Zdeněk Rotrekl

* 1. 10. 1920, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
9. 6. 2013, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
editor, publicist, novelist, poet

 

nationality: Czech
sex: male

word:
„Nelituji ničeho“, říká o svém osudu brněnský katolický básník Zdeněk Rotrekl. Padesát let svého života vedl soukromou válku proti totalitě a tvrdě za to platil.

Zdeněk Rotrekl se narodil v rodině brněnského zahradníka. V roce 1940 maturoval na klasickém gymnáziu (tehdy vydal svou básnickou prvotinu Kyvadlo duše) a krátce nato byl totálně nasazen. Po válce začal studovat filozofii, historii, dějiny umění a sanskrt na Masarykově univerzitě v Brně. Angažoval se ve studentském kulturním i politickém dění. Ve druhé polovině čtyřicátých let má za sebou tři vydané básnické sbírky a chystá čtvrtou, stýká se s Františkem Halasem i Janem Zahradníčkem, publikuje v Akordu, je nejmladším členem Syndikátu československých spisovatelů, členem výboru Moravského kola spisovatelů, mluvčím Sdružení katolických novinářů a publicistů. Na oficiálním fóru spisovatelů na Dobříši ostře vystoupil proti komunistickým snahám o cenzorské zásahy do vydavatelské činnosti. To mu v únoru 1948 vyneslo vyloučení ze všech funkcí i ze studií, o rok později byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti provazem. Rozsudek byl později změněn na doživotí. Zdeněk Rotrekl si odseděl 13 let v nejtvrdších komunistických lágrech (Bory, Leopoldov, Bytíz). I tam psal a dokázal své básně propašovat ven. Roku 1962, vážně nemocný, byl na desetiletou podmínku propuštěn. V nemocnici poznal svou budoucí ženu, zdravotní sestru Marii. Našla se pro něj jediná práce – dělal rozsvěcovače petrolejových lamp ve výkopech. Symbolicky tak roznášel lidem světlo. Po rehabilitaci v roce 1968 byl redaktorem lidoveckého kulturního časopisu Obroda, spoluzakládal sdružení bývalých politických vězňů K 231. Po celou dobu normalizace pracoval v disentu a pomáhal na svět samizdatové literatuře. A stále psal – poezii, eseje, odborné stati. Jeho mimořádnou tvorbu legalizoval až rok 1989, zdaleka však není uzavřena. Zahrnuje sbírky poezie (Kamenný erb, Malachit, Chór v plavbě ryby Ichthys, Hovory s mateřídouškou, Sněhem zaváté vinobraní a mnohé další), román Světlo přichází potmě začal psát v roce 1958 ve vězení, vyšel v roce 2002, svým „zakázaným“ kolegům věnoval soubor literárně-biografických statí Skrytá tvář české literatury nejen krásné. Brněnské nakladatelství Atlantis připravilo v roce 2001 první svazek souborného vydání jeho díla Nezděné město (Spisy 1), za který byl odměněn cenou Jaroslava Seiferta. Další tři díly se připravují.

Již v roce 1964 udělil Exilový PEN klub německy píšících oblastí Zdeňku Rotreklovi čestné členství. Převzít je mohl až o třicet let později. Následovala četná další ocenění: Zlatá medaile Masarykovy univerzity (1990), Cena Jana Zahradníčka (1992), Řád sv. Cyrila a Metoděje (1993), Čestné občanství města Brna (1994), Řád TGM (1995). Básníkovi vyla udělena cena města Brna pro rok 2002 v oboru literární tvorba. V roce 1999 získal cenu K. H. Borovského za celoživotní dílo novinářské a publicistické.¨

Svého „muklovského“ údělu Zdeněk Rotrekl nelituje. Sdílel jej s tehdejším společenským a intelektuálním výkvětem naší země. Trvalým tématem jeho tvorby je odpovědnost člověka za sebe i za podíl na utváření světa. Sám je svým životem naplnil včetně kréda: „Demokracie je pro mne mravní urozeností“.

zdroj: www.brno.cz

notes:
účastník III. odboje
V roce 1949 byl zatčen a se skupinou vysokoškolských funkcionářů odsouzen k trestu smrti,který mu byl změněn na doživotní žalář (Bory,Leopoldov,Bytíz). Teprve po 13-ti letech byl propuštěn.
S nástupem normalizace ho znovu postihl osud zakázaného autora.
Publikovat začal v katolických časopisech Jitro,Řád,Úsvit a Akord.
Publikoval v samizdatových a exilových edicích,sbornících a časopisech
jiná forma jména: Zdenek Rotrekăl,