Josef Antonín Winterhalder
* 10. 1. 1702, Vöhrenbach, Německo (Germany)
† 25. 12. 1769, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
Pedagogue, painter, sculptor, Draghtsman, Woodcarver
sex: male
NK AUT: jx20060208015
notes:
Též jako Josef Winterhalter
Josef Antonín Winterhalder
Josef Winterhalder (Winterhalter). Sochař. Řezbář. Malíř. Kreslíř. Pedagog. Pocházel ze sochařské rodiny usazené v badenském Schwarzwaldu. Strýc Josefa W. ml., bratr olomouckého sochaře Antona Winterhaldera.
Pocházel z umělecké rodiny sochařů ve Vöhrenbachu. Jeho dědeček Barthel čili Bartholomäus Winderhalder byl proslulý svým řezbářským a sochařským uměním. Také otec Adam, žijící a tvořící ve Vöhrenbachu od r. 1696 se stal známým svou výzdobou hlavního oltáře tamního kostela (sochy sv. Petra a sv. Pavla). Na faře je uchováváno jeho sousoší Ukřižovaný Kristus s Pannou Marií Bolestnou a sv. Janem Evangelistou. Ve farním kostele v Donaueschingen se nachází socha Vzkříšení Krista.
Josef se patrně vyučil v sochařské dílně svého otce. Vzdělání v oboru si doplnil studijními pobyty. Za studijního pobytu v Mnichově se seznámil se sochařským uměním Egidia Quirina Asama. Poznal také sochařské umění Diega Francesca Carloneho, jež se odrazilo v jeho pojetí alegorických soch v předsálí prelatury kanonie olomouckého Hradiska. V Lambachu se seznámil s dílem Lorenza Mattielliho. V letech 1726-1728 Josef Winterhalder studoval na vídeňské Akademii der bildenden Künste. Snad v té době byl činný v Mattielliho sochařském ateliéru. Umění kresby, kompozice a jejího ztvárnění ve vlastním díle se učil u malíře Jacoba von Schuppen, jenž tehdy byl činný na vídeňské Akademii od r. 1725. V době svého studijního pobytu v Salzburgu se Josef Winterhalder seznámil s uměleckým pojetím sochařských děl Michaela Bernharda Mandela a George Raphalela Donnera. Při umělecké činnosti na realizaci výzdoby rezidence Mirabell se Josef Winterhalder seznámil s uměleckými názory architekta Johanna Lucase von Hildebrandt, jež nasměrovany na přijímání umění antiky vedly k akceptování klasicismu.
Josef Winterhalder se učil kreslit u rakouského malíře Daniela Grana a především Paula Trogera. A učil kreslit svého synovce Josefa. Mohlo by se i uvést, že Josef Winterhalder si ve Znojmě zřídil "domácí malířskou akademii". Mezi jeho žáky náleželi nejen synovec Josef ale i např. Johann Lucas Kracker.
R. 1729 se Josef Winterhalder objevuje v Olomouci. R. 1730 smlouvu na dodávku šestice alegorických soch pro předsálí prelatury konventu olomouckého Hradiska podepsala Marie Alžběta Sturmerová, vdova po sochaři Janu Sturmerovi. Realizaci však uskutečnil Josef Winterhalder. Malebnost provedení výzdoby je důsledkem kontaktu s malířem Paulem Trogerem. A také znalost díla štukatéra Baldassara Fontany přispěla k pozitivnímu účinku odevzdaného díla. Při práci na podstavcích soch vypomáhali i jeho bratři, Jan Michael a Antonín Winterhalderové. R. 1733 se Josef Winterhalder podílel na výzdobě bočních oltářů uherskobrodského farního kostela Neposvrněného početí Panny Marie. V l. 1736-1737 realizoval Josef Winterhalder zakázku od brněnských dominikánů sochařské výzdoby balustrád brněnského kostela sv. Michaela. Patrně r. 1739 podnikl Josef Winterhalder studijní cestu do Drážďan. Do saské metropole cestoval Josef Winterhalder přes Prahu. V české metropoli se seznamoval s tehdy vytvářenou uměleckou produkcí. Více jej však patrně zaujalo již tehdy uzavřené sochařské dílo Matyýše Bernarda Brauna. V Praze se však Josef Winterhalder dostal do sporu s nějakým důstojníkem. Spor se řešil soubojem. Nevíme však, jakým výsledkem tento souboj skončil. V metropoli Saska se Josef Winetrhalder seznámil se sochařským dílem Balthasara Permosera. A setkal se opět se sochařem Lorenzem Mattiollim, jenž od r. 1738 byl ve službách saského kurfiřta. Josef Winterhalder se snad podílel i na realizaci zakázky souboru 78 soch svatých pro drážďanskou Hofkirche. R. 1741 je Josef Winterhalder činný v Bratislavě, kde se podílí na sochařské výzdobě bočních oltářů v kostele milosrdných bratří. V Brně Josef Winterhalder realizoval sochařskou výzdobu mobiliáře dominikánského kostela. R. 1747 Josef Winterhalder realizuje zakázku sochařské výzdoby šesti oltářů uherskobrodských dominikánů pro tamní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Josef Winterhalder také provedl 15 drobných olejomaleb růžencových tajemství na bočním oltáři Panny Marie Čenstochovské uvedeného kostela.
