Bohumil Marčák

* 1. 12. 1924, Uherské Hradiště (Uherské Hradiště), Česká republika (Czech Republic)
5. 2. 2010, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
journalist, historian, photographer, archivist

 

signature: BM
nationality: Czech
sex: male

word:
Novinář, historik české žurnalistiky a literatury, se narodil v roce 1924. Na Karlově univerzitě studoval novinářstvi (prof. V. Klimeš) a češtinu (prof. F. Jílek). Na katedře české literatury a literární teorie brněnské univerzity obhájil kandidátskou práci věnovanou působení představitelů literární avantgardy v kulturní rubrice brněnské Rovnosti 1918-1928. Začínal jako lokálkář, prošel nejrůznějšími rubrikami. V šedesátých letech se stal šéfredaktorem Rovnosti. Ke spolupráci s Rovností získal řadu vynikajících odborníků a umělců, např. Olega Suse, Josefa Berga, Ludvíka Kunderu a řadu osobností z Masarykovy univerzity. V roce 1968 zakládá Brněnský večerník.
Na samém začátku normalizace má zákaz publikační činnosti, po listopadu 1989 se vrací k redakční práci. Její nejvýznamnější část tvoří působení v redakční řadě Bulletinu Moravské galerie, od listopadu1989 do 2001 je jejím předsedou. Za Bulletin MG číslo 49 byla redakci a redakční radě udělena Cena města Brna.
B. Marčák publikuje odborné studie k historii českého tisku a literarní statě, uplatňuje se také jako fotograf – je např. členem výtvarné sekce Sdružení Q. Jeho fotografická tvorba je zastoupena v několika předních českých galeriích.
Bibliografie
1999 Přesahy výtvarného Brna, Petrov, zdroj - www.ipetrov.cz
-
Bohumil Marčák, se narodil 1. prosince 1924 v Rybárnách a žil v Uherském Hradišti až do roku 1946. Vystudoval na Karlově univerzitě žurnalistiku (prof. V. Klimeš) a češtinu (prof. F. Jílek). Na katedře české literatury a literární teorie brněnské univerzity posléze obhájil kandidátskou práci věnovanou působení představitelů literární avantgardy v kulturní rubrice brněnské Rovnosti 1918–1928. Začínal jako „lokálkař“ a prošel nejrůznějšími rubrikami (filiální redaktor). V šedesátých letech se stal šéfredaktorem Rovnosti. Ke spolupráci s Rovností získal mnoho vynikajících odborníků a umělců jako např. Olega Suse, Josefa Berga, Ludvíka Kunderu i řadu osobností z Masarykovy univerzity. Vedle novinářské činnosti využíval své kvalifikace a publikoval literárněhistorické práce o vztahu novin a literatury a zabýval se jejich typografickou a výtvarnou problematikou (společně s PhDr. Bronislavou Gabrielovou). V roce 1968 založil Moravský (dnes Brněnský) večerník.
Na začátku normalizace měl zákaz publikační činnosti. V letech 1969–1985 pracoval jako dokumentátor na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykovy Univerzity) v Brně. Od začátku své novinářské práce rovněž fotografoval (reportážní fotografie).
Novinář a literární historik se pozvolna změnil v profesionálního fotografa. Reportážní snímky aktuálního zpravodajství a náhodné záběry známých umělců postupně vystřídaly pozoruhodně koncipované cykly. Mezi nimi i dnes vynikají například soubory Sopotales, Sám o sobě (Pózy Olega Suse), Básník a doba (Jan Skácel), Debatér Ludvík Kundera (z cyklu Gesta), cykly Jmenovky, Diskutéři, Generace ad. Na konci 70. let svůj fotografický program podřídil potřebám Moravské galerie v Brně a vytvořil řadu dokumentárních portrétů umělců, které byly později prezentovány na mnoha výstavách kolektivních (se Sdružením Q, jehož byl aktivním členem) i autorských, např. v Blansku (1983), v Komorním divadle v Hlinsku (1981, oceněn za cyklus Diskutéři), v Divadle hudby v Olomouci (1988), v Národní galerii v Praze (1989), v Moravské galerii v Brně (1990), v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1994) a podobně.
Po listopadu 89 se vrací k redakční práci
Jedinečný galerijní soubor portrétů uložený ve sbírce Moravské galerie v Brně, který obsahuje více než 1 300 portrétních fotografií výtvarných umělců, je ojedinělým komplexem děl, respektujících informativní, ale i výtvarné hledisko. Požadavek dokumentární a umělecké hodnoty, nezávislosti na pomíjivých tendencích, vylučuje výtvarně nekvalitní práce či samoúčelné kreace, kde by způsob inscenování překrýval informační funkci.
Po listopadu 1989 se Bohumil Marčák k redakční práci vrátil (Česká politika, Svobodné slovo, revue ROK). Její nejvýznamnější část tvořilo působení v redakční radě Bulletinu Moravské galerie (od listopadu 1989 do 2001 byl jejím předsedou). Za Bulletin Moravské galerie číslo 49 byla redakci a redakční radě udělena Cena města Brna. Bohumil Marčák publikoval odborné studie k historii českého tisku a literární statě. Sledoval kulturní život a snažil se do něj neustále aktivně zasahovat.
Milada Frolcová, slovacky.denik.cz, 12.2.2010