Hugo Toman

* 20. 10. 1838, Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou), Česká republika (Czech Republic)
19. 3. 1898, Praha-Podhoří, Česká republika (Czech Republic)
historian, lawyer, collector

 

nationality: Czech
sex: male

word:
Hugo Toman (20. října 1838 Rychnov nad Kněžnou - 19. března 1898 Podhoří, dnes Praha-Troja). Český právník, historik, znalec výtvarného umění. V oblasti státně-právních studií se zaměřil především na husitství a české státní právo.
Pocházel z rodiny městského lékaře. Absolvoval gymnázium v Rychnově a Litomyšli. Absolvoval studia na pražské filosofické a právnické fakultě. Po studiích působil jako pedagog v Brně a Olomouci, kde se také účastnil národního života (spoluzakládal olomoucký českojazyčný časopis Moravan). Jeho vlastenecká činnost vyvolala nevoli nadřízených a roku 1863 byl z učitelského místa propuštěn. Od té doby se věnoval právní praxi. Uskutečnil studijní cesty do Anglie a Skotska. Publikoval právní studie z dějin českého státního práva. Věnoval též pozornost studiu malířského umění. Shromáždil bohatou sbírku obrazů a rytin. V 70. letech byl zvolen do českého sněmu za města Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí. Podílel se na založení Městského muzea pražského a rekonstrukci Anežského kláštera. Byl členem uměleckého výboru na Jubilejní zemské výstavě a o čtyři roky později válečnického oddělení na Národopisné výstavě. Zemřel ve své vile na zápal plic.

Dílo

První příspěvky uveřejňoval jako gymnazista v časopise Památky archeologické. Později publikoval politické, historické a archeologické články i v jiných časopisech. Velký ohlas mělo počátkem 60. let pojednání Jakým způsobem dostala se koruna česká rodu habsburskému a o právě voliti krále, zveřejněné v časopise Posel z Prahy. V pozdějších letech byl známý právními, politickými, historickými a umělecko-kritickými texty. Uveďme si alespoň:

- Osudy českého státního práva v letech 1620-1627 (1872, německy)
- České státní právo a vývoj rakouské státní ideje od r. 1527-1848 (1872)
- Volební vítězství ústaváků v Čechách v dubnu 1872 a jeho význam (1872, spoluautor Vilém Gabler)
- Jan van Scorel (1888, o nizozemském malíři)
- Studien über Jan van Scorel (1889, německy)

Značnou pozornost věnoval husitství, zejména osobě Jana Žižky. V časopisech uveřejnil studie:

- O rodu a příbuzenstvu Jana Žižky z Trocnova (1890, Věstník Královské české společnosti nauk)
- O Žižkovi, jeho rodišti a pozdějším rodu Žižků z Trocnova, podnes kvetoucím (1890, týž časopis)
- O bitvě u Lipan (1890, Osvěta)
- O významu příjmení Žižkova (1891, Osvěta)
- O dobrodružstvích a válečných jízdách Jana Žižky před vypuknutím bouří husitských (1891, Osvěta)
- Bojiště Žižkovo u Panského Boru (1892, Věstník Královské české společnosti nauk)
- O podobiznách a pravé podobě Jana Žižky z Trocnova (1892, Květy)
- Literární památky, duch a povaha Žižkova (1893, Věstník Královské české společnosti nauk)
- Některé zprávy o poměru Jana Žižky k Pražanům (1893, Časopis Českého musea)
- Památky Žižkova hradu Kalicha (1893, Pelclův almanach)

Nejvýznamnější Tomanova práce Husitské válečnictví doby Žižkovy a Prokopovy byla v únoru 1898 poctěná jubilejní cenou Královské české společnosti nauk. Publikovaná byla posmrtně.

notes:
JUDr.