Miroslav Karel Černý

* 11. 12. 1924, Praha, Česká republika (Czech Republic)
Pedagogue, Musicologist

nationality: Czech
sex: male

Miroslav Karel Černý

http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1097

Černý, Miroslav Karel (uváděn obvykle jako Miroslav K. Černý, nebo M. K. Černý), muzikolog a pedagog, narozen 11. 12. 1924, Praha.

Po klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově (1936–44) absolvoval studium na hudebně pedagogickém oddělení pražské konzervatoře (obor Hudební výchova školská a řízení sboru, 1945–49), hře na klavír se učil soukromě u Václava Špánka. Studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (poslouchal přednášky Josefa Huttera) a hudební výchovu na Pedagogické fakultě (zde absolvoval zejména přednášky a semináře Antonína Sychry). PhDr. 1951 na základě disertační práce Otázka stranickosti a vědeckosti v pojetí hudebně výchovné práce, CSc. 1962 s prací Dvořákova cesta k realismu; habilitoval se 1968 na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého v Olomouci spisem K problematice metodologie hudebně historické práce (jmenován docentem 1969).

Již 1950–53 pracoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jako asistent (přednášel všeobecné dějiny hudby) a tajemník katedry hudební výchovy, 1953–56 byl aspirantem na Hudební fakultě AMU (školitelem byl Antonín Sychra), kde 1957–62 pedagogicky a vědecky působil jako odborný asistent (všeobecné dějiny hudby). Od 1962 pracoval celoživotně (do odchodu do důchodu 1985) v Ústavu pro hudební vědu ČSAV (později Ústavu teorie a dějin umění, pak Ústavu pro hudební vědu AV ČR); v první etapě vývoje ústavu resp. do jeho reorganizace byl vedoucím historického oddělení. Po jmenování docentem přednášel 1969–70 externě dějiny hudby (na studijním oboru pro kulturní pracovníky) na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; na olomoucké muzikologické katedře působil 1991–2001 v různých úvazcích, nadále je tam činný v Oborové radě doktorského studia, jako posuzovatel prací atp. Od 1949 publikoval kritiky a referáty, např. do Rudého práva, Lidových novin, Tvorby a hlavně Hudebních rozhledů (často referoval o brněnských muzikologických kolokviích apod.). Jeho životní dráhu komplikovaly těžké zrakové obtíže (mimo jiné roční zdravotní neschopnost 1963).

Svým zaměřením sleduje Černý tradice středoevropské muzikologie koncentrující se na problematiku hudebně historiografickou, nahlíženou však i prismatem hudební estetiky. Zprvu vycházel z koncepcí svých učitelů a z marx-leninské estetiky (resp. koncepce socialistického realismu), postupem doby zjemnil a proměnil své přístupy (mimo jiné díky hloubce vzdělanosti a znalostí, které též uplatnil na muzikologických konferencích i při univerzitní výuce). Svůj zájem soustředil zejména na dějiny a osobnosti české i evropské hudby 19. a 20. století (zvláštní pozornost věnuje Antonínu Dvořákovi), v pozdější době i na otázky metodologie hudební vědy, zejména její historické části, včetně několikanásobně pojednané problematiky hudebního díla. Kniha Hudba antických kultur představuje významný příspěvek české odborné literatuře nejen muzikologické, ale též kulturně historiografické.

DÍLO
Knihy
Hudba antických kultur (Olomouc, Universitas Palackiana 1995, 2. doplněné vydání Praha, Academia 2006);
Kapitoly z metodologie hudební vědy (Olomouc, Univerzita Palackého 1998; učební text);
Nástin vývoje symfonie (Olomouc, Univerzita Palackého 2002; učební text);
Antonín Dvořák a sonátová forma (rkp. v Archivu Českého hudebního fondu, připraveno vydání Praha, Hudební fakulta AMU).

Autorská a redakční spolupráce na týmových publikacích
Dějiny české hudební kultury 1890–1945 I–II (Praha, Academia 1972, 1981);
Hudební věda. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj I–II–III (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1988).

