Josef Hlaváček

* 13. 5. 1934, Louny (Louny), Česká republika (Czech Republic)
1. 10. 2008,
pedagogue, aesthetician, art historian

 

signature: JHl
nationality: Czech
sex: male

word:
Zemřel prof. PhDr. Josef Hlaváček
Sedmého října 2008 jsme měli možnost naposledy se rozloučit s předním českým estetikem, teoretikem umění a především zasvěceným znalcem českého výtvarného umění po roce 1960, přítelem a vynikajícím vykladačem tvorby jeho významných představitelů a v neposlední řadě profesorem a emeritním rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze prof. PhDr. Josefem Hlaváčkem, CSc. (1934–2008). Rodák ze severočeských Loun, který po studiu estetiky a dějin umění na Univerzitě Karlově se v šedesátých letech výrazně podílel na kulturním životě v severních Čechách. Jeho tehdejší činnost je příkladem, že závažné počiny jsou možné i mimo tzv. hlavní kulturní centra. Jako pracovník lounského osvětového domu inicioval založení tamního klubu přátel umění, filmového klubu a lidové univerzity, na jejíž koncepci spolupracoval s Jiřím Jedličkou a Dušanem Vosykou. Zásadní byl i jeho podíl při zřízení Galerie Benedikta Rejta. Podobně jako řada jeho vrstevníků i on byl na počátku tzv. normalizace jako nepohodlný propuštěn ze zaměstnání a v následujících dvaceti letech, kdy svou osobní statečnost stvrdil i podpisem Charty 77, musel pracovat v profesích, které s jeho odborností vůbec nesouvisely. V Praze, kam odešel, nicméně spolu s přáteli připravoval strojopisné sborníky zaměřené na moderní výtvarné umění. Po změně režimu krátce působil na Ministerstvu kultury, odkud odešel jako profesor estetiky a dějin umění na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, v jejímž čele pak stál jako její rektor v letech 1994–2000. Odborné kvality Josefa Hlaváčka potvrdilo nejen jmenování vysokoškolským profesorem pro obor estetika v roce 1993, ale především několik knih (Výpovědi umění, 1991; Cvičení z estetiky, 2007), početná řada monografických textů a výstavních katalogů, věnovaných mj. „jeho“ umělcům – souputníkům ze skupiny Křižovatka Jiřímu a Běle Kolářovým, Hugo Demartinimu, Čestmíru Kafkovi, Vladislavu Mirvaldovi a Zdeňku Sýkorovi, a také dalším výrazným představitelům umělecké scény šedesátých až devadesátých let Václavu Boštíkovi, Čestmíru Kafkovi, Janu Koblasovi, Vladimíru Novákovi, Ivanu Ouhelovi nebo Josefu Sozanskému. Zapomenuta by neměla být ani činnost jeho vlastní soukromé výstavní síně, kterou v letech 1992–1997 vedl spolu se svou paní. Je třeba litovat, že v nejplodnějším věku musel prof. Josef Hlaváček ze zdravotních důvodů předčasně stáhnout z kulturního života, který nyní po jeho odchodu zůstává trvale ochuzen.

zdroj: Bulletin 2/2008, Uměleckohistorická společnost v českých zemích, s. 31, id: C4594

notes:
Prof., PhDr., CSc.