Ondřej Maleček: Poctivá chyba
type: autorská
place of exhibition: galerie sam83
date of exhibition: 2015/04/11 - 2015/06/05
note:
Současná situace malířů je podivná. Na jednu stranu mají oporu v určité tradici média, na druhou stranu se musí stále vyrovnávat s podrývavými otázkami po smyslu další produkce, které s sebou přinesla postmoderna. Pochybnosti o smyslu malby rozpouští Ondřej Maleček pracovitostí. Jeho osobní styl je opřený o několik prostých motivů, které rozvíjí a které díky svým všeobecným souvislostem vypráví příběh sami a tím zaručí mnohoznačnost. Koncentruje literární narativ do prvků jako vrba, hrad, sedm havranů nebo vanitas.
Jeho obrazy podobou i obsahem zaujímají existenciální polohu. Pracuje s látkou z dětství jako se světem, který stvrzuje přímočarost, nezáludnost a naději. K vědomě volené naivitě tónuje náladu a vytváří poetickou temnotu počesku. Maluje výseče reality, které zvedají pohled vzůru - špičky hor, kopců, špičky stromů, střechy kostela. V malbách se objevují dvě rozpolcené polohy. Ve výrazu i v tématu – razantní/jemná a osvobozující/zatěžující. Oscilace mezi nimi vzbuzuje lačnost a očekávání dalších prací, je to způsob práce s divákem, třeba neuvědomělý. Vizualitu jeho obrazů je možné zpodobnit s potemnělou a mokrou estetikou filmu Juraje Herze Panna a netvor (1978), z něhož aniž by to Ondřej tušil, se mu do posledních prací vkradl motiv ptačího muže, který asociuje zmíněnou svobodu. Je možné u něj dohledat tématickou podobnost s Václavem Girsou, ačkoli je jejich forma odlišná – hrady, kozlové, bubáci jako kopcovité entity, květiny a lebky.
Díky hloubavému uvažování si vypěstoval výraz uvěřitelnosti a díky poctivému pozorování a citlivé povaze se mu podařilo měkce vyjádřit sounáležitost s místní krajinou.
