František Alois Tichý
* 25. 3. 1898, Chrudim (Chrudim), Česká republika (Czech Republic)
† 10. 6. 1971, Praha, Česká republika (Czech Republic)
Composer, Conductor, Pianist, Organist
nationality: Czech
sex: male
NK AUT: jk01132411
notes:
Odkaz. forma
Tichý, F. A. (František Alois), 1898-1971
Tichý, František Antonín, 1898-1971
Viz též (pseud.)
Volkov, Jan, 1898-1971
Brown, Harry, 1898-1971
Kwiet, Smith, 1898-1971
Kovec, Jan, 1898-1971
František Alois Tichý
Pocházel z muzikantské rodiny, jeho strýc Alois Tichý (1875–1922) byl známým lidovým komikem. Po studiu na pražské konzervatoři (1912–15, obor varhany) získal stálé místo varhaníka v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Kromě toho působil již v období 1915–17 jako klavírista v kabaretu Hvězda, jehož ředitelem byl jeho strýc Alois. Jako klavírista barových tanečních hudeb, zejm. tanečního orchestru v Lucerně, se záhy po první světové válce setkal i s jazzem (srov. Vzpomínku Tichého v Kotek, J.: Kronika české synkopy I, s. 53). V létě 1921 přešel Tichý do orchestru nově zřízeného tabarinu Sect-pavillon v Rybné ulici, kam se dostávaly se zahraničními varietními umělci čerstvé skladby z Evropy. Od poloviny 20. let dirigoval taneční orchestry smíchovské Arény a karlínského Varieté a také skládal, většinou pod pseudonymy, charlestony, shimmy a blackbottomy, které vycházely v nahrávkách různých gramofonových společností. Jméno F. A. Tichého také jako interpreta se objevilo na gramofonových deskách roku 1929, na nahrávkách německé gramofonové firmy Kristall pro český katalog. V písních Karla Hašlera a Rudolfa Frimla zde doprovodil barytonistu Františka Reneta a tenoristu Jarku Budila, na několika dalších snímcích je pak i „F. A. Tichého jazzový orchestr“, zřejmě některý jím dirigovaný německý taneční soubor, nahrávající v Berlíně pro firmu Kristall (srov. Gössel, G.: F. A. Tichý). Roku 1929 se s několika českými zpěváky zúčastnil jako dirigent natáčení české populární hudby pro gramofonovou firmu Ultraphon v Berlíně. Vůbec prvním snímkem pro český katalog firmy Ultraphon byla právě skladba F. A. Tichého „černošská ukolébavka“ s názvem Dobrou noc. Další snímky tohoto orchestru řízeného Tichým byly pořízeny počátkem roku 1930 (např. F. A. Tichého skladby Nesedejte mládenci pod dubem, Zpívající fontána, Dívenko hezká, Zvesela do kola), od poloviny roku se nahrávalo již v Praze. Pro Ultraphon natáčel Tichý do poloviny roku 1934, zejm. se soubory „Salonní orchestr Uptraphon“ a „Orchestr Novoměstského divadla“. Na několika snímcích doprovázel na klavír různé zpěváky národních písní a také operní árie. Po druhé světové válce pak pro tuto firmu natočil ještě snímky, na nichž provázel se svým souborem sestry Skovajsovy, Josefa Žáka a Standu Procházku v nahrávkách několika lidovek Jaroslava Jankovce. F. A. Tichý je autorem hudby k prvnímu českému zvukovému filmu Když struny lkají (1930). Koncem roku 1930 se stal hudebním ředitelem gramofonové firmy Esta a začaly zde vycházet nahrávky „Jazz orchestru F. A. T.“, zejména komerčně úspěšné lidovky a taneční šlágry včetně skladeb F. A. Tichého Dívenko hezká, Zpívající fontána a Alžír (nahraných již dříve pro Ultraphon). Na několika nahrávkách Esta doprovázel Tichý populární písně na klavír a koncem roku 1931 nazpívalo jeho „Pěvecké kvarteto FAT“ pro firmu Esta několik koled. V letech 1932–34 natáčel Tichý četné nahrávky populárních písní s vlastním tanečním orchestrem pro značku HMV. V letech 1932–35 byl také hudebním ředitelem této firmy. V hudební režii Tichého zde vznikl první snímek opery Prodaná nevěsta v rámci padesátého výročí úmrtí Bedřicha Smetany (1933). Krátce vycházely nahrávky „orchestru F. A. Tichého“ na gramodeskách značky Columbia (1933–35). Repertoár těchto nahrávek víceméně kopíroval snímky pod etiketou HMV. Od roku 1933 začal Tichý externě spolupracovat s pražským rozhlasem, jako dirigent zábavného orchestru československého Radiojournalu. V sezóně 1935/1936 řídil orchestr Novoměstského divadla ředitele Antonína Fencla a od roku 1936 dirigoval také orchestr Švandova divadla na Smíchově. Po smrti kapelníka Antonína Balšámky (1940) převzal jeho salónní orchestr, s nímž pak pod názvem „Zábavný orchestr Jiskra“ účinkoval až do padesátých let hlavně v pražském rozhlase.