Studie, stati, články
Hector Berlioz (Hudební rozhledy 6, 1953, s. 924–928);
Učitel realismu (in: sborník Zdeněk Nejedlý a naše lidová umělecká tvořivost, Praha 1954, s. 77–121);
J. B. Foerster, "Kantáta 1945" (Hudební rozhledy 8, 1955, s. 387–390);
Otakar Zich, jeho dílo a dnešek (Hudební rozhledy 12, 1959, s. 589–591);
Čím k nám mluví Foerstrova hudba (Hudební rozhledy 12, 1959, s. 1013–1016);
Smyčcový kvartet D dur Antonína Dvořáka (Živá hudba I, Sborník prací Hudební fakulty AMU, Praha, SPN 1959, s.109–158; upravená část disertace Dvořákova cesta k realismu);
Schumanniana – O programovosti a obsahu v hudbě (Hudební rozhledy 13, 1960, s. 452–455);
Zakladatel Mocné hrstky (Hudební rozhledy 13, 1960, s. 420–421);
Glosy Lisztovské (Hudební rozhledy 14, 1961, s. 718–722);
Živý odkaz a příklad [Otakar Jeremiáš] (Hudební rozhledy 15, 1962, s. 758–760);
Francouzská buržoazní revoluce ve vývoji hudby (Živá hudba II, Praha 1962, s. 29–67);
O nové pojetí historických pramenů (Hudební věda 1962, III/IV, s. 140–143);
O pojetí periodizace dějin hudby (Hudební věda 1962, III/IV, s. 241–244);
Předmět hudební historiografie (Hudební věda 1, 1964, s. 577–607);
Poznámky k problému periodizace (in: sborník Václavkova Olomouc 1964, Ostrava, Profil 1965, s. 85–89);
Hudební dílo z hlediska hudební historiografie (Hudební věda 2, 1965, s. 674–699, německá verze in: De musica;disputationes Pragenses I, Praha, Academia 1972, s. 94–119).
Antonín Dvořák ve světle české muzikologie (Hudební věda 3, 1966, s. 384–413);
Hudebně-historické dílo V. Helferta a dnešek (Hudební věda 3, 1966, s. 559–571);
Ein Beitrag zur Entwicklung des musikhistorischen Denkens und seiner richtigen Bewertung (Ein Dokument aus dem Jahre 1622) (in: Beiträge zur Geschichte der tschechischen Musik, Bydgoszcz 1966, Praha HIS 1966, s. 44–55);
Adalékok A. Dvořák múveszi portrajíhoz (Magyár Zéne 1966, s. 599–606);
Hudba, společnost, historiografie (Hudební rozhledy 21, 1968, s. 219–222);
Naše hudba a státní samostatnost (Hudební rozhledy 21, 1968, s. 473–478);
Zum Beethoven-Bild in der tschechischen Musikliteratur (in: Bericht über den internationalen Kongress Bonn 1970, Kassel 1971, s. 128–130);
Beethoven v české hudební literatuře (Opus musicum 2, 1970, s. 257–263);
Beethoven als Inspirator in der tschechischen Musik der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts besonders A. Dvořáks (in: Tagungsbericht des 2. musicologischen Symposiums Piešťany-Moravany 1970, Bratislava 1970, s. 63–70);
Die Musik und die nationale Wiedergeburt der Tschechen (in: Über Musik und Politik, Veröffentlichungen des Instituts für Neue Musik und Musikerziehung, Darmstadt, svazek 10, Mainz 1971, s. 33–38);
Die Problematik des geschichtlichen und gegenwärtigen Beethovenbildes (in: Bericht über den Internationalen Beethoven-Kongress 1870 in Berlin, Berlin 1971, s. 121–124);
Zum Wort-Ton- Problem in Vokalwerk A. Dvořáks (in: Musik und Wort – Music and Word, Musikwissenschaftliches Kolloquium der Festspiele Brno l969, Brno 1973, s. 139–158);
Ad vocem Dreigestirn Wagner – Brahms – Mahler in der Beziehung zur tschechischen Musik (in: Colloquium Musica Bohemica et Europaea, Brno 1970, Brno 1972, s. 389–396);
Ke kritikám "Pražského manifestu" – Od Adorna k sborníku "Musik und Politik" (Hudební věda 10, 1973, č. 3, s. 234–243 a č. 4, s. 326–338);
Metóda ako možnosť kriteria triedenia (in: Systematika súčasnej hudobnej vedy, in: Musicologica Slovaca, Bratislava 1973, s. 203–211);
Problém hudebního díla, jeho podstaty, identity a forem existence (Estetika 1974, s. 164–179 a 193–212);
Zur Beziehung von musikalisch-analytischen Verfahren zum Musikhören (in: Colloquia musicologica Brno 1972–1973, Brno 1979, s. 174–176);
