Přestože miluji výtvarné umění...

type of document: text
imprint date: 1965
number of page: (3 listy)
dimensions [mm]: 297 x 210
language: český

notes:
dvě verze textu, redakce jih
-
Přestože miluji výtvarné umění, považuji - pokud jde o správný pohled na mou životní kariéru - tento výrok mé matky za klíčový: "Vždy jsem věřila, že můj syn bude lepší malíř nežli sochař, a teď vidím, že z něho není ani jedno ani druhé." Nelze dnes už snad ani rozhodnout, zda matka neučinila tento závěr předčasně a zda jsem se nevyvíjel třeba pod jeho tlakem. Je však jisté, že je to výrok výstižný a zasvěcený, jaký dovedou vyslovit jen naši nejbližší.
Ačkoliv jsem vystudoval sochařství - v letech 1952-58 na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Jana Laudy - dal mi život mnoho příležitosti uplatnit se v jiných uměleckých oborech. Zejména jsem vynikl v hraní divadla; nejvýznačnějším podnikem tohoto druhu bylo pro mne vesnické drama Paličova dcera od Josef& Kajetána Tyla /známý český buditel a divadelní podnikatel 19. století/, ve kterém jsem ztělesnil stařičkého hrobníka Melichara, otce jednoho z hlavních hrdinů /též výborně zahraných/. Tyto zážitky byly mi předlohou a inspiračním zdrojem pro cyklus Loutkové divadlo, který řeší tytéž problémy cestou výtvarnou.
Pro cykly hudební jsem opět použil zkušeností z mého působení v dechovém orchestru, který jsem založil společně s několika V jeho začátcích jsem byl kapelníkem, později jsem přešel na místo prvního trumpetisty. Vynikl jsem však i jako houslový virtuos; dodnes jsem žádán při všech výjimečných událostech a na vernisážích svých výstav, abych znovu okouzloval přítomné přednesem slavného Montyho čardáše /Alexandr Monty-Tschardasch, známý pozdě romantický symfonik 1852-1900/, což odmítám jen tehdy, není-li k disposici výborný pianista /Jan Klusák, známý český buditel a hudební podnikatel 20. století/.
Po klasickém vzoru snažím se s několika kolegy též o rovnováhu duševních a tělesných sil. V roce 1963 jsme založili hokejové mužstvo a vybojovali od té doby řadu významných utkání tiskem však dosud nedoceněných /Paleta vlasti - Mechanika 5.:4, Paleta vlasti - Motoristé 5:5, Paleta vlasti - FAMU 5 :10/. Tato činnost mne dosud neinspirovala k umělecké tvorbě. Nedošlo totiž zatím k žádnému vážnějšímu zranění.
Zbývá dodat, že jsem s několika kolegy natočil fragment filmu, zachycujícího po způsobu jakési lidové "laterny magiky" folklorní scény ze života našeho selského lidu /Český sedlák v práci a zábavě, 1960/. Ani tato práce nepodnítila žádnou z mých kreseb. Naproti tomu upozorňuji, že mnohý z mých námětů jsem dosud nerealizoval v životní praxi /cyklus Operace, Ubližování, Pohřební písně/.
Mám-li tedy souhrnně charakterizovat náplň svého dosavadního života, užiji citátu z románu, který jsem napsal spolu s několika kolegy; je to výrok o hrdinovi knihy, lesníku Jindřichovi, platný však i pro mne a mé kolegy: "Pílí a houževnatostí promarnil svůj život. /Moroa, román, praha 1956/.

Karel Nepraš, nar. 2.4. 1932 v Praze. Žije v Praze.
Studia: Státní odborná keramická škola v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze.
Publikoval, publikuje v časopisech: Mladý svět, Kultura, Výtvarná práce, Host do domu, Literární noviny atd.
Výstavy: 1960 - první samostatná výstava kresleného humoru Praha, 1962 samostatná výstava kreseb Loutkové divadlo Praha;
účast na výstavách humoru: Praha 1961, 1962, 1963, Pardubice 1961, 1964, Jablonec 1962, Moskva 1963, Polsko 1963, Brno, Plzeň, Hradec Králové 1964. Festival humoru Haškova Lipnice 1961 - odměna, 1962 - odměna, 1965 - 2. cena.
První samostatná výstava plastiky, grafiky a kreseb - Praha 1964.
Účast na výstavách: Praha 1954, 1960, 1962, 1964, Rychnov nad Kněžnou 1963, 1964, Vídeň 1964, Liberec 1964, mezinárodní výstava keramiky Praha 1962 - stříbrná medaile, mezinárodní výstava keramiky Buenos Aires 1962.
Plastikami zastoupen: Národní galerie Praha, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou, Středočeská galerie, Galerie umění Ostrov nad Ohří.

Přestože miluji výtvarné umění...

person	born	note
Nepraš Karel	2. 4. 1932