Ladislav Karoušek

* 17. 9. 1926, Turnov (Semily), Česká republika (Czech Republic)
22. 3. 1991, Praha, Česká republika (Czech Republic)
graphic artist, painter, typographer, illustrator

 

nationality: Czech
sex: male

Ladislav Karoušek
Smrt rytíře

malba
olej
100 x 60 cm
Ladislav Karoušek
Město mého mládí
1977
malba
olej
100 x 81 cm
Ladislav Karoušek
Voda

malba
dřevo, olej
122 x 43 cm
Ladislav Karoušek
Noc

malba
dřevo, olej
122 x 43 cm
Ladislav Karoušek
Jasně myslící hlava

malba
dřevo, olej
40 x 45 cm
Ladislav Karoušek
Mrazivý den
1961
malba
olej
60 x 70 cm

word:
Žil a tvořil v Turnově, Jablonci nad Nisou a později střídal ateliéry ve Frýdštejně a v Praze. Jako bytostný krajinář nikdy úplně neopustil rámec viděného a prožitého, přestože se od prvních sumárních krajinomaleb, které ještě nesou stopy vlivu profesora Holého, postupně propracoval až k abstraktním kompozicím. Trvalou inspirací mu zůstalo Jablonecko a Maloskalsko a řeka Jizera. Nevyhýbal se ani zobrazování krajiny poznamenané civilizací a průmyslem, jako jsou např. sklárny, nádraží, jablonecká plynárna a mnohé další. Od mládí ho také přitahovalo letectví, které se stalo námětem několika pláten. Neopominul zcela ani figurální témata. Z veřejně dostupných obrazů je to např. Večerní autobus (1958) ve stálé expozici Oblastní galerie v Liberci. Od počáteční tlumené až potemnělé barevnosti přešel k jasným tónům. Svůj podíl na tom měl i tříměsíční pobyt na Srí Lance (1963–64). Malba se uvolňovala a stávala se stále více expresivní až gestická. Od počátku šedesátých let začaly vznikat první abstraktní obrazy inspiračně obrácené i do autorova nitra. Váží se ke vzpomínkám na dětství i na tragické ztráty první manželky sochařky Květy Kovářové nebo smrt bratra Valeriana Karouška při horolezecké expedici na peruánský Huascarán. Krajina se v jeho podání stává stále méně zdrojem konkrétních tvarů a místo toho do obrazů spíše proniká autorův vztah k ní. Někdy do ni zase projektuje své pocity a nálady.
Ladislav Karoušek se stal zakládajícím členem skupiny Makarská 57, zkráceně M 57, pojmenované tak podle pražské malostranské vinárny, kde se scházeli mladí malíři a sochaři, z nichž většina se časem stala neodmyslitelnými osobnostmi české výtvarné kultury. Nakrátko se v letech 1968–70 stal členem a pak i předsedou AIAP – Mezinárodní asociace výtvarných umělců při UNESCO a od roku 1990 členem Sdružení výtvarných umělců Mánes.
Roman Karpaš, severoceskasbirka, 21.12.2019