Josef Winterhalder si za sídlo svého bytu a ateliéru vybral Znojmo. Usadil se ve Znojmě již počátkem 50. let 18. stol. Roku 1752 se k němu nastěhoval jeho synovec Josef, později proslulý malíř. Ze Znojma zajížděl Josef Winterhalder realizovat objednávky svých zakázníků. Je zajímavé, že se tento ctihodný, sečtělý, poctivý, mužný, hospodárný vtipný, nábožný a laskavý muž neoženil. Rodinu mu nahrazovali jeho příbuzní a umělci - kamarádi, s nimiž byl ve stálém kontaktu. Od počátku 50. let 18. století s ním sdílel jeho znojemský byt a atelér jeho synovec, malíř Josef Winetrhalder. Josef Winterhalder od počátku 30. let 18. stol. zajížděl do Vídně k malíři Paulu Trogerovi. A s Paulem Trogerem se podílel na výzdobě premonstrátské kanonie olomouckého Hradiska od počátku 50. let 18. století. K 600. výročí převzetí olomouckého Hradiska premonstráty zásluhou olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, olomouckého knížete Oty III. a jeho choti, kněžny Durancie, dcery kyjevského velkoknížete Mstislava I. měla být realizována náročná výzdoba konventního kostela, refektáře a ambitů.
Josef Winterhalder se svým bratrem Antonínem, jenž se usadil v Olomouci, vytvořili r. 1753 sousoší sv. Norberta na Svatém Kopečku u Olomouce. Pro Farní kostel v Nákle vytvořil Josef Winterhalder v době svého pobytu na Olomoucku sochařskou výzdobu oltáře sv. Isidora Madridského.
Josef Winterhalder se též podílel na sochařské výzdobě cisterciáckého kláštera Velehrad a současně dokončoval své sochařské dílo v Uherském Brodě.
Tento sochař a řezbář vyvijel stálou uměleckou aktivitu, vysoce tvůrčí i v 60. letech 18. století. Ovlivnil činnost a dílo i dalších sochařů a řezbářů, jak i dále zmíněno. Josef Winterhalder zemřel 25. 12. 1769 ve Vídni.
Dílo:
Bratislava.
Josef Winterhalder je tvůrcem putti tzv. Andělské Piety kostela alžbětinek v nástavci čtyř bočních oltářů. Lze datovat do r. 1741.
Brno.
Josef Winterhalder r. 1736 vytvořil sochařskou výzdobu rampy dominikánského kostela sv. Michaela. Jsou zpodoběni čtyři čeští sv. patroni, Patrně téhož roku vytvořil Josef Winterhalder sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje, umístěné před hlavním portálem kostela sv. Michaela. Pro výzdobu tohoto kostela dodal Josef Winterhalder též sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Autorem soch scv. Jana Křtitele, sv. Floriana a sv. Lva Velikého je patrně Oldřich Zahner. Sochy sv. Vincence Ferrarského a sv. Aloise lze připsat Janu Adamu Nesmannovi. Autor sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1719 nám však zůstává utajen. Josef Winterhalder se podílel od r. 1743 na výzdobě hlavního oltáře. Jeho dílem je i sousoší Panny Marie s Ježíškem, jak předává růženec sv. Dominikovi a sv. Kateřině Sienské. Na nástavci oltáře vytvořil oblačnou scenerii s Bohem Otcem, anděly a putti. V popředí tohoto nástavce spatřujeme archanděly Michaela Gabriela a Rafaela. Lze podotknout, že se dochovaly Winterhalderovy náčrty k některým kompozicím v Moravské galerii. Dílem Winterhaldera je i reliéf Večeře v Emauzích a dvojice adorujících andělů. Autorem celkového projektu oltáře je patrně buď Andrea Pozzy či Giuseppe Gallus Bibiena. Výzdoba kazatelny z r. 1745. Zde ztvárnil Josef Winterhalder souboj s ďáblem. Archanděl Michael svrhává Lucifera do pekla. Dominikánští světci sv. Tomáš Akvinský a sv. Vincenc Ferrarský bojují s padlými anděly. Baldachýn kazatelny je výtvarně pojat jako houbovitá oblaka, z nichž vychází Slunce se znamením síly Božího světla. Na pozadí řečniště zpodobněn sv. Dominik. Pro oltář sv. Tomáše Akvinského dodal Josef Winterhalder sochy sv. Tomáše Akvinského, sv. Lva Velikého, sv. Ambrože a též reliéfy Vidění sv. Tomáše Akvinského, Zobrazení, jak sv. Tomáš Akvinský vyhání ze svého pokoje dívku, jež ho měla svést na scestí. Morový motiv představují na nástavci oltáře sochy sv. Rocha a sv. Sebestiana a také putti nad lidskou kostrou. Uvedenou výzdobu lze datovat do let 1745-1748/1749. Boční oltář sv. Kateřiny Alexandrijské vyzdobil Josef Winterhalder sochami sv. Augustina, sv. Norberta, sv. Anežky Římské a sv. Cecilie. Lze vročit k r. 1748/1749.
Josef Winterhalder ve spolupráci s malířem Franzem Antonem Maulbertschem se podílel na výzdobě hlavního oltáře kostela augustiniánů. Toto jeho dílo lze vročit do l. 1762-1764.
