České muzeum výtvarných umění

year of establishment: 1993
year of termination: 2009
city: Praha
address: Husova 19-21
ZIP: 110 01
phone: 222220218-19
fax: 222221190
e-mail: muzeum@cmvu.cz
www: www.cmvu.cz

word:

České muzeum výtvarných umění bylo založeno v roce 1963 jako regionální galerie Středočeského kraje. Činnost byla zahájena na zámku Nelahozevsi v roce 1964 stálou expozicí českého moderního umění (zrušena v roce 1971). Roku 1971 byly otevřeny tři rekonstruované historické domy v Husově ulici. V letech 1991–1995 vystavovalo muzeum rovněž v Křížové chodbě Karolina. V říjnu 1994 otevřelo České muzeum výtvarných umění nově rekonstruovaný kubistický dům U černé Matky Boží v Celetné ulici, postavený v letech 1911–1912 architektem Josefem Gočárem. Těžiště sbírek muzea tvoří české umění 20. století. Kvalitní kolekce českého imaginativního umění 30. let (J. Štyrský, Toyen, F. Janoušek, J. Šíma), velký soubor umění 40. let (Skupina 42, Sedm v říjnu, Skupina RA), pozoruhodné kolekce českého informelu (J. Balcar, Z. Beran, J. Kotík, M. Medek, A. Veselý), geometrické abstrakce (K. Malich, V. Mirvald, J. Kubíček, H. Demartini, R. Kratina) a nové figurace (R. Němec, O. Slavík, J. Načeradský, J. Sopko). Od počátku 90. let se akviziční činnost zaměřuje na doplňování sbírky o díla z období od 60. let do současnosti. Fond doplňuje tzv. Lidická sbírka ze 60. let, vzniklá z darů českých i zahraničních umělců (J. Beuys, G. Richter, J. Immendorf, S. Polke aj.) Lidicím.


 


 


České muzeum výtvarných umění v Praze vzniklo v roce 1963 jako regionální galerie Středočeského kraje. Stalo se součástí velkoryse koncipované sítě státních galerií v České republice. Oficiálně však bylo ustaveno pod názvem Středočeská galerie o rok později, kdy se vyčlenilo z Krajského střediska památkové péče. Svou činnost zahájilo řadou monografických výstav významných osobností českého moderního umění v různých centrech Středočeského kraje. Patřila k nim například výstava kreseb Otto Gutfreunda v Mladé Boleslavi v roce 1963, výstava Roberta Piesena na zámku v Nelahozevsi v roce 1964 a výstava Obrazů k Dantově Božské komedii Jaroslava Vožniaka v tomtéž roce v Roztokách u Prahy. K nejvýznamnějším počinům se řadila výstava surrealistického malíře Františka Janouška, která se uskutečnila v roce 1965 na zámku v Nelahozevsi. Středočeská galerie těmito výstavami demonstrovala programové rozpětí, v němž se odehrávala její další výstavní i sběratelská činnost, která se orientovala na moderní umění první poloviny 20. století a umění současné. Výstavu ze svých fondů poprvé představila na zámku v Nelahozevsi již v roce 1963. V roce 1965 zde otevřela stálou expozici prezentující výsledky akviziční práce, kterou postupně obměňovala. K mnohostranné činnosti galerie patřilo mimo jiné vybudování pamětní expozice Jiřího Karse ve Velvarech v roce 1963 a péče o fondy darů uměleckých děl Lidicím od jejich první výstavy v roce 1967. Po celou dobu své existence spolupracovala instituce s mnoha kulturními zařízeními v důležitých centrech Středočeského kraje. Působila například v Mladé Boleslavi, Čáslavi, Berouně, Rakovníku, Kolíně, Benešově, ve Slaném, v Lidicích, Poděbradech, v Kladně, Mělníce, Jemništi, Kutné Hoře, Průhonicích a Příbrami.


V letech 1969 až 1971 byly rekonstruovány tři historické domy v Husově ulici na Starém Městě pražském, kde bylo vytvořeno sídlo galerie a prostory pro proměnné výstavy. V roce 1971 zanikla s nástupem normalizace stálá expozice českého moderního umění na zámku v Nelahozevsi a namísto ní byla v roce 1977 vybudována expozice starého evropského, zejména španělského umění z roudnicko-lobkovické sbírky. Tato sbírka byla spolu se zámkem navrácena původním majitelům v rámci restitucí v roce 1993. V roce 1993 získalo muzeum nový statut i svůj nynější název České muzeum výtvarných umění v Praze. Demonstrovalo tak i ve formální rovině odlišnost své orientace od směřování galerie v období normalizace. Od počátku devadesátých let usilovalo nové vedení muzea o perspektivní získání prostor pro vybudování stálé expozice českého umění dvacátého století v některém mimopražském kulturním centru i dalších výstavních prostor v Praze. V letech 1991 až 1995 využívalo díky dohodě s Karlovou univerzitou pro své výstavy současného umění prostory Křížové chodby Karolina.


V říjnu 1994 muzeum otevřelo nově rekonstruovaný dům U Černé Matky boží v Celetné ulici. Jedinečné kubistické památce, postavené architektem Josefem Gočárem v letech 1911 až 1912, se tak po dlouhých letech dostalo plné rehabilitace. Budova umístěná v historickém centru Prahy se sama stala hlavním exponátem originálně koncipované stálé expozice, která souzněla s aktuálními trendy evropského muzejnictví, směřujícími k vytváření celistvého obrazu uměleckých epoch. V roce 2002 zde muzeum ukončilo svou činnost.


Úsilí o získání důstojných prostor pro trvalé umístění muzejní sbírky bylo završeno v roce 1998, kdy vláda České republiky rozhodla o přidělení bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře Českému muzeu výtvarných umění v Praze pro vybudování stálé expozice. Bude tak v těsném sousedství chrámu sv. Barbory otevřeno nové, velkoryse koncipované, polyfunkční kulturní zařízení – Centrum umění Kutná Hora.