Samo kamení by hlásalo jeho slávu: Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna a jeho katedrála
type: kolektivní
place of exhibition: Katedrála sv. Václava
date of exhibition: 2024/06/30 - 2024/09/29
note:
Místo konání: Krypta
---
V letošním roce si připomínáme 400 let od narození významné postavy dějin Moravy, biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695): Pocházel z tyrolské rodiny hrabat Lichtenstein-Castelcornů, která se v generaci jeho rodičů usadila také na Moravě. Původně byl kanovníkem salcburské kapituly, stal se i kapitulním děkanem, když byl v roce 1664 zvolen olomouckým biskupem. V této funkci působil až do své smrti v roce 1695, tedy více než třicet let. Jeho dlouhý episkopát, ale i ekonomická zdatnost při správě moravských církevních statků (olomoucké biskupství bylo tehdy jediné na Moravě a v části Slezska) umožnilo tomuto aristokratickému pastýři vtisknout novou tvář olomouckému biskupství. Dobře to ukazuje právě citát olomouckého kněze Františka X. Richtera z počátku 19. století uvádějící malou jubilejní výstavu: „I kdyby všichni mlčeli, samo kamení by hlásalo jeho chválu, vždyť po zničení Švédy biskupství nalezl jako cihlovou stavbu, a zanechal je jako vznešenou stavbu mramorovou.“
Uvedená slova se dají zcela jistě vztáhnout i na srdce olomoucké diecéze, její katedrálu. Biskup Karel se systematicky věnoval jejím opravám a jejímu vyzdobování. Presbytář s kryptou pod ním byly dokončeny v roce 1661, krátce před Lichtensteinovým nástupem na olomoucký biskupský stolec, ale biskup měl možnost presbytář vyzdobit. Biskup se také souborem svých fundací zejm. z let 1685 a 1690, kdy navázal část kanovnických příjmů na přítomnost při bohoslužbách v katedrálním kostele. Bohoslužby podle typů svátků navíc rozdělil na bohoslužby vyhrazené hlavním rezidenčním prelátům kapituly.
Výběr předmětů této výstavy je tedy zaměřen na biskupa jako organizátora liturgie, jak vyplývá z jím vydaných liturgických knih, a na toho, kdo pečoval až úzkostlivě o liturgii ve své katedrále, jak to dokládají liturgické oděvy a předměty. Tisk slavného spisu „Monitorium sive Instructio brevis“ (Upomenutí aneb krátké pokyny pro diecézní děkany a faráře olomoucké diecéze) je poukazem na organizaci života celé olomoucké diecéze podle jasných principů.
Hodnocení F. X. Richtera, které již zde bylo citováno, mohl biskup, který zemřel 23. září 1695, určitě vztáhnout i na sebe. Dalo by se i říci, že se sebou na sklonku svého života mohl být spokojen, i když ještě neviděl plody své „práce“ a nemohl se z nich těšit.