Josef Winetrhalder vytvořil sochařskou výzdobu hlavního oltáře kostela obutých augustiniánů. Jeho spolupracovníkem sochař Jakub Scherz. Monumentální sloupová architektura. Dílo lze vročit do l. 1761-1764. Obdobně tak i lze datovat sousoší Zvěstování Panny Marie v nástavci oltáře. Obdobně i sochy sv. Augustina a sv. Tomáše z Villanovy.. Mezi sloupy oltáře Josef Winterhalder vytvořil sochu sv. Moniky, matku sv. Augustina. Josef Winterhalder je autorem sochy sv. Mikuláše Tolentinského a sochy Panny Marie s přilétajícím archandělem Gabrielem. Obdobně holubice sv. Ducha ve slunečních paprscích. Adorující andělé jsou dílem Jakuba Schertze. Josef Winterhalder dodal ke všem sochám modely. V Moravské galerii modely dvou adorujících andělů. Patrně dílo Josefa Winerhaldera z l. 1761-1764. Jakub Schertz podle Winterhalderova návrhu vytvořil reliéf Poslední večeře na dvířkách sanktuaria a krucifix na jeho vrcholu. 14. května 1764 byla výzdoba hotova.
Dřevohostice.
Kostel sv. Havla stavebně upraven r. 1771. Již 1769 pracuje Josef Winterhalder na mobiliáři tohoto kostela. Sochařská výzdoba oltáře Panny Marie se sochami sv. Kateřiny a sv. Barbory. Oltář sv. Kříže vyzdoben sochami sv. Ambrože a sv. Augustina. Patrně obdoba výzdoby kostela sv. Martina v Třebíči z l 1758-1759. Sochařská výzdoba hlavního oltáře, kazatelny, Křest Kristův na křtitelnici a dvou bočních oltářů je někdy připisována Václavu Böhmovi. Ten ji však vytvořil pod určujícím vlivem Josefa Winterhaldera.
Chvalkovice.
Na návsi se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Patrně dílo Antonína Winterhaldera s podílem jeho bratra Josefa. Lze datovat k r. 1758.
Kralice na Hané.
Josef Winterhalder je autorem soch sv. Petra a sv. Pavla po stranách hlavního oltáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Jeho dílo lze vročit do doby kol r. 1737.
Mořice, u Kroměříže.
Josef Winterhalder je patrně autorem čtveřice soch na balustrádě kostela sv. Martina. Lze vročit do konce 60. let 18. stol. Jiný názor je, že je to dílo Václava Böhma.
Náklo.
Josef Winterhalder vyzdobil oltář sv. Isidora Mardidského v kostele sv. Jiří. Ve středu klečící patron zemědělců sv. Isidor Mardidský. Po jeho stranách socha sv. Notburgy a socha sv. Walburgy. Socha sv. Isidora Mardidského též nošena při procesích tamních rolníků, prosících o dobrou úrodu nebesa a všechny svaté.
Náměšť nad Oslavou.
R. 1737 Václav Adrian z Enckervoitu dal vystavět přes Oslavu kamenný most. Následující vrchnost - Jan Leopold z Kufsteinu s chotí Marií Františkou, rozenou Kollonitschovou - realizovala záměr ozdobit tento most galerií soch podle vzoru kamenného mostu v Praze.V l. 1743-1744 vytvořil Josef Winterhalder modely ke dvaceti sochám. Přizval k umělecké spolupráci Františka Alexandra Jelínka. R. 1744 vytvořil následující sochy: sv. Cecilie, sv. Jáchym, sv. Ondřej, sv.Václav, sv. Filip z Neri a sv. Kajetán. Ve spolupráci s Františkem Alexandrem Jelínkem vytvořil Josef Winterhalder sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Anny s Pannou Marií, sv. Floriana, archanděla Rafaela, archanděla Michaela a archanděla Gabriela, sv. Petra, sv. Pavla, sv. Františka z Paoly, sv. Františka z Assisi a sv. Vavřince. Zachovaly se kresebné kompozice soch archanděla Michaela, sv. Jáchyma a sv. Ondřeje od Josefa Winterhaldera. V l. 1743-1745 postaven městský špitál. Tamní kostel sv. Anny vysvěcen 25. 7. 1745. Sochařskou výzdobu trojice oltářů zajistil Josef Winterhalder. Hlavní oltář s obrazem sv. Anny vyučující Pannu Marii patrně od Karla Josefa Aigena vyzdobil Josef Winterhalder sochami sv. Sebestiana a sv. Rocha. V nástavci oltáře svatozář s holubicí sv. Ducha a dvě dvojice putti. K soše sv. Rocha existuje přípravná skica od Josefa Winterhaldera, datovatelná k r. 1745. Na levém bočním oltáři opět obraz od Karla Josefa Aigena, jak sv. Jan Sarkander poroučí pod ochranu Panny Marie s Ježíškem Jana Leopolda z Kufsteinu a jeho choť Marii Františku. Nad tím mělký baldachýn s hlavičkami andílků od Josefa Winterhaldera. Obdobně vyzzdoben i pravý oltář sv. Františka Xaverského. Na hlavním oltáři s obrazem Kristova křtu od Friedricha Stolla dvojice adorujcích andělů od Josefa Winterhaldera. Lze datovat k r. 1744. Dvířka sanktuáře jsou zdobena reliéfem Kalvárie. Sochy andělů uctívajících Berána Božího ve středu nástavce oltáře. Na vrcholu nástavce dvojice putti po stranách kříže. Dílem Josefa Winterhaldera jsou i andílci na nástavcích bočních oltářů sv. Antonína Paduánského, sv. Anny Samatřetí, sv. Karla Boromejského a Panny Marie. Lze datovat k r. 1744. Baldachýn kazatelny zdobí sv. Jan Křtitel. Opět dílo Josefa Winterhaldera, datovatelné k r. 1744. Fara kostela sv. Jana Křtitele přestavěna r. 1745. Nad portálem vchodu dvojice nik, v nichž sv. Jáchym s malou Pannou Marií a sv. Josef s Ježíškem. Opět dílo Josefa Winterhaldera. Ten je též autorem sochařské výzdoby balustrády můstku u hlavní brány náměšťského zámku, kde šestice soch sfing, koní a orlů s koulí na zádech mají zajistit ochranu šlechtického sídla.
