Pocházel z rodiny mlynáře. Po ukončení středoškolských studií (1848) vystudoval na univerzitě ve Vídni medicínu. Jeho touha po poznávání cizích zemí vyústila ve službu lodního lékaře zahájenou 1855. 1856 na škuneru Saida absolvoval cestu západním středomořím. Od 30. 4. 1857 do 16. 5. 1858 sloužil na korvetě Carolina, která měla za úkol doprovodit fregatu Novara v počáteční fázi její plavby kolem světa a posléze vykonat samostatnou expedici v jižním Atlantiku. Na této cestě již prokazatelně fotografoval. Podle Skopce (viz Odkazy) bez uvedeního bližšího pramene jej již do daguerrotypie zasvětil Bedřich Franz.

Na lodních zastávkách mj. sbíral botanický materiál a výsledky svých výzkumů publikoval. 1859 - 60 jako lékař a botanik doprovázel na parníku Elisabeth arcivévodu Maxmiliána na jeho výpravě do Brazílie. Cestopis o cestě napsal sám Maxmilián, botanickou část Vávra. 1860-61 byl lodním lékařem na fregatě Adria, určené pro potřeby císařovny Alžběty při jejím ozdravném pobytu na Korfu. 14. 4. 1864 odplul jako lodní lékař na fregatě Novara, na které se plavil císař Maxmilián do Mexika. Po návratu v létě 1865 cestoval Vávra od 18. 10. 1868 do března 1871 na fregatě Donau při její diplomatické a obchodní misi do východní Asie, včetně Číny a Japonska. Za svou botanickou a numismatickou činnost na této cestě byl vyznamenán a 6. 3. 1872 obdržel povýšení do rytířského stavu s přídomkem "Fernsee" (Daleké moře).

Po službě na válečných lodích se stal od 30. 7. 1872 do 20. 4. 1873 průvodcem Filipa a Augusta, princů ze Sasko-Koburg-Cohari, na cestě kolem světa. 1878 neodolal nabídce a doprovázel prince Filipa a Augusta na cestě do Brazílie. Ve svém stručném životopise, dokončeném v Pule 4. 8. 1878, o svém fotografování napsal: "Na cestě na Carolině byl také položen základ k mým fotografickým sbírkám. Byl to jeden z mých hlavních úkolů na všech cestách tuto sbírku rozmnožit a doplnit, takže obsahuje teď sbírku ze všech pěti světadílů (Evropa je zastoupena jen Levantou) a těžko by se takové podobné album fotografií z mimoevropských zemí našlo. To jsem si samozřejmě nechal pro sebe a je mou nejkrásnější vzpomínkou na mé cesty." (katalog MZM , viz Odkazy). Vávrovy negativy, nepochybně velice cenné, jež byly ke spatření ještě v 70. letech minulého století, v současné době nejsou bohužel k nalezení.

0dkazy: H. Wawra von fernsee: Botanische Ergebnisse der Reise seiner Majestät des Kaisers von Mexico, Maximilian I. nach Brasilien. Wien 1866; Österreichische botanische Zeitschrift 1867, č.1; Sborník čs. společnosti zeměpisné, 1948; J. Kunský: Čeští cestovatelé. II. Orbis, Praha 1961; R. Skopec: Naši fotografové v exotických krajích. RF 1973, č.1, s.13; Jindřich Vávra, rytíř Dalekých moří. Katalog výstavy kolektivu autorů, Moravské zemské muzeum, Brno 1998; http://ephedra.hip.uni-heidelberg.de/bromwiki/de/index.php?title=Heinrich_Wawra&redirect=no.

zdroj - www.scheufler.cz