Náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha z chrámu sv. Mořice v Kroměříži
type: kolektivní
place of exhibition: Kostel sv. Mořice
date of exhibition: 2004/10/19 - 2004/10/31
note:
Náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha, dílo kroměřížského sochaře Františka Hirnleho, prošlo v letech 2001–2004 náročným restaurátorským zásahem. Pro svůj havarijní stav musela být sochařská výzdoba náhrobku demontována a restaurována v ateliéru.
Použitým materiálem nemá Egkhův náhrobek u nás ve své době obdoby, jeho sochařská výzdoba je zhotovena z čistého cínu. Tmavá patina a nečistoty, které se za léta usadily na povrchu kovu, vedly k dlouho tradovanému omylu uměleckohistorické
literatury, že kovové části náhrobku jsou zhotoveny z olova, případně jeho slitiny s příměsí cínu.
Leopold II. Bedřich, hrabě z Egkhu a Hungersbachu byl olomouckým biskupem zvolen 27. dubna 1758, jeho episkopát však trval velice krátce, již 15. prosince roku 1760 v Kroměříži zemřel. Ačkoli biskup sám si model pro svůj náhrobek nechal zhotovit vídeňským sochařem Johannem Georgem Dorfmeisterem, jeho realizace byla po jeho smrti svěřena kroměřížskému sochaři Františku Ondřeji Hirnlemu, který také celé dílo roku 1764 dokončil a signoval.
František Ondřej Hirnle, syn pražského sochaře Karla Josefa, se v Kroměříži objevuje patrně již roku 1759. Jako akademický sochař je spolu s dalšími umělci zaměstnán novou výzdobou požárem poničených interiérů kroměřížského biskupského zámku. Na vídeňské akademii, kde se jeho jméno objevuje v seznamech studentů roku 1752, se školil u Balthasara Ferdinanda Molla. Jako tovaryš se mohl podílet i na některých Mollových zakázkách, mezi které v této době patřily především práce na císařských náhrobcích v kapucínské kryptě ve Vídni. Zřejmě tady si také vyzkoušel techniku odlévání soch do cínu, kterou pak sám poprvé a naposled použil právě u kroměžížského náhrobku. V době biskupovy smrti byl daleko zkušenějším sochařem než o deset let mladší Dorfmeister a ačkoli je jako kroměřížský měšťan v pramenech poprvé zmiňován až roku 1768, byl na počátku 60. let 18. století jistě již v Kroměříži usazen. Proč se biskupství v otázce realizace Egkhova náhrobku obrátilo právě na něj a ne na sochaře z Vídně, je tak docela dobře pochopitelné.
-hz-