Nivnice.
Josef Winterhalder realizoval po r. 1741 výzdobu hlavního oltáře kostela archanděla Michaela. Sedící archanděl Michael na horní římse oltáře. Edikula ve středu oltáře se sochou Anděla Strážce. Před r. 1950 však socha Anděla Strážce nahrazena jinou sochou. Odstraněno též sousoší Kristova křtu od Benedikta Teltschika. Dílo Josefa Winterhaldera lze vročit do prvních let 40. let 18. století. Pod jeho vlivem v 80. - 90. letech 18. stol.dodal Benedikt Teltschik výzdobu oltáře sv. Anny a sv. Josefa a kazatelny s výjevem Krista mezi apoštoly. Na oltáři sv. Josefa pozoruhodné alegorie Víry, Naděje a Lásky.
Olomouc.
Premonstrátská kanonie Hradisko. Předsálí prelatury. Sochy Víra, Statečnost, Láska, Naděje. Realizovali Josef a Michael Winterhaldové. Jejich dílo lze vročit do l. 1730-1733. Výzdoba slavnostního sálu. Vytvořil Josef Winterhalder v l. 1731-1733. Sochy: Samuel vítající Saula. David přijímající posvěcené chleby od Achimeleka. Reliéfy: Apoštol Petr zapírající Krista. Přistání apoštola Petra na Maltě. Umírněnost. Lakomství. Vděčná paměť. Státní zájem. Dále sem náležejí drobné dekorativní práce na jednotlivých architektonických článcích, supraporty hlavního a dvou bočních portálů vchodů nesou dvojice putti. Mezi nimi bysty a rostlinné festony v různých dobách vegetace /Jaro - žena s kvetoucími festony, Léto - žena s listnatými festony, Podzim - muž s festony ovocných plodů).
V kapli sv. Štěpána uskutečnil Josef Winterhalder výzdobu nástavce oltáře sv. Jana Nepomuckého a také sochařskou výzdobu hlavního a dvou bočních oltářů této kaple. Dílo lze datovat do l. 1733-1734.
Dílo Josefa Winterhaldera Křest Krista na víku křtitelnice lze vročit do l. 1733-1734.
Svatý Kopeček. Poutní kostel Navštívení Panny Marie. Společným dílem Josefa a Jana Michaela Winterhalderových je též sochařská výzdoba hlavního portálu zmíněného poutního kostela. Lze datovat do l. 1731-1732. Portál od Giovanniho Pietra Tencally z r. 1669 zdobí na vrcholu Štědrost s rohem hojnosti a reliéfem Panny Marie Svatokopečské. Vlevo je Naděje s kotvou a poutnickými emblémy. Napravo je Fáma - Dobrá pověst s květinou. Slavnosti kol mariánského milostného zobrazení v tomoto kostele se konaly ve dnech 7. - 21. září 1732.
1731 Josef Winterhalder na Svatém Kopečku vyzdobil sochařsky raně barokní kazatelnu z . 1678-1680 od Michaela Zürna
Sochy Evangelistů, Salvatora Mundi a alegorie Lásky rozmístěny v kostele. Sochy církevních Otců koupili jezuité na dva boční oltáře kostela Panny Marie Sněžné. Na soklu řečniště kazatelny letící orel jako atribut sv. Jana Evangelisty. Na poprsí řečniště hlavy býka a lva jako atributy evangelistů sv. Lukáše a sv. Marka. Dále je ze reliéf Krista pronášejícího podobenství o rozsévači v čele řečniště a kázající sv. Pavel. Na dvířkách schodiště kazatelny reliéf Beránka na zapečetěné knize života. Baldachýn vynáší dvojice andílků a velký anděl. Snad dílo Michaela Zürna.
Josef Winterhalder je i autorem andělů po stranách hlavního oltáře.
Před r. 1739 Josef Winterhalder vytvořil návrhy na čtveřici stříbrných reliéfů pro výzdobu stěn presbytáře kostela na Svatém Kopečku. Zjevení Panny Marie olomouckému kupci Janu Andrýskovi. Poustevník Matěj Sigar nalezl na oltáři Svatokopečskou Pannu Marii. Požár kaple založený Švédy. Panna Marie Svatokopečská uzdravuje nemocné poutníky. Realizoval vídeňský zlatník Johann Joseph Wirth patrně r. 1739.
V zahradě na Svatém Kopečku údajně r. 1736 Josef Winterhalder vytvořil sochy pygmejů. Dílo nedochováno.
Josef Winterhalder je i autorem sochy sv. Leonarda. Socha umístěna původně na cestě ze Svatého Kopečku na Hradisko. Nyní se nachází u vsi Blatec, kam přemístěna r. 1795.
