NK AUT: jn20000728003

notes:
Odkaz. forma
Adler, Simon, 1884-1944
Lit.
Pokorny, Milan. Kdo byl Simon Adler?. Klatovsky denik, 1, 1993, 4.XI., c. 179, s. 11
Pokorny, Milan. Jeste k Simonu Adlerovi. Klatovsky denik, 2, 1994, 11.I., c. 8, s. 11
Maderova, Marie. Zivotopis PhDr. Simona Adlera. Maderova, Marie: Muzeum PhDr. Simona Adlera v Hartmanicich - Dobre Vode. Plzen, Zapadoceske muzeum 1997, s. /3 - 4/
(vk). PhDr. Simon Adler. Klatovsky denik, 8, 1999, 15.III., c. 62, s. 12
Kubikova, Jana. Hlavnim poslanim bylo rabinstvi. Klatovsky denik, 10, 2001, 23.II., c. 46, s. 15
Harantova, Ivana. Zidovsky ucenec zahynul v plynu. Klatovsky denik, 13, 2004, 16.III., c. 64, s. 11 - 1 fot.
Krenova, Jaroslava. Muzeum ma jmeno terezinske obeti. Mlada fronta Dnes, 15, 2004, 19.III., c. 67, priloha Kraj Plzensky, s. C/4 - 3 fot.
Butulova, Helena. Zivot Zidu na Sumave pripomina Muzeum Simona Adlera v Dobre Vode. [Rozhovor]. Plzensky denik, 15, 2006, 17.VIII., c. 191, pril. Hobby s denikem, s. 25. - 3 fot.
-
+ Dachau - Vilém Kudrlička: Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Nakladatelst í MMM, Praha 1997 ?

Šimon Adler

Působil po rabínské přípravce ve slovenských Topolčanech, kde studoval v letech 1897-1901, nato pak ještě po rabínském semináři ve Frankfurtu nad Mohanem (1901-1905) a univerzitách ve Würzburgu a v Giessenu (1905-1908) jako učitel na Israelitische Fortbildungsschule (1909-1913) ve švýcarské Basileji, kde i pokračoval v univerzitních studiích, těsně před první světovou válkou učil v belgických Antverpách a v letech 1915-1916, kdy už byl rabínem ve Staňkově (Stankau), byl ještě mimořádným posluchačem na německé univerzitě v Praze. Pracoval od roku 1914 až do dvacátých let v archivu Židovské náboženské obce v Praze, ve dvacátých a třicátých letech v Nejvyšší radě Svazu židovských náboženských obcí v Čechách, podílel se i na činnosti jeho památkové komise a učil náboženství na různých státních školách i na židovských školách v Antverpách (1921-1926), to už jako rabín ve Zbraslavi u Prahy (1918-1921 a 1928-). Text, jehož úvod v překladu uvádíme, publikoval v osudném roce nástupu nacismu k moci. Deset let nato, už za druhé z obou světových válek odešel roku 1943 se židovským transportem do Terezína a odtud do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde se uvádí jako poslední data jeho života 18. květen a 11. červenec 1944. Jeho dva synové roku 1997, tj. rovných dvě stě let po vydání židovského patentu císaře Františka II. (jak idylické se musely jeho časy, časy posledního z rakouských panovníků Svaté říše římské národa německého a napoleonských válek, jevit těm, kdo byli svědky a obětmi zvrhlého nacistického rasového řádění!), otevřeli v rodišti svého otce Muzeum PhDr. Šimona Adlera, které má svědčit budoucím o zániku šumavské židovské komunity jako předzvěsti konce německy hovořící Šumavy vůbec.
kohoutikriz.cz. 1.6.2014

Šimon Adler

Šimon Adler

Šimon Adler

Šimon Adler

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	1997	Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Nakladatelství MMM, Praha
www
	published	title (subtitle), publisher, city
	????	Šimon Adler (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
kalendárium
	published	title (subtitle), publisher, city
	2008	Kalendárium osobností západních Čech na rok 2009 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)