Zu einigen sozialen und politischen Aspekten im Werden der tschechischen nationalen Musikkultur und des nationalen Stils in der tschechischen Musik (in: tamtéž, s. 345–356);
K periodizaci tvorby A. Dvořáka (in: sborník Česká hudba světu – svět české hudbě, Praha 1974, s. 87–102);
Problema stylu v czeskiej muzyke od 1890. roku (in: Zeszyty naukowe XIV, Gdańsk: PWSM 1975, s. 45–57);
Soziale Funktion als Faktor der Musikforschung (in: Colloquium musicologicum Brno 1974, s. 184–192);
Recepcja muzyki radzieckiej v czeskiej kulturze muzycznej (in: Muzyka radziecka – Problematyka – Recepcja, Materialy z sesji, Gdańsk: PWSM 1975, s. 563–584);
Předpoklady sémantických aspektů hudebních forem, jmenovitě formy sonátové (Estetika 1975, s. 256–271);
Proletářská a široce politicky aktivní hudba – klíčový problém marxistické hudební kritiky (in: B. Václavek a úkoly marxistické umělecké kritiky, Václavkova Olomouc, Praha 1975, s. 113–121);
Musik im Prozess der bürgerlichen Revolution in Böhmen (in: Colloquia musicologica Brno 1976 et 1977, Brno 19??, s. 230–236);
Smetana a Balakirev, K interpretaci kulturně-politických souvislostí ve Smetanově díle (Hudební věda 13, 1976, s. 239–256);
Historismus a Nejedlého koncepce muzikologie (Hudební věda 14, 1977, s. 52–71);
VŘSR jako periodizační mezník v dějinách hudby (Hudební věda 14, 1977, s. 2);
Sociální funkce hudby jako faktor hudební historiografie (Hudební rozhledy 28, 1978, s. 409–412);
Zur heutigen Beethoven-Interpretation, ihrer Untersuchung und Auswertung (in: Bericht über den Internationalen Beethoven-Kongress Berlin 1977, s. 115–123);
Aktuální problémy hudebně historické metodologie (Hudební věda 16, 1979, s. 316–325);
K vymezení pojmu neoklasicismus (Hudební věda 17, 1980, s. 305–312);
The Contribution of Czech Musicology to General World Development (in: Hudba slovanských národů a její vliv na rozvoj hudební kultury, Brno 1981, s. 523–528);
Neoklassizismus. Zur Begriffsbestimmung (in: Jahrbuch der Musikbibliothek Peters 1980, Leipzig 1981, s. 54–66);
K druhému aspektu hudebního historismu [oživování "staré" hudby] (Uměnovědná konference Historické vědomí v českém umění 19. století, Praha, ÚTDU 1981, s. 225–228);
K pražským pobytům N. A. Balakireva a uvedení Glinkových oper – Nová zjištění (in: Česko-ruské a československo-sovětské vztahy v hudbě, Ostrava 1980 /1981/, s. 67–83);
V. I. Raab významná ruská pěvkyně českého původu (in: tamtéž, s. 107–114);
Zdeněk Nejedlý´s Auffassung der Musikwissenschaft (Beiträge zur Musikwissenschaft 23, 1981, s. 40–47);
K počátkům hudebních metaznaků (in: Bulletin pracovního týmu pro hudební semiotiku, Praha: ÚTDU, květen 1981, č. 10, s. 39–68);
Nejedlý a Janáček, Příspěvek k problematice recepce díla Janáčkova a hudebního díla vůbec (in: Colloquium Leoš Janáček ac tempora nostra Brno 1978, Brno 1983, s. 321–328);
Spätantikes und neuzeitliches Musiktheater (in: Colloquium musicologicum 1980, Brno 1983, s. 142–150);
K otázce vzniku nejstaršího modálního systému v dějinách hudby (Hudební věda 20, 1983, s. 3–21);
Richard Wagner a řecké divadlo (Opus musicum 15, 1983, s. 166–170);
Česká hudba a Richard Wagner (Hudební rozhledy 36, 1983, s. 284–287);
Město a městské prostředí ve formování české národní hudby (in: Město v české kultuře 19. století, Studie a materiály NG I, Praha 1983, s. 326–328, německé resumé s. 422–423);
Pojem epochy v dějinách hudby (in: Gracian Černušák a otázky hudební historiografie, kritiky, lexikografie a pedagogiky, hudebněvědná konference Brno 1983, sborník s. 392–397);