R. 1736 Josef Winterhalder vytvořil návrh kašny na prvním nádoří Hradiska. Jeho návrh realizoval v l. 1737-1741 kameník Šimon Juda Kapřík. Kašna však zanikla ke konci 19. stol. Kašna byla patrně vytvořena jako zpodobnění plynoucího Času v podobě Saturna, doprovázeného Samsonem a Gedeonem coby personiofikacemi Dne a Noci. Roku 1751 patrně socha Saturna demontována. Jen hypoteticky se uvedené sochy Samsona a Gedeona mohly nacházet na zámecké kašně v Šebetově u Boskovic ještě v polovině 20. století. Později zmizely.
Josef Winterhalder je i autorem sousoší sv. Jana Nepomuckého před průčelím prelatury Hradisko. Patrně dílo z r. 1737. Sokl je dílem kameníka Jana Václava Rokyckého. Josef Winterhalder je i autorem reliéfní výzdoby. Reliéf Svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Sv. Jan Nepomucký zobrazen co almužník. Alegorie Ctnosti poráží alegorii Pomluvy jako další z atributů tohoto svatého.
R. 1737 Josef Winterhalder vytvořil pro klášter Hradisko slonovinovou sochu Panny Marie. Téhož roku restauroval krucifix ze slonoviny.
V l. 1750-1753 byl Josef Winterhalder činný opět ve službách premonstrátů kláštera Hradisko. Vypomáhal mu jeho bratr Antonín, jenž byl od r. 1740 měšťanem olomouckým. Josef Winterhalder je autorem návrhu výzdoby kostela, refektáře a ambitu k 600. výročí příchodu premonstrátů do kláštera Hradisko. Premostráti vystřídali benediktiny, jež díky donaci knížete Oty III. Olomouckého a jeho choti Durancie, dcery kyjevského velkoknížete Mstislava I. mohli vybudovat nový klášter v Opatovicích nad Labem. Úpravy dokončeny v srpnu 1751. Josef Winerhalder za pomoci bratra Antonína realizoval štukovou dekoraci stěn a stropu refektáře. V obdobné oslavném duchu na řád premonstrátů uskutečnil r. 1765 výzdobu upravovaného refektáře dalšího premostrátského kláštera - Louka u Znojma, založeného knížetem Konrádem Otou III. a jeho matkou Marií, vnučky kyjevského velkoknížete Svjatopolka. Štukové dekorace chodeb kláštera dokončeny před 29. srpnem 1751.
R. 1753 realizovali Josef a Antonín Winterhalderové sousoší sv. Norberta a dvou premonstrátských mučedníků Adriana Jansena van Hilvarenbeek a Jakuba Lacapse na nádvoří kláštera Svatý Kopeček za presbytářem tamního kostela. Ideovým vzorem snad sousoší sv. Norberta dvou blahoslavených na Karlově mostě od Jana Brokofa z r. 1708. Na soklu se sousoším tři výjevy ze života sv.Norberta a to panna Marie se zjevuje světci a dvazázraky sv. Norberta.. Doprovázejí postavy andílků. Bratři Winterhalderové jsou též autory dekorace hodin, daru olomouckého kanovníka Kašpara Florentina z Glandorfu. Upoutá nás rokaj a trojice dřevořezeb na vrcholu hodin - bůh Apollon na slunečním voze s alegoriemi Den a Noc.
Opava.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého udílejícího almužnu lze vročit k r. 1737. Sousoší se nyní nachází ve sbírkách Slezského zemského muzea. Nevíme, kde se původně nacházelo.
Pitín.
Uherskobrodští dominikáni objednali u Josefa Winterhaldra na pitínskou náves sochu Panny Marie s Ježíškem. Realizaci lze vročit do r. 1750. Je zajímavé, že se Panna Marie usmívá.
Tišnov - Předklášteří.
Výzdobu kláštera cisterciaček realizoval ve spolupráci s malířem Franzem Antonem Maulbertschem od r. 1766. Jeho modely pak realizoval sochař Jakub Schertz a sochař Ondřej Schweigl. Dochovala se trojice modelů pro oltář, jež se nyní nacházejí ve sbírce Muzea Vysočiny v Třebíči. 1766 abatyše Cecilie Fundulosová se dohodla s Josefem Winterhalderem na koncepci hlavního oltáře. Sochy dle Winterhalderových modelů vytvořil brněnský sochař Ondřej Schweigel v l. 1766-1770. Sousoší sv. Benedikta z Nursie s andělem s atributy benediktinů a sv. Scholastikou, zakladatelkou ženské řehole tohoto řádu. Sousoší sv. Bernarda z Clairvaux, s andělem s atributy cisterciáků a sv. Luitgardou z Tongenu, zakladatelkou ženského řehole cisterciáckého řádu. Na okrajích říms nástavce oltáře klečí dva zatím neurčitelná řeholníci, jež přijímají od anděla prsten a škapulíř. Snad je zde míněno mystické zaslíbení službě Panně Marii.Ve středu konchy nástavce nástavce Bůh Otec se zeměkoulí a žezlem, putti a holubicí sv. Ducha. Svatostánek s dvířky zdobenými reliéfem Kalvarie doprovázejí po stranách dva andělé. Josef Winterhalder se snad podílel i na vzniku dvou netradičně výtvarně pojatých relikviářů s lebkami. Jinak sochařská výzdoba je záležitostí Ondřeje Schweigela.
Třebíč.