Jako skladatel je autorem přes tři sta tanečních skladeb převážně lidového zaměření. K nejznámějším patří: tanga Bloudí má loď, Do tvých malých ruček (první cena soutěže KAPO 1933), Malostranský domeček, Marion, Vím, že mi odpustíte, pochody Motory hřmí – píseň letců (1938), Jedním proudem (1949) a Pochod hutníků (1951). Pod pseudonymem Smith Kwiet vznikly i jazzové ohlasy: Josefine Baker Blues Stomp, When Your Gramophon Plays Blackbottom (1928) a trampské písně (Na řece keňu mám). Nejúspěšnější Tichého tango Marion (Plula loď, plula v tmách, 1930) vyšlo pod pseudonymem Jan Volkov (srov. Voldán, J.: Šli tři muzikanti, s. 197–203). Tichý je autorem také několika operet: John z Aljašky, Křópal amorkem, To není každý den a vlastenecky laděného kusu Kolíne, Kolíne (1940). Jako aranžér upravoval pro řadu pražských nakladatelů a pro rozhlas nepřeberné množství skladeb.
ceskyhudebnislovenik.cz, 6.5.2018
František Alois Tichý
from - to | institution, city, notes |
???? - ???? | Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), bydliště - Boční I, č.p. 920 |
František Alois Tichý
from - to | group, *creation, notes |
???? - ???? | osobnosti (Praha 4), * |
František Alois Tichý
kniha | ||
published | title (subtitle), publisher, city | |
1961 | Skladatelé dneška, Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů, Praha | |
2002 | Osobnosti Chrudimska (500 osobností chrudimského okresu), Okresní muzeum, Chrudim (Chrudim) | |
2017 | Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha |
František Alois Tichý
podřazený dokument | ||
published | title (subtitle), publisher, city | |
nedatováno | Čtyři páry bílejch koní (pochodová písnička), Moje kytara 5, 6-7 | |
nedatováno | Marjánko, nebuď tak upejpavá (polka), Moje kytara 5, 15-16 | |
nedatováno | Posílám ti růže (tango), Moje kytara 5, 12-13 | |
nedatováno | Vím, že to není náhodou (slow - fox), Moje kytara 5, 4-5 | |
nedatováno | Vzpomínky jako stín (slow - fox), Moje kytara 5, 10-11 | |
písnička | ||
published | title (subtitle), publisher, city | |
1930 | Koukej, ty mě houpáš (foxtrot), 73.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha | |
1930 | Má zlatá Julie... (Hollywood - revue), 74.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha | |
1930 | Písnička má... (z filmu: "Když struny hrají"), 72.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha | |
1931 | Zpívající fontána (tango serenáde), 108.číslo, Zdeněk Vlk, Praha | |
1932 | Kdo bude líbat Vaše rty? (skvělé tango), 139.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1932 | Praho ty's láska má (píseň a tango), 71.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha | |
1932 | Za mořem (píseň a tango), 210.číslo, Nakladatel Jan Švehla, Praha | |
1933 | Láska je s námi... (originál tanganilla), 200.číslo, Zdeněk Vlk, Praha | |
1934 | Jen chvilku snů... (tango a píseň z operety "Hanáčtí dragouni"), 258.číslo, Zdeněk Vlk, Praha | |
1935 | Bloudí má loď... (píseň a tango), 76.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1935 | Lásko, princezno bílá! (valčík), 315.číslo, Mojmír Urbánek, Praha | |
1935 | Tango Dona Juana. (tango serenáda), 360.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1937 | Bílý motýlek víš děvče mé (valčík), 58.číslo, Nakladatelství R. A. Dvorský, Praha | |
1937 | Kdo chce najít štěstí (píseň a slow-fox), 382.číslo, Mojmír Urbánek, Praha | |
1937 | Pro tebe zní má píseň (tango), 8.číslo, František Kudelík, Praha | |
1938 | Nejkrásnější tajemství... (píseň a tango), 480.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1938 | Nejsladší ty lásko... (tango), 105.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1938 | Šla panenka... (polka), 454.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1938 | V údolí za vsí (polka), 445.číslo, Mojmír Urbánek, Praha | |
1940 | Proč ti musím sbohem dát? (píseń a tango), 616.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1940 | Ze Splitu odplula loď (píseň a tango), 436.číslo, Zdeněk Vlk, Praha | |
1941 | Dědečkova píseň, 169.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1941 | Jdou vlny Vltavou (barkarola), 579.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1941 | Malostranský domeček, 180.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1942 | Koutek bez lidí (Trampská idyla), 190.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1942 | Tři borovice (pochodová píseň), 168.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1944 | Letěl bílý pták (píseň a tango), 684.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1944 | Zmačkni to kapelo! (veselá polka), 203.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1946 | Já vím, že budu sám... (waltz - serenáda), 723.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1946 | Kdes ve světě štěstí se skrývá (píseň a waltz), 7.číslo | |
1946 | Sto dlouhých dní (píseň a tango), 215.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1946 | Vím, že mi odpustíte (píseň a tango), 711.číslo, Ferry Kovařík, Praha | |
1947 | Až přijde den... (polka), 221.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1947 | Já chci jenom muzikanta (veselá písnička), 223.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
1949 | Jedním proudem, 10.číslo, Národní hudební vydavatelství Orbis, Praha | |
nedatováno | Hm - hm (foxtrot), Moje kytara 5, 2-3 | |
nedatováno | Mám pro tebe písničku (slow - fox), 233.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha | |
nedatováno | Máš-li mne jen trochu ráda (waltz), 350.číslo, Jaroslav Stožický, Brno (Brno-město) |
František Alois Tichý
písnička | ||
published | title (subtitle), publisher, city | |
1932 | Já pověděl jen hvězdám... (trampská píseň), Ferry Kovařík, Praha | |
1933 | Píseň leknínů (trampská píseň), Ferry Kovařík, Praha | |
1936 | Modrooká princezna (píseň a waltz z operety: "Odtroubeno"), Ferry Kovařík, Praha | |
1936 | Nežaluj, nežaluj (waltz), Ferry Kovařík, Praha | |
1936 | Zpívám ti píseń (trampská píseń a slow-fox), Ferry Kovařík, Praha |