Mácha malířskou inspirací
type of document: podřazený dokument
parent document: Průboj, Ústí nad Labem
imprint date: 1970
the number of reproductions: 1 čb
language: český
notes:
autor reprodukce chybně František Dostál
-
V letošním roce vzpomeneme 160. výročí narození Karla Hynka Máchy, jehož dílo inspirovalo celé generace básníků, výtvarných umělců i divadelníků a které je dodnes předmětem zájmu literárních teoretiků a historiků. Při této příležitosti jsme položili několik otázek akad. malíři Františku Doležalovi, který se řadu let zabývá máchovskou problematikou a v poslední době vytvořil cyklus nově pojatých studií a pláten, věnovaných Máchovu básnickému i prozaickému dílu.
Před deseti lety jste byl jedním z iniciátorů výstavy „K. H. Mácha v našem výtvarném umění“, uspořádané litoměřickou galérií k 150. výročí básníkova narození. Při této příležitosti jste pronesl na vernisáži projev, který vzbudil pozornost novým přístupem k obsahu a smyslu Máchova díla. Chtěl byste našim čtenářům říci, jak jste dospěl k této koncepci?
K této koncepci jsem dospěl již na počátku třicátých let, v době, kdy se u nás začalo rozvíjet surrealistické hnutí a Máchovo revolučně romantické dílo se stalo předmětem pozornosti a vášnivého zaujetí nastupující básnické generace. Zásluhu na tom měl především Karel Teige, který ve svých teoretických statích odhaloval revoluční charakter Máchova díla a na historických faktech zdůvodňoval příčiny, proč se měšťácká uměnověda po celé generace snažila zastírat jeho skutečný smysl.
Byly ještě jiné prameny, z nichž jste čerpal a jež potvrdily správnost thezí o revolučnosti Máchovy poezie?
Velkého poučení se mi dostalo od F. X. Šaldy, který již v roce 1912 označil celé M8chovo dílo jako „nadreálné“ a ve slavnostním projevu, předneseném v roce 1936 v Národním divadle k 100. výročí básníkova úmrtí, potvrdil Teigeho analýzu Máchova revolučního odkazu, když řekl: „Že Máj je báseň v podstatě revoluční, vycítila většina kritiky soudobé. Kritikové Máje neupírali většinou nikterak M8chovi básnický nebo umělecký talent, nýbrž zavrhovali směr jeho básnění, to je jeho revolučnosti.“ K objasnění máchovské problematiky neobyčejně přispěl i Jakub Arbes, který za příčinu sporů o Máchovo dílo označil Máchův ateismus. Moderní věda dospěla pak k názoru, že nikoli ateismus, nýbrž Máchův materialistický světový názor byl příčinou útoků, které stihaly Máchovo dílo ještě dlouho po básníkově předčasném odchodu.
Na výstavě, kterou jste v roce 1960 organizoval v litoměřické galerii, defilovalo na 40 umělců nejrůznějších generací a nejrůznějšího uměleckého zaměření. Podařilo se některému z nich odkrýt revoluční smysl Máchova díla?
Své stanovisko k této otázce jsem vyslovil v článku uveřejněném 4. prosince 1960 v Průboji a ve studii publikované o rok později ve Výtvarné práci. Dnes nemohu než opakovat to, co jsem řekl tehdy – že většina máchovských ilustrátorů se nechala svést dějovou stránkou básníkova díla a jeho romantickou kulisou a uniklo jim přitom to, co tak bystře charakterizoval Máchův současník a první životopisec Karel Sabina, že „básníkův názor světa je duší, situace romantické jeho tělem a formou.“ To je také základní příčinou nezdaru, s kterým se setkává téměř veškerá výtvarná produkce zaměřená na toto téma.
V roce 1960 jste se zúčastnil litoměřické výstavy. Vystavoval jste tu téměř lyrický obraz nočních Litoměřic a zabýval jste se i krajinou Českého středohoří. Uplatnil jste přitom požadavky, které kladete na tvorbu navazující na Máchův odkaz?
Krajinářství není mým oborem. Zvolil–li jsem přesto za předmět svého studia Litoměřice a krajinu Českého středohoří, tedy jen z toho důvodu, abych se blíže seznámil s prostředím a atmosférou, do níž Mácha vložil děj svého revolučně romantického díla. K práci jsem přistupoval netradičně a snažil se téma oprostit od jeho romantického nánosu, vtisknout mu ráz moderní malby a zachovat přitom jeho tektoniku a téměř lyrické ladění tak, jak to odpovídá charakteru Máchova díla.
Za jakých okolností jste dospěl k dnešnímu pojetí máchovské problematik a jak hodnotíte výsledky své dosavadní práce?
K výtvarnému řešení této problematiky jsem přistoupil v roce 1963, když jsem předtím prostudoval rozsáhlou literaturu (Sabinu, Friče, Arbesa, Šaldu, Teigeho , Mukařovského, Krejčího) a ověřil si na cyklu přípravných studií nosnost výrazových prostředků, které jsem si zvolil k zvládnutí této ne právě snadné a snadno zvládnutelné látky. Od loňského roku, kdy jsem začal pracovat na máchovském cyklu, jsem namaloval na dvacet pláten, vesměs velkého formátu a na dalších intenzívně pracuji. K hodnocení své dosavadní práce nejsem dosti kompetentní. To ponechám těm, kteří ji budou soudit.
Mácha malířskou inspirací
person | born | note |
Doležal František | 28. 7. 1910 | rozhovor |
Hruška Stanislav | 22. 1. 1922 | podepsáno esha |
Mácha malířskou inspirací
person | born | note |
Doležal František | 28. 7. 1910 |
Mácha malířskou inspirací
person | born | note |
Arbes Jakub | 12. 6. 1840 | |
Mácha Karel | 16. 11. 1810 | |
Šalda František | 22. 12. 1867 | |
Teige Karel | 13. 12. 1900 |
Mácha malířskou inspirací
key word |
rozhovor |
Mácha malířskou inspirací
institution, city, signature, notes | |
Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice), výstřižek |