Kostel sv. Martina. Josef Winterhalder vytvořil technikou "stucco lustro" na architekturách bočních oltářů romantizující krajiny ruin. Toto jeho dílo lze vročit do l. 1758-1759. Zajistil sochařskou výzdobu hlavního oltáře a dvou bočních oltářů v kaplích sv. Anny a sv. Josea. Sloupová architektura oltáře sv. Martina z Tours akcentuje obraz sv. Martina dělícího se o plášť s žebrákem. Sousoší apoteózy sv. Martina z Tours vynášeného andělem ve sluneční záři na nebesa.. Na římsách čtyři putti s atributy světce. Dále sochy sv. biskupa s kardinálským kloboukem plným kamením, socha sv. biskupa s knihou a dvojice dvou světců, jež se nepodařilo zatím identifikovat. Josef Winerhalder je též autorem dvojice putti po stranách nového tabernáklu. Patrně uherskobrodské sochy sv. Zachariáše a sv. Jáchya inspirací pro jejich třebíčské protějšky. Sv. Zachariáš pozvedá oči ke své choti, sv. Alžbětě, jež sedí se sv. Janem Křtitelem v nástavci oltáe. Zajímavě podané něžné zobrazení malého sv. Jana Křtitele. Vedle sloupu oltáře sv. Josefa, původně s Korompayovým obrazem sv. Josefa s Ježíškem, Pannou Marií a anděly socha krále Davida. Socha pastýře má patrně představovat Jákoba, otce sv. Josefa. Starší žena v nástavci oltáře je myšlena jako matka sv. Josefa. Putto s rozkvetlým prutem - atributem sv. Josefa - doplňuje výzdobu oltáře. Dvě čtevice krajinných výjevů s architekturami, realizované technikou stucco lustro jsou odpovědí Josefa Winterhaldera na tehdy módní sentimentální scenerie. Na dopise z 24. listopadu 1758 je možný autoportrét Josefa Winterhaldera.
V tamním Muzeu Vysočiny se nacházejí Winterhalderovy modely ke třem sochám. Snad součást architektury relikviáře sv. Bernarda z Calirvaux. Je zřejmé, že Ondřej Schweigel při realizaci soch vynechal srdce na rozdíl od Winterhalderova modeletta.
Uherský Brod.
Socha sv. Floriána na kašně na náměstí. Dílo Josefa Winterhaldera můžeme datovat k r. 1756.
Kresbu obrazu Stětí sv. Jana Křtitele na hlavním oltáři farního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie lze datovat k r. 1758.Josef Winterhalder je autorem sochařské dekorace oltáře Navštívení Panny Marie. Štukový reliéf Navštívení Panny Marie. Sv. Alžběta a Panna Marie. Sv. Josef a putto s poutnickou holí. Josef Winerhalder vytvořil pro římsy oltáře sv. Kříže postavičky putti. Je i autorem čtveřice andílků na římsách oltáře sv. Josefa a sv. Barbory. Díla lze vročit k r. 1733. Na oltář s obrazem Příbuzenstvo Krista z l. 1770-1775 od Františka Vavřince Korompaye dodal Josef Winterhalder sochy sv. Zachariáše a sv. Jáchyma, sošky andílků, vázy a sochu velkého anděla. Lze datovat k r. 1733. Je též tvůrcem části sochařské výzdoby oltáře Panny Marie Lurdské. Jeho dílem je dvojice andělů nesoucích sochu Panny Marie. Lze vročit k r. 1733. Vzhledem k deformacím výtvarného provedení andělů na skříni varhan nejsme zatím schopni určit, kdo je jejich autorem, ani dobu vročení. Sochy hudoucích putti na balustrádách kruchty je možné připsat Josefu Winterhalderovi s vročením k r. 1733. Uzavřená smlouva r. 1747 měla zabezpečit výzdobu dominikánského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Josef a Antonín Winetrhalderové vytvořili štukovou výzdobu oltářů Panny Marie Bolestné, sv. Anny, Panny Marie Čenstochovské a sv. Vincence Ferrarského, jíž lze vročit k r. 1747. R. 1754 Josef Winterhalder uzavřel smlouvu na výzdobu oltáře sv. Kříže a sv. Justiny Padovské. Též tuto výzdobu Josef Winterhalder uskutečnil téhož roku. Protějškové oltáře Panny Marie Bolestné a sv. Anny umístěny nakoso u vítězného oblouku kostela. Sochařská výzdoba oltáře Panny Marie Bolestné obsahuje výjev tři Marie u Kristova hrobu, sv. Marii Magdalenu na vrcholu oltáře a na volutách oltáře Marii Salome aMarii, matku Jakubovu. Zachovaly se náčrty sv. Marie Magdaeny v Moavské galerii a Marie v grafické sbírce Szépmüveszeti Múzeum v Budapesti. Pro oltář sv. Anny vytvořil Josef Winterhalder tři drobná sousoší - sv. Anna s malým Tobiášem, prorokyně Anna s Ježíškem na vrcholu oltáře a Anna, matka proroka Samuela. Návrh sochy Anny s Ježíškem se nachází v norimberském Germanisches Nationalmuseum.