K základním rysům a etapám české poválečné hudební tvorby (in: Hudební kultury ČSSR a NDR – dvě hudební kultury socialistického typu, Sborník z konference Janáčkiana Ostrava 1983, Ostrava, KKS 1984, s. 48–51);
Komorní hudba Antonína Dvořáka a její význam ve vývoji české hudby (in: Acta Dvořákiana 1983, s. 7–23);
Vom Volkslied zur Oper, Zur Bedeutung der Oper und der Wortgebundenen Gattungen in der tschechischen Musikgeschichte des 19. Jahrhunderts (Musik und Gesellschaft 1984, s. 288–294);
Ohlas antiky v oblasti metriky a rytmiky (in: sborník Čas v hudbě, Příspěvky a studie ze semináře hudebně vědecké oblasti SČSKU, Praha 1984, s. 7–13);
Wann kann man vom Musikwerk sprechen? (in: Colloquium musicologicum 1975, Brno 1985, s. 193–207);
Robert Schumann und die tschechischen Komponisten um die Mitte des 19. Jahrhunderts (in: Robert Schumann-Tage 1985, Die wissensschaftliche Arbeitstagung zu Fragen der Schumann-Forschung in Zwickau, svazek 10, Zwickau 1985, s. 46–51);
Zum kompositorischen Typus A. Dvořáks (in: Colloquium Dvořák – Janáček and their Time Brno 1984, Brno 1985, s. 155–159);
Ohlas díla R. Wagnera v české hudební kritice let 1847-1883 (Hudební věda 22, 1985, s. 216–235);
Poznámky k muzikologické reflexi Smetanova díla (in: Sto let odkazu Bedřicha Smetany, Příspěvky a studie z konference..., Praha: SČSKU 1984, s. 113–117);
Hymnus z Ugaritu (Pokus o rekonstrukci) (Opus musicum 18, 1986 č. 1, s. 3–9);
Druhý zhudebněný fragment z Euripida (Listy filologické 1986, s. 132–140);
Otokar Hostinský über Richard Wagners Gesamtkunstwerk (Beiträge zur Musikwissenschaft 1986, s. 320–323);
Carl Maria Weber 1786 – 1826 – 1986 (Hudební rozhledy 39, 1986, s. 422–425);
Haendel in der Sicht der tschechischen Musikwissenschaft (in: Bericht über den internationalen wissenschaftlichen Kongress "Georg Friedrich Haendel – Persönlichkeit – Werk – Nachleben" Halle 1985, Halle 1986, s. 227–230).
Helfertova periodizace dějin hudby v perspektivě české a světové muzikologie (in: Vladimír Helfert v českém a světovém kontextu, Brno, SČSKU 1987, s. 16–20);
Hudební festivaly ve starém Řecku (Opus musicum 29, 1987 s. 128–134);
Das altmesopotamische Tonsysstem, seine Organisation und Entwicklung im Lichte der neuerschlossenen Texte (Archiv orientalní 1987, s. 41–56);
Theurerovo dílo muzikologické (Vlastivědný sborník Podbrdska 28/29, Příbram 1987, s. 176–205);
Sto let od smrti A. P. Borodina (Hudební rozhledy 40, 1987, s. 284–286);
Zur Problematik der altgriechischen "Tonarten" (Eirene 25, 1988, s. 81–103);
Probleme der Musikaufzeichnungen aus Ugarit, Versuch einer neuen Interpretation des Hymnus h 6 (in: ŠULMU – Papers on the Ancient Near East presented at International Conference... Prague 1986, Praha, 1988, s. 49–62);
Stopadesát let od narození K. Bendla (Hudební rozhledy 41, 1988, s. 428–429);
Několik poznámek k jednotlivostem, ale ve skutečnosti k hlavnímu problému tradic (in: Povědomí tradice v novodobé české kultuře, Praha, NG 1988, s. 301–304);
Byl Dvořák sémantik? K harmonické výstavbě a modulačním plánům v Dvořákových symfoniích (Opus musicum 22, 1990, č. 3, s. VI–XI);
Bohuslav Martinů und der Neoklassicismus (in: Bohuslav Martinů anno 1981, Papers from the International Musicological Conference, Praha 1990, s. 54–59);
Wort - Musik - Dramaturgie in Dvořáks Opernwerk (in: Musical Dramatic Works by Antonín Dvořák, Papers from an International Musicological Conference Prague 1983, Praha 1989, s. 61–77);
Zur Musikauffassung und Beziehung von Theorie und Praxis in der Antike (in: Colloquium musicologicum Music from the Point of View of Science Brno 1981, Brno 1989, s. 275–286);
K vzniku a stáří starořeckých hudebních notací (Listy filologické 1990, s. 9–16);
