Josef Zasche

* 9. 11. 1871, Jablonec nad Nisou (Jablonec nad Nisou), Česká republika (Czech Republic)
11. 10. 1957, Schackensleben, Německo (Germany)
architect, urbanist

 

nationality: German
sex: male

word:
Byl spolužákem A. Loose. Představitel pražské moderny a klasicky orientované architektury období mezi dvěma světovými válkami. Po studijích pracoval v ateliéru F. Ohmanna a dohlížel na realizaci jeho staveb v Praze. Později v Praze založil vlastní projekční ateliér. Spolupracoval s českým architektem J. Kotěrou (studie univerzitního areálu, palác Všeobecného penzijního ústavu) a P. Janákem (1922-1925 - Palác Adria, Jungmanova 31, Praha). Starosta Společnosti německých architetů v Čechách.
Narodil se 9. listopadu v Jablonci nad Nisou, poté navštěvoval v letech 1885–1889 stavební oddělení průmyslové školy v Liberci. V té době zde studoval rovněž Adolf Loos. Poté odešel studovat do Vídně na Akademii výtvarných umění, kde studoval architekturu u profesora Karla von Hasenauera. Během studia získal Hagenmüllerovu cenu. Na praxi nastoupil v ateliéru Friedricha Schachnera.
Roku 1895 se přestěhoval do Prahy, své první významné projekty však realizoval v severních a západních Čechách – například kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci, spořitelnu v Aši a výstavní pavilon v Liberci. V roce 1906 mu byl propůjčen titul stavební rada a začal se prosazovat také v Praze. Pro sochaře Karla Wilferta ml. navrhl tzv. Modrou vilu, dále palác Pražské železářské společnosti, dům U tří jezdců a cenou pro nejlepší stavbu Rakousko-Uherska postavenou v letech 1900–1910 oceněný palác Vídeňské bankovní jednoty. Dále navrhl lidovou knihovnu „Weinmanneum“ v Ústí nad Labem[1], okresní chudobinec v Chomutově, v Praze pak palác Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického a v Jablonci kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
Byl jedním z architektů německého původu, kteří spolupracovali s architekty českými. Udržoval přátelské vztahy s Jan Kotěrou a Pavlem Janákem, se kterým spolupracoval na stavbě Paláce Adria v Praze. Byl zván do porot architektonických soutěží. Byl členem kuratoria německé sekce Moderní galerie v Čechách, dále členem Německé společnosti věd a umění v Československé republice, byl také předsedou Společnosti německých architektů v Čechách.
I když nikdy nebyl nacistou, hlásil se k sociální demokracii, byl 7. května 1945 internován, jeho byt v Mezibranské ulici na Novém Městě byl vydrancován a archiv zničen. Po propuštění byl přinucen nejprve opustit Prahu a později byl – přes přímluvy svých českých kolegů – vysídlen do Německa, kde v roce 1957 zemřel ve vesnici Schackensleben poblíž Magdeburku.

Dílo:

