sex: male

NK AUT: jk01040800

notes:
RNDr., MUDr., DrSc., profesor fyziologie, literatura z oboru biologie.
zakladatel Biofyzikálního ústavu ČSAV
syn akademického malíře Ferdinanda Herčíka

Ferdinand Herčík

Syn akademického malíře Ferdinanda Herčíka ( od r. 1905 profesora české techniky v Brně) se ve své profesní dráze „nepotatil“. Výtvarné umění, kreslení, pěstoval jen jako soukromou zálibu. Jeho osudem se stala biofyzika, v níž dosáhl světového věhlasu.

Už v mládí patřil mezi známé osobnosti brněnské lékařské fakulty. Pod vedením prof. Úlehly (viz Vladimír Úlehla) pracoval v biofyzikálním výzkumu na rostlinných modelech, samostatně publikoval od roku 1925, v roce 1928 získal první doktorát, další z oboru obecné fyziologie v roce 1932. Po studijních pobytech v Dráž´danech, Paříži a New Yorku se věnoval studiu biologických účinků všech druhů krátkovlnného záření na živé buňky. Výsledky jeho práce ho postupně přivedly k teorii kvantové biologie. Stal se tak zakladatelem československé radiobiologie a předním badatelem československé biofyziky. V oboru radiační biofyziky působil na radiologické stanici Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde byl roku 1937 jmenován mimořádným profesorem obecné biologie. Když nacisté zavřeli české vysoké školy, pracoval prof. Herčík v Zemském radioléčebném ústavu (dnes Masarykův onkologický ústav v Brně), kde se věnoval radioterapii a tajně pokračoval i v experimentech. Českou biologii obohatil o obor kvantové biologie, založené na poznatcích o účinku záření na živou hmotu, a zásahovou teorii. Po válce byl jmenován řádným profesorem Lékařské fakulty MU. Jako člen revolučního Ústředního národního výboru města Brna získal pro fakultu budovu dosavadní německé Vysoké školy technické v Joštově ulici. V letech 1948 – 1949 byl členem rady Zemského národního výboru v Brně pro oblast kultury a školství, ve školním roce 1949/50 zastával úřad děkana LF MU.

V té době už se zabýval další stěžejní výzkumnou oblastí-elektronovou mikroskopií bakteriofága (virů, jejichž hostitelem jsou bakterie). Československé vědě tak otevřel sféru molekulární biologie. Jako poválečný člen KSČ se – neúspěšně- snažil přijmout marxistickou filozofii i takzvané „vědecké“ sovětské přírodovědné teorie. Jeho pragmatický vědecký mozek mu to však naštěstí nedovolil. Profesor Herčík uměl pro experimentální laboratorní práci nadchnout své studenty, vychoval řadu teoretických pracovníků. Uveřejnil 10 monografií a populárně vědeckých knih (Život naruby, Od atomu k životu, Život člověka, Na hranicích života) a přes 100 vědeckých prací.

V roce 1955 se jím vedená biofyzikální laboratoř rozrostla a vznikl Biofyzikální ústav ČSAV (dnes AV ČR), jehož ředitelem byl až do své smrti. Současně byl přednostou katedry obecné biologie na LF MU, v letech 1953 – 59 také prorektorem MU pro vědu a výzkum. Na Přírodovědecké fakultě MU zřídil v roce 1963 katedru biofyziky a byl jejím externím vedoucím. Od roku 1956 byl členem, v období 1960-61 místopředsedou a v letech 1961-62 předsedou Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření. V té době připravil pro valné shromáždění OSN souhrnnou zprávu, která se stala významným podkladem pro dosažení mezinárodní dohody o zákazu nadzemních pokusných jaderných výbuchů. Byl expertem a postupně i místopředsedou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, expertem UNESCO v Paříži i Světové zdravotnické organizace v Ženevě pro radiobiologii. Byl členem kolegia obecné biologie ČSAV, předsedou Čs. Národního komitétu pro biofyziku, členem vědecké rady lékařské i přírodovědecké fakulty MU a dalších vědeckých institucí. Zemřel předčasně jako oběť pronikavé radiace, jejímuž výzkumu věnoval svůj život.

V Brně je po profesoru Herčíkovi pojmenována ulice v Králově Poli, ve foyeru Biofyzikálního ústavu AV ČR na Královopolské ulici 135 je umístěna jeho pamětní deska (Sylva Lacinová-Jílková, 1970).

zdroj: www.brno.cz

Ferdinand Herčík

Ferdinand Herčík

encyklopedie/slovník
	published	title (subtitle), publisher, city
	1977	Žili a pracovali v Brně, Rapid a.s. - československá reklamní agentura, Praha
podřazený dokument
	published	title (subtitle), publisher, city
	1946	Ferdinand Herčík: Život na ruby. (O knihách), Akord, 194-196
periodikum
	published	title (subtitle), publisher, city
	1946/02	Akord (měsíčník pro literaturu, umění a život), XII..ročník, 4-5.číslo, Akord, literární a umělecké nakladatelství, Brno (Brno-město)

Ferdinand Herčík

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	1947	Život člověka, V. Škubal, Praha