Co znamená text Pap Oxy 3705 (Listy filologické 1990, s. 104–109);
Gibt es einen "romantischen Realismus" in der Musik des 19. Jahrhunderts? (in: Colloquium Romanticism and Music Brno 1987, Brno 1992, s. 94–37);
Soziale und sozialistische Revolution und Innovation in der Musik (in: Colloqium Stil in der Musik, Brno 1982 – Innovationsquellen der Musik des 20. Jahrhunderts Brno 1983, Brno 1992, s. 137–140);
Zum Problem der Genealogie Händels (in: Händel-Jahrbuch 1991, Halle 1992, s. 201–207);
Zur Frage antiker Mehrstimmigkeit im Lichte neuer Funde und Forschungsergebnisse (in: Acta Universitatis Palackianae, Facultas philosophiae, Philosophica – Aesthetica 12, Olomouc 1993, s.15–30);
Nové poznatky o nejstarší hudební kultuře světa (Opus musicum 25, 1993 č. 5–6, s. 140–145);
Alban Bergs "Wozzek" und Kammerkonzert in Prag (in: An der Epochen- und Stilwende, Brno 1985 – Music in Metamorphoses of Aesthetic Categories, Brno 1986, Brno 1993, s. 68–73);
Zur Erbe der Antike in den Musikanschauungen und ästhetischen Systemen des 19. Jahrhunderts (in: An der Epochen- und Stilwende, Brno 1985 – Music in Metamorphoses of Aesthetic Categories, Brno 1986, Brno 1993, s. 208–213);
K sociálnímu zázemí hudebního klasicismu (in: Musica ac societas, Brno 1989, Brno 1994, s. 11–14);
Die ältesten modalen Strukturen in Alt-Mesopotamien und der Antike (in: Probleme der Modalität – Leoš Janáček heute und morgen (Brno 1988, Brno 1994, s. 43–50). Some Musicological Remarks on the Old Mesopotamian Music and its Terminology (Archiv orientální 1994, s. 17–26);
War Dvořák ein naiver Komponist? (in: Dvorák-Studien, Mainz, Schott 1994, s. 34–39);
K novým objevům z oblasti antické hudby (Hudební věda 31, 1994, s. 135–144);
Antonín Dvořák und die Sonatenform sowie einige spezifische Züge der thematischen Arbeit (in: Antonín Dvořák 1841–1991, Report of the International Musicological Congress Dobříš 1991, Praha: Ústav pro hudební vědu AV ČR 1994, s. 73–83);
Antonín Dvořáks Beitrag zur Entwicklung und Wandlung der Sonatenform (in: Colloquium Die Instrumentallmusik /Struktur – Funktion – Aesthetik/ Brno 1991 – Ethnonationale Wechselbeziehungen in der mitteleuropäischen Musik mit besonderer Berücksichtigung der Situation in den böhmischen Ländern Brno 1992, Brno 1994, s. 145–149);
"Der Auftakt" – eine Zeitschrift deutsch-tschechischer und internationaler Mitarbeit (in: tamtéž, s. 235–239);
Antonín Dvořáks Zweite Symphonie – Versuch einer Rekonstruktion der ursprünglichen Form und ihrer Auswertung – Ein Beitrag zur Behandlung der Sonatenform bei A. Dvořák (in: Musicologica II, UP Olomouc 1995, s. 35–50);
Antonín Dvořák a Prozatímní divadlo (in: Hudební divadlo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Muzikologické studie 4, Sborník z konference Janačkiana 1995, Ostrava: AHUV a Tvůrčí centrum Ostrava 1996, s. 51–59);
Dvořák´s Contribution to Progressive Trends in the European Symphony (in: Rethinking Dvořák, Views from Seven Countries, Oxford, Clarendon Press 1996, 171–180);
Hudební výchova v antice? (in: Dějiny hudební výchovy /osobnosti, instituce, koncepce/, Muzikologické studie 5, Ostrava 1996, s. 117–128);
Wagners Anregungen und Erbe in der tschechischen Musik nach Smetana (in: Colloquium Richard Wagner – Nationalkulturen – Zeitgeschichte Brno 1995, Brno: Filozofická fakulta MU a Bärenreiter Editio Supraphon 1996, s. 102–107);
Zárodky semiotiky v antice (Hudební věda 34, 1997, s. 123–129);
Musiksemiotik und Musikgeschichte (in: Musicologica III, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica XXX, 1997, Olomouc 1997, s. 45–54);