Josef a Antonín Winterhalderové vytvořil r. 1747 sochařskou výzdobu oltáře Panny Marie Čenstochovské a sv. Růženy Limské s andělem v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Údajně obraz Panny Marie Čenstochovské s Ježíškem věnoval uherský král Ondřej I. r. 1049 do Čenstochové. Patrně jako dar za pomoc Piastovců tomuto Arpádovci proti knížeti Břetislavu I. Nadále však zůstáva Panna Marie Čenstochovská ochranitelkou města Uherský Brod a jeho obyvatel. Retabl jí zasvěceného oltáře tvořeny dvojicí cherubínů, na ramenou nesoucích korunu, pod níž se vznáší Bůh Otec s žezlem a zeměkoulí. Po stranách kopie obrazu Panny Marie Čenstochovské na volutových soklech jsou umístěna sousoší dominikánských světců. Nalevo sv. Kateřina Sienská přijímající růženec od sv. Dominika a napravo výjev, jak anděl klade trnovou korunu sv. Rúženě Limské. Kresebné návrhy autora k sousoší sv. Růženy Limské se nacházejí v Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum v Innsbrucku a ve vídeňské Albertině. Kolem kopie obrazu Panny Marie Čenstochovské vytvořil Josef Winterhalder patnáct malovaných tajemství růžence. K tomu se zachovala jeho kresba v Moravské galerii. Na základěsmlouvy z r. 1754 vyzdobil Josef Winetrhalder oltář sv. Justiny Padovské, kdy pod baldachýnem v nástavci oltáře sedí Mojžíš s bronzovým hadem, držícím v zubech jablko, a deskami Desatera. Na pozadí krucifixu je malovaný výjev s Jeruzalémem, hronatou krajinou a dramaticky pojatou oblohou. Vlevo se nachází sousoší Panny Marie a sv. Jana Evangelisty a napravo sv. Veronika s veraikonem, jíž adoruje klečící sv. Longin. R. 1747 Josef a Antonín Winerhalderové vytvořili výzdobu bočního oltáře sv. Vincence Ferrarského. Jsou autory zlaceného rámu kolem kopievera effigies světce. Nad profilovanou římsu umístili letícího anděla Posledního soudu s polnicí a andílka. Též jsou autory soch blaholavených dominikánů bl. Gonzala z Amarante a bl. Alvara z Córdoby. Výzdobu oltáře sv. Josefa uskutečnili Josef a Antonín Winterhalderové r. 1747. Obraz sv. Josef je doplněn korunovaným kryptogramem MARIA. Sochy sv. Tomáše Akvinského a sv. Alberta Velikého vnášejí motiv sv. Rodiny. Hlavní a boční oltář kostela sv. Barbory a sv. Dominika vytvořil Benedikt Teltschick v l. 1776-17780 pod vlivem díla Josefa Winterhaldera. Před průčelím dominikánského kostela postavena socha sv. Vincence Ferrarského. Kázání o nutnosti morální nápravy hříšného života. Josef Winterhalder je též autorem sochy sv. Floriana na kašně na uherskobrodském náměstí. Dílo lze vročit k r. 1756. Kompozice zachycena Winterhalderovou kresbou, uloženou nyní v Moravské galerii. Josef Winterhalder je autorem kresby, datované mezi 27. a 30. červenec 1758, jež je reprodukcí obrazu Stětí sv. Jana Křtitele hlavního oltáře. Snad to měla být předloha pro grafickou reprodukci.
Velehrad.
Josef Winterhalder je autorem sochařské výzdoby tzv. prelátské kaple. Oltář se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1753 je zobrazen na způsob Piety.
Patrně v kostele Nanebevzetí Panny Marie Josef Winterhalder realizoval dřevořezby svatých na chorových lavicích r. 1753.
Znojmo.
Ve farním kostele sv. Mikuláše vytvořil Josef Winterhalder sochařskou dekoraci kazatelny ve formě zeměkoule. Dílo lze datovat k r. 1760.
V kostele dominikánů vytvořil Josef Winterhalder kazatelnu a boční oltář sv. Dominika. Dílo lze též datovat k r. 1761.
Obdobně je tomu i se sochařskou výzdobou pro kostel minoritů.
V Kanonii Louka u Znojma se Josef Winterhalder spolu s malířem Franzem Antonem Maulbertschem podílel na výzdobě letního refektáře. Dílo lze datovat k r. 1765. V oslavném duchu na řád premonstrátů uskutečnil r. 1765 výzdobu upravovaného refektáře premostrátského kláštera - Louka u Znojma, založeného knížetem Konrádem Otou III. a jeho matkou Marií, vnučky kyjevského velkoknížete Svjatopolka. Nedochováno.
Josef Winterhalder je autorem výzdoby kazatelny v kostele sv. Mikuláše. Inicioval loucký opat Hermenegild Mayer. Stvoření světa. Bůh Otec. Slunce a Měsíc. Reliéf Adama a Evy s jablkem poznání. Autor umělecky ztvárnil ideu exaktního poznávání Božího řádu a z něj plynoucí harmonie mezi Bohem a člověkem. Je též autorem krajinných vedut na zábradlí schodiště kazatelny. Na dvou zpovědnicích dřevořezby sv. Petra a sv. Marie Magdaleny. Na oltáři Panny Marie Pasovské čtveřice andílků od Winterhaldera okolo kopie ústředního obrazu oltáře. Ideový koncept alegorie oslavy premonstrátského řádu je dílem Conrada Adolpha von Albent. Synovec Josef namaloval dvě ricorda (nyní NG Praha), jež glorofikují řád premonstrátů a zakazují tento řád rušit. Namířeno proti císaři Josefu II. a jeho spolupracovníkům. Glorofikován je naopak kníže Konrád II. Ota, spoluzakladatel louckého kláštera. Winterhalderovy sochy se však nedochovaly. Snad též glorifikovaly řád premonstrátů. R. 1760 vyzdobil kazatelnu v dominikánském kostele sv. Kříže. Vytvořil na zadní straně řečniště zlatý kotouč a dominikánské světce - sv. Vincenc Ferrarský a sv. Tomáš Akvinský. Do baldachýnu kazatelny zaklíněna zeměkoukle, na níž stojí sv. Dominik, jenž žehná před ním klečícím dvou dominikánům a předává jim růženec. Adorace sv. Dominika dominikány. Josef Winterhalder je také autorem sochy bl. Jana Licci a sv. Kateřiny Sienské. Oltář sv. Dominika v kapli téhož zasvěcení završuje dvojice andělů s atributy dominikánů po stranách zeměkoule a zářícího slunce. Nezvěstný je reliéf Krista od Josefa Winterhaldera. Je také autorem dvojice soch svatých řeholníků z oltáře minoritského kostela Panny Marie ve Znojmě. Nyní uloženy v Jihomoravském muzeu. Uvedené sochy již prezentují klasicistní estetický názor svého tvůrce.
