražském Karolinu Cenu Pierra de Coubertin za rok 1997, kterou mu za celoživotní zásluhy o prosazování čestného sportovního boje udělil Mezinárodní výbor fair play při UNESCO.
Skvělého sportovce však zradilo srdce. Po smrti ženy Jarky v roce 1986 zůstal sám na výchovu syna Martina. Stále častěji trávil volný čas na své chalupě v Hutisku-Solanci na Vsetínsku. Tam ho při práci na zahradě postihla nevolnost. Návštěvu lékaře však odmítl a druhý den ho soused nalezl již mrtvého. Přátelé se postarali o uložení jeho ostatků na milované severní Moravě. Atlet odpočívá ve Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Náhrobek zdobí plastika diskaře.
Olympijský vítěz z Mnichova 1972, držitel stříbrné medaile z OH v Tokiu 1964, bronzové z OH v Mexiku 1968, stříbrný medailista z ME 1974. Účastník OH 1976 a ME 1966 a 1969. Dvojnásobný světový rekordman (1964 a 1965), čtyřnásobný držitel evropského rekordu 1964-1969, mistr USA v San Diegu (1965), vítěz utkání Evropa-Amerika (1967). Třináctinásobný mistr Československa, devětkrát překonal československý rekord. Nejlepší čs. sportovec let 1965 a 1972 – tím vším byl diskař Ludvík Daněk. V Brně se sice nenarodil, spojil však s naším městem 14 plodných let své sportovní kariéry (1956 – 1970).
Blanenské zastupitelstvo dalo v září 2003 odhalit pamětní desku na Daňkově rodném domku v Hořicích. V Brně je po něm pojmenováno gymnázium na Botanické ulici 70, kde je umístěna i jeho pamětní deska. V červnu 2005 byly jeho jménem pojmenován sportovní ostrov v Blansku.
zdroj: www.brno.cz

Ludvík Daněk

 

Ludvík Daněk

www
  published   title (subtitle), publisher, city
  ????   Ludvík Daněk (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org