"Stadtluft macht frei" – Städtisches und ländliches Milieu in der Entwicklung der Komponistenpersönlichkeit A. Dvořáks (in: Colloquium Stadt und Region als Schauplatz der Musikgeschichte, Brno 1993 – Komponist und Literatur in Kulturambiente der Neuzeit /Zum Andenken an Leoš Janáček/, Brno 1994, s. 75–78);
Potřebujeme obecnou teorii hudby (Opus musicum 30, 1998, s. 194–201);
Historiografie, etika a interpretace v edici hudebnické korespondence – střet zájmů? (Opus musicum 31, 1999, s. 9–16);
Die Zeitschrift Hudební rozhledy als Spiegel der Zeit (in: Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestspiele in Brno, svazek 32/33, Die Musikentwicklung nach 1968/69, Im Vorzeichen einer Überlebungsphilosophie der Neuen Musik, Brno 1997 – Komponist und Humanität /Prosa vertont, tönend gestaltet und musikalisch erlebt/, Brno 1998, Brno: MU 1999, s. 60–63);
Thematische Variationsprozesse im Werke Antonín Dvořáks als Vorstufe zur musikalischen Prosa (in: tamtéž, s. 226–229);
Zur Stildifferenzierung während der Formung der tschechischen Nationalmusik (in: Národné, individuálné a univerzálné v hudbe, Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie 1996, Banská Bystrica 1998, s. 95–99);
Zur Frage der Stilumbrüche im Schaffen von Antonín Dvořáks (Musicologica Olomucensia V, 2000, s. 39–56);
Ke sporu o mezopotamský hudební systém (Nový Orient 2000, s. 86–90);
Českost a světovost nejen na případu Bohuslava Martinů (in: Bohuslav Martinů český a světový, Sborník z 23. ročníku muzikologické konference Janáčkiana, Ostrava: Pedagogická fakulta 2000, s. 6–12);
Symphonien Zdeněk Fibichs in europäischen Entwicklungskontext (in: sborník Fibich –Melodram – Secese, Praha 2000, s. 67–72);
Lyry – struny – stupně, Kořeny a vývoj starořeckého tónového systému a jeho organizace (Opus musicum 33, 2001, s. 4–11);
Sinn und Tendenzen in der (Musik)-Geschichte (des 20. Jahrhunderts) (in: Colloquium Der Sinn /oder Unsinn/ der Musikgeschichte des 20. Jahrhunderts, Brno 1999 – Musikwissenschaft an der Schwelle des neuen Jahrhunderts, Brno 2000, Praha: MU Brno-Editio Bärenreiter 2001, s. 114–118);
Zu den Perspektiven der Musikgeschichtsforschung und-Schreibung in der nächsten Zeit (in: tamtéž, s. 251–254);
Once more on the ancient Mesopotamian music systém, Ascending or descending (Archiv Orientální 72, 2004, s. 25–32);
Malá Dvořákiana – Nové doplňky k životopisu A. Dvořáka (Opus musicum 36, 2004, č 3, s. 2–6);
K jedné zvláštnosti Dvořákových symfonických témat (Opus musicum 36, 2004, č. 3, s. 18–22);
Wie und warum wurde der sozialistische Realismus von der tschechischen Musiköffentlichkeit akzeptiert? (in: Colloquium musicologicum Brunense 36, 2001, Socialist Realism and Music, Praha, KLP 2004, s. 256–261);
Zum Alter der Furcht vor dem Neuen – Das schreckliche Neue in der Antike
(in: Coloquium musicologicum Brunense 37, 2002, "Horor novitatis", Praha, KLP 2004, s. 46–50);
Muzikologie jako systém a její systematika s přihlédnutím ke koncepci Jozefa Kresánka (Slovenská hudba 30, 2004, s. 40–47);
Recepce hudby – zamyšlení nad pojmem i faktem (Slovenská hudba 30, 2004, s. 439–443);
Robert Smetana – historik hudby (in: Hudba v Olomouci, historie a současnost II, In honorem Robert Smetana, Olomouc, Univerzita Palackého 2004, s. 42–50);
Modernost v české hudbě – pojem a jeho proměny mezi léty 1860-1950 (Slovenská hudba 31, 2005, s. 250–255);
Das Musikwerk und seine Probleme in der Geschichte und der Neoavantgarde (in: Musicologica Brunensia 2003–2005, Masarykova universita H 38–40, Brno 2006, s. 109–114);
Problémy sémantické interpretace raných děl Antonína Dvořáka (Musicologica Olomucensia IX, In honorem Ivan Poledňák, Olomouc, Univerzita Palackého, s. 51–62).