1902–1903 Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Jablonec nad Nisou, náměstí Boženy Němcové
1904 Soutěžní projekt na městské divadlo v Jablonci nad Nisou
1904 Záložna, Aš
1904–1905 Vila Karla Wilferta, zvaná též Modrý dům, Praha 7 - Holešovice, č.p. 291, Na Špejcharu 3 - vila pro sochaře Karla Wilferta
1906 Hrobka Josefa Scheiblera, Jablonec nad Nisou
1905–1906 Vila Heinricha Dresslera, Jablonec nad Nisou, čp. 1885, Jugoslávská 13
1906 Výstavní pavilon Dům umění na výstavě německých obyvatel na českém území, Liberec,
1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), Praha 1 - Nové Město, č.p. 1015, Opletalova 55 - stavitel:Matěj Blecha, sochařská výzdoba: Josef Kocourek, Hans Dietrich.
1906–1908 Palác Vídeňské bankovní jednoty, Praha 2 - Staré Město, č.p. 390, Na Příkopě 3, spolupráce: autor interiéru Alexander Neumann - za tuto realizaci obdržel Zasche cenu za nejlepší stavbu v Rakousko-Uhersku v období 1900-1910
1906–1908 Spolkový a nájemní dům U Tří jezdců, Praha 1 - Nové Město, č.p. 869, Senovážné náměstí 28 - na místě domu, zbořeného v roce 1907, byl vystavěn spolkový dům s byty, kancelářemi, restaurací a divadelním sálem. Objekt byl součástí Německého domu (Deutsches Haus), který patřil spolku Deutsches Kasino (Verein Deutsches Casino). V divadelním sále působil od roku 1920 Německý divadelní spolek. Zde v letech 1923-1944 působila Malá scéna Nového německého divadla (Kleine Bühne, Neues deutsches Theater in Prag) v roce 1941 přejmenovaná na Komorní divadlo (Kammerspiele). V letech 1945-1949 zde bylo Divadlo mladých pionýrů a od roku 1950 Ústřední loutkové divadlo, které bylo v průběhu let několikrát přejmenováno (1987-1988 Divadlo U věže, 1988-1991 Divadlo U Jindřišské věže, 1991-1999 Minor - Divadlo herce a loutky. V roce 1999 byl dvorní objekt divadla zbořen v rámci přestavby areálu Slovanského domu.
1907–1908 nerealizovaný projekt na novostavbu Německého domu na místě bývalého Vernierovského paláce (též palác hrabat Příchovských, dnes Slovanský dům)
1908 Koncertní sál pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze
1910–1912 Lidová knihovna Weinmanneum, Ústí nad Labem, v roce 1945 poškozena při náletu, v roce 1947 zbořena
1911 Vila Josefa Geibische, Jablonec nad Nisou, čp. 2137, Korejská ulice 21
1911–1912 Palác Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického (Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického), Praha 1 - Nové Město, č.p. 976, Senovážné náměstí 31-33, spoluautor: Theodor Fischer - novobarokní dům s kubistickými a novoklasicistickými prvky. Interiér byl několikrát upravován. Nejvýznamnější úpravy byly: 1950-1951 Ladislav Machoň pro ministerstvo výživy; 1991-1992 Jiří Kantůrek pro IPB.
1911–1913 Okresní chudobinec císařovny Alžběty (Elisabethhaus), Chomutov, čp. 403
1912–1914 Palác Všeobecného penzijního ústavu, Praha 2 - Nové Město, č.p. 390, Rašínovo nábřeží 42, spoluautor Jan Kotěra, Zadavatel - česko-německý Všeobecný penzijní ústav - rozdělil zakázku mezi Němce Josefa Zascheho, který je autorem půdorysného a konstrukčního řešení a Čecha Jana Kotěru, který je autorem průčelí a výzdoby interiérů.
1918 Hrobka Carla Neumanna, židovský hřbitov Liberec - Vila, Praha 6 - Bubeneč, č.p. 545, Pod Kaštany 24
1921 nástavba 3. a 4. patra na dům č.p. 146, Praha 1 - Nové Město, V Jirchářích 5, Ostrovní 16 - nástavba na dům z roku 1836 od Josefa Klemense Zobece
1922–1925 Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicuritá - Palác Adria, Praha 1 - Nové Město, č.p. 36, Jungmannova 31, Národní 40 autor průčelí Pavel Janák - pojišťovna původně zadala projekt Zaschemu. Po připomínkách pražského magistrátu vypsala pojišťovna na řešení průčelí budovy soutěž. Té se zúčastnili: Bohumil Hypšman, Bohumír Kozák, Josef Zasche, Miloš Vaněček a Pavel Janák. Zvítězil návrh Pavla Janáka ve stylu "národního" rondokubismu. Plastiky pro průčelí s námětem práce vytvořil Otto Gutfreund. Ty byly ale zástupci investora odmítnuty (dnes jsou ve sbírce Národní galerie v Praze). V objektu se nacházel též fotografický ateliér Illek a Paul.
1925–1926 nástavba 4. patra na dům č.p. 1683, Praha 1 - Nové Město, Opletalova 41, Vila, Praha 6 - Bubeneč, č.p. 807, Na Zátorce 11
1929 Dům Deutsche Kulturverband, Praha 7 - Holešovice, č.p. 1452, Šimáčkova 14–16 - dnes základní umělecká škola Praha 7
1930–1931 Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Jablonec nad Nisou, Horní náměstí 12 - první zadání na tuto stavbu obdržel již v roce 1898, v průběhu let vypracoval řadu variant této stavby. Nakonec byl realizován modernistický projekt z roku 1930, dokončen byl v roce 1931.
1932 Palác Pražského lidovýchovného spolku Urania (Prager Volksbildungsverein Urania), Praha 1 - Nové Město, čp. 1205, Klimentská 4 - dnes studio FAMU

Dále je autorem rodinných domů v Králově Dvoře (1906), Teplicích (1912) a Grazu (1930).