Marie Kodovská

* 21. 1. 1912, Korytná (Uherské Hradiště), Česká republika (Czech Republic)
12. 11. 1992, Rýmařov (Bruntál), Česká republika (Czech Republic)
painter, poet, naivní malířka

 

nationality: Czech
sex: female

word:
Pracovala jako zemědělská a textilní dělnice, malovat začala z podnětu své dcery v roce 1964. Od mládí psala básně a pohádky, také krátké texty, které jsou velmi často součástí jejích výtvarných prací. Vzhledem ke zchromlé pravé ruce, kreslila a malovala levou rukou. Ve své rozsáhlé tvorbě využívala nejrůznějších technických prostředků – pastelů, akvarelových barev, olejových emailů, ve velké oblibě měla barevné fixy. Autorčina originální představivost a naléhavost jejích sdělení, často podtržená textovým doprovodem, dala vzniknout řadě děl, jejichž zjitřené poselství sycené i snem a imaginací bývá zhusta také reakcí na společenské poměry.
AŠ (Anežka Šimková, Muzeum umění Olomouc, 2008)
-
Vyrůstala v početné dělnické rodině na moravském Slovácku, poznamenána od narození zchromlou pravou rukou. Vychodila osm tříd obecné školy a později pracovala jako zemědělská a textilní dělnice. V roce 1943 se přivdala do Rýmařova, kde žila od roku 1955 jako invalidní důchodkyně a vychovávala své tři děti. Začala malovat z podnětu své dcery v dubnu roku 1964. Od mládí psala též básně a pohádky. Vytvořila za svůj život značné množství výtvarných děl nejrůznějšími technikami. Zpracovávala pastely, akvarelovými barvami, olejovými emaily, také kreslila tuší a barevnými fixy. Nejlepší z děl jsou dokladem samostatné invence a skutečně původní představivosti. Pro její eruptivní tvorbu je charakteristická antropomorfizace naléhavých představ a ambivalentnost sdělovaných významů. Pro obrazy Marie Kodovské je typická osobitá expresivní barevnost. Vznikaly převážně z vnitřního citového přetlaku ovlivněny snem a zjitřenou autorčinou fantazií. O své tvorbě napsala: „Jak tvořím? Jako když studánka vyvěrá. Z té také věčně tryská pramen a nikdo jí nezabrání. Maluji levou rukou. Chci mít jas v duši a kolem, i když z toho nebudu nic mít. To, co maluji, je jako by se tu narodilo.“ Vedle samostatných výstav (např. Rýmařov 1972, Sovinec 1974, Olomouc 1976) se zúčastnila řady přehlídek naivního umění doma i v zahraničí (Norimberk 1975, Madrid a Drážďany 1977, Boston 1979, Tokio a Berlín 1980, Paříž 1981 atd.). O její originální tvorbě bylo natočeno množství rozhlasových a televizních pořadů. Je zastoupena v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, v Slovenské národní galerii v Bratislavě, v Collection de la Ville de Paris (Musée d´art naif Max Fournay).
Pavel Konečný, Alena Nádvorníková, outsiderartcz.eu, 2014/01/26