Z drobnějších prací
Uspořádání a průvodní text Romantismus (školní řada gramofonových desek Supraphon, 1966), texty ke kompletům LP (Supraphon) Klavírní sonáty Franze Schuberta (1971), Beethovenovy poslední kvartety (1972), Smyčcové kvartety Antonína Dvořáka I-IV (1974-77), A. Dvořák, Symfonie (1975). Recenzní činnost zaměřenou na koncerty, operu, publikace atp. vyvíjel zejména pro Lidové noviny (1949–60), Rudé právo, Hudební rozhledy, Hudební vědu apod.

LITERATURA
I. Lexika
Československý hudební slovník osob a intitucí I (Praha 1963), II (Praha 1965).
Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha 2006, s. 26–29).
The New Grove Dictionary of Music and Musicians (ed. Stanley Sadie, 20 svazků, London 1980, reprint s malými opravami 1981).
The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition (ed. John Tyrrell, 29 dílů, London 2001. V elektronické podobě jako www.grovemusic.com).

II. Ostatní
Hudební věda 32, 1995, č. 1, s. 92–95 (výběrová bibliografie).
Jiránek, Jaroslav: Hudba antických kultur (Právo 5. 12. 1996).
Pečman, Rudolf: Miroslav K. Černý: Hudba antických kultur (Hudební věda 33, 1996, č. 2, s. 189–190).
Muchnová, Dagmar (in: Avriga. Zeitschrift für klassische Filologie 40, 1998, s. 138–139).
Slavíková, Marcela: Hudba antických kultur (Hudební věda 44, 2007, s. 361–363).

Ivan Poledňák