Petr Bezruč

* 15. 9. 1867, Opava (Opava), Česká republika (Czech Republic)
17. 2. 1958, Olomouc (Olomouc), Česká republika (Czech Republic)
poet

 

nationality: Czech
sex: male

word:
Bezručův otec, Antonín Vašek, byl filolog, známy slezský buditel, který podal filologický důkaz o podvrhu Rukopisů.
Bezručův básnický zjev se vztyčil na rozhraní dvou věků literárního i společenského vývoje v monumentalitě, které lety neubývá. Jeho básnický čin můžeme vskutku charakterizovat slovy, že Bezruč monumentalizoval svou dobu a její rozpory. Naše poezie se může sice od doby národního obrození chlubit nejedním dílem monumentálního rozvrhu ideového a stavebního - je tu Kollár se svou Slávy dcerou a mezi ním a Bezručem stojí Neruda a Čech a ani ostatním není odepřena velikost básnického gesta, jež vyjadřuje historickou chvíli národního osudu. Ale přesto dosahuje Bezruč v prostoru a liniích svých básnických obrazů grandiozity do té doby nebývalé.
Umělecky nejvýznamnější je jeho sbírka básni Slezské písně. Její podstatná část vznikla na přelomu 19. a 20. století a těží z lidové tvorby a jazyka básníkova rodného kraje. Byla inspirována zejména odporem proti sociálnímu a národnostnímu útlaku. Základ sbírky vyšel anonymně poprvé ve zvláštním čísle časopisu Čas v roce 1903 pod názvem Slezské číslo. Sbírka obsahovala především balady (Maryčka Magdonová, Bernard Žár, Kantor Halfar, Ondráš, Žermanice, 70 000, Ostrava, Já, Smrt Caesarova) a intimní lyriku s krajinným pozadím opavského a těšínského Slezska (Hrabyň, Hlučín, Jen jedenkrát, Kdo na moje místo). Další vydání sbírky s názvem Slezské písně již mělo větší počet básní. Bezruč se ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jménem, bral na sebe nejrůznější podoby lidových typů. Jeho kritika byla zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťácké společnosti, zejména v Čechách. Časopisecky debutoval povídkami Studie z Café Lustig. Z Bezručovy pozdní tvorby jsou verše s tematikou bilancování života a blížící se smrti (Stužkonoska modrá). Básně nepojaté do Slezských písní vyšly pod názvem Přátelům i nepřátelům. Část básní opěvující Hanou, zařazenou ve Slezských písních napsal v Kostelci na Hané, který poprvé navštívil v roce 1895, když se zde se svým přítelem Ladislavem Lesíkem zastavil při jejich cestě na národopisnou výstavu do Prahy.
Do Kostelce se vracel od roku 1910, kdy zde přebýval podstatnou část roku. Trvale se v Kostelci usadil v roce 1939. Haná se mu stala druhým domovem. Zemřel 17. února 1958 v Olomouci.
zdroj - www.prostejov.cz

notes:
Skutečné jméno Vašek, Vladimír, 1867-1958
Viz též (pseud.)
Old Ještěr, 1867-1958
Hrzánský, Pavel, 1867-1958
Stopěruntík, Kuba, 1867-1958
Suk, Ratibor, 1867-1958