Sochařské dílo Josefa Winterhaldera doplňují zejména jeho skicy k jednotlivým sochařským dílům.
Koncepce podoby hlavního oltáře dominikánského kostela v Brně, realizovaná v l. 1743-1749 hotova snad již r. 1743. Dochovalo se šest kreseb k sochám alegorií v předsálí prelatury kláštera Hradisko u Olomouce z r. 1730. V grafické sbírce Moravské galerie je uložena Winterhalderova kresba Panny Marie s Ježíškem a dominikánským psem s hořící pochodní v tlamě, kresba sedící Panny Marie s Ježíškem a návrh sousoší Panny Marie, sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské. Dochovala se též skica z r. 1745 sv. Rocha na hlavním oltáři špitálního kostela sv. Anny v Náměšti nad Oslavou. Zachován též návrh sochařské výzdoby oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uherském Brodě. Sv. Marie Magdalena z nástavce oltáře Panny Marie Bolestné. Zejména motiv putti. Skica k soše prorokyně Anny s Ježíškem je uchována ve sbírce norimberského Germanisches Nationalmuseum. Nákres sousoší sv. Růženy Limské s andělem jeuchován v Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum v Innsbrucku a vídeňské Albertině. Kresba sv. Kateřiny Alexandrijské je chována v Moravské galerii. Patrně kresba k soše sv. Kateřiny na oltáři Zvěstování Panny Marie v dřevohostickém kostele sv. Havla. Dochovala se též ricorda archanděla Rafaela, archanděla Michaela a dvojice putti na volutě hlavního oltáře brněnského kostela dominikánů.
Uchovaly se i nákresy sochařské výzdoby mostu v Náměšti nad Oslavou z r. 1744. Je zachována tak podoba archanděla Michaela, sv. Jáchyma a sv. Ondřeje. Je též zachována ricorda části sochařské výzdoby dominikánského kostela v Uherském Brodě a to ve sbírkách Szépmüveszeli Múzeum v Budapesti. Též se uchovaly Winterhalderovy kresby antických soch. Jeho kresby naznačují i jeho devizu: " ...dobrý malíř se musí snažit pracovat sochařsky a dobrý sochař malířsky..." Winetrhalderovy kresby zobrazují též plátna Paula Trogera. Pět takových kreseb je uloženo v grafické sbírce MG Brno. Tamtéž je uchována skica Čtyř modlících se mnichů podle obrazu Paula Trogera. Je též dochována kresba Stětí sv. Jana Křtitele z konce řervence 1758. Dochovala se kresba sv. Jana Kapistrana z r. 1761. Zajímavá je skica Venkovská svatba. Snad 2. třetina 18. stol. Kresbu Zatčení sv. Jana Nepomuckého lze vročit do r. 1757. Uchovala se i kersba Kristus káže zástupům. Je též známa kresba zobrazující podle jedněch sv. Leopolda a podle jiných knížete Otu III. Olomouckého. Zajímavá je i kesba Tři mužské akty. Ve vídeňské Albertině mají Winterhalderovu kresbu Trojice andělů stojících u stolu. Zajímavá je též reprodukce grafiky Snímání z kříže od Daniela da Volterry z r. 1541. Winterhalderovu reprodukci grafiky Giovanni Battisty Tiepola Čaroděj ukazující hořící havu dvěma mladíkům. Snad z let 1743-1756. Je zajímavá i kresba obrazu Kristus a setník od Franze Antona Maulbertsche, zhotovená snad r. 1757. Kresba sv. Sebestian z r. 1757 byla snad podkladem pro štukový reliéf. Zajímavá je skica Navštívení anny Marie. Může se jednat i o ricordo vlastni malby Josefa Winterhaldera. Také dalších 14 dochovaných skic mohou být i ricordem vlastních maleb. Jedná se o soubor scén s Pannou Marií. Mezi Winterhalderovy kresby náležejí též romantuzující kersby ruin a stromů. Snad i jako podklady pro malované krajinné veduty na zábradlí kazatelny v kapli Panny arie Pasovské u kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. Lze vročit do r. 1760. Kresbu Panny marie s Ježíškem ze Svatého Kopečku u Olomouce lze vročit na konec roku 1732 či počátek roku 1733. Devoční kresby s námětem sv. Rodiny se dochovaly v pražské premostrátské kanonii Strahov. V současnosti je zatím nezvěstná jeho kresba Winterhalder a Fritsch hledí z okna do dálky, jež byla uváděna na aukci v Lipsku 1912 jako součást sbírky barona Vojtěcha Lanny.
Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Josefa Winterhaldera, laskavě nám je pošlete na náš web.
Pro "artarchiv" zpracoval dne 25. 2. 2011 VT.
