Ladislav Sutnar

* 9. 11. 1897, Plzeň (Plzeň-město), Česká republika (Czech Republic)
17. 11. 1976, New York City (New York), Spojené státy (United States)
pedagogue, designer, typographer, graphic artist, painter, editor

 

nationality: Czech
sex: male
web: www.sutnar.cz

word:
Grafik, průmyslový výtvarník. Již v době studií spolupracoval s Artělem, pro nějž navrhoval hračky, jež byly tehdy jeho přednostním zájmem. 1924 vyhrál 3. cenu v soutěži na hračky (Drobné umění). Byl členem Tvorby a pak Umělecké besedy, profesorem a ředitelem Grafické školy v Praze. Po hračkách se kolem roku 1926 věnoval návrhům na pokojovou malbu (malířská výzdoba klubovních místností bývalého parlamentu a Svazu československého díla). V té době (1926) se také zabýval scénografií a navrhl slavnostní scénu pro 2. olympiádu (1927). Nakonec zakotvil v užité grafice, jak ukázaly jeho výstavy v Krásné jizbě 1934 i jeho podíl na československé expozici na světové výstavě v Paříži 1937. Krátce nato připravoval československou expozici pro světovou výstavu v New Yorku. S částí exponátů odjel 1939 do USA; po nacistické okupaci ČSR zůstal v USA natrvalo. Po dočasné soukromé činnosti v oboru reklamy se stal 1947 profesorem Pratt Institute v New Yorku. Stejně jako předtím ve vlasti, kde publikoval z oboru současné architektonické a uměleckoprůmyslové tvorby (s O. Starým, K. Herainem a L. Žákem), i v Americe uveřejnil samostatně několik závažných prací z oboru teorie i moderní praxe v časopise Art in Publicity.
EPch (Emanuel Poche), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, s. 804
-
Od r. 1923 byl profesorem Státní grafické školy v Praze, od r. 1932 jejím ředitelem. Působil jako výtvarný redaktor Družstevní práce a úpravce jejích publikací. Spolu s Karlem Teigem byl průkopníkem funkcionalistické typografie (tzv. nové typo), využívající konstrukčního výrazu písma, fotografie a fotomontáže, a průkopníkem moderního designu. Od poloviny 20. let se věnoval také architektonickému řešení výstav, zejména československé architektury a designu v zahraničí. Byl redaktorem (spolu s Karlem Herainem a O. Starým) a úpravcem publikace Nejmenší dům (1931). Od r. 1939 působil v USA, kde jako teoretik i praktik rozvíjel svou designérskou tvorbu v nových podmínkách. Byl pravděpodobně nejvýznamnějším tvůrcem v oblasti užitého umění v meziválečném Československu.
JA (Jaroslav Anděl)
-
balkánské a posléze na ruské frontě. 1919–23 vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a 1923 absolvoval studium matematiky a deskriptivní geometrie na ČVUT. 1923–24 profesor kreslení na gymnáziu v Pardu­bicích, 1924–26 na reálce v Praze, 1926–27 na Státním ústa­vu školském pro domácí průmysl, 1932–41 ředitel Státní grafické školy v Praze; 1929–39 umělecký ředitel Krásné jizby a výtvarný redaktor vydavatelství Družstevní práce. Čelný představitel meziválečného českého užitého umění, které obohatil v širokém spektru tvůrčích aktivit a žánrů: navrhoval grafické úpravy a obálky knih, plakáty, loutky, hračky, stavebnice, skleněné, por­celánové i kovové nádobí a další užitkové předměty, ale také výtvarně prostorové řešení výstav; věnoval se i tvorbě scénografické a bytové architektuře, 1928–32 se podílel na vybu­dování pražské vilové kolonie Baba. 1926–30 redigoval časopis Výtvarné snahy, 1929–39 časopis Družstevní práce Panorama, publikoval řadu teoretických statí a studií a byl spo­luautorem několika knih (Nejmenší dům, s O. Starým, 1931; O bydlení, s K. Herainem a L. Žákem, 1932; Fotografie vidí povrch, s J. Funkem, 1935).V souladu s rodinnou tradicí i vlast­ním levicovým politickým postojem se stal členem Čs. sociálně demokratické strany děl­nické, pro niž navrhoval různé tiskoviny a v jejímž rámci vyvíjel osvětovou činnost. Od 1924 spolupracoval s Dělnickou akademií a byl uměleckým vedoucím loutkového divadla Drak v pražském Lidovém domě, pro něž vytvořil loutky, kostýmy a dekorace a formuloval ideový program. Pro II. dělnickou olympiádu v Praze 1927 navrhl scénografii na téma Zápas nového se starým a pro III. dělnickou olympiádu 1934 scénografii na téma Osvobozená práce; byl též autorem libreta manifestačního průvodu čs. sociálních demokratů v Praze 5. 6.1938, demonstrujícího odhodlání v boji na obranu republiky. – 1938–39 se podílel na pro­jektu a realizaci čs. pavilonu na Světové výstavě v New Yorku, kam odjel v dubnu 1939 (ofi­ciálně s pověřením likvidovat pavilon, které však ignoroval). Po ukončení Světové výstavy v září 1940 zůstal v USA a plně se zapojil do čs. zahraničního odboje: stal se hlavním grafi­kem organizací American Relief for Czechoslovakia, Czechoslovak War Relief a American Friends of Czechoslovakia, spolupracovníkem krajanských New Yorských listů a Čs. informač­ní služby; vytvořil desítky plakátů, letáků, pozvánek a dalších tiskovin, v červnu 1942 navr­hl spolu s Adolfem Hoffmeisterem a Antonínem Pelcem alegorický vůz pro manifestaci proti vyhlazení Lidic, uspořádanou 21. 6. 1941 v New Yorku. V USA profesně zakotvil – 1941 se stal vedoucím designérem ve firmě Sweeťs Catalog Service – a 1945 odložil svůj návrat do vlasti, po únoru 1948 se pak rozhodl pro faktický exil (1948 získal americké státní občan­ství). 1946–49 přednášel na prestižní umělecké škole Pratt Institute v New Yorku, 1950 zalo­žil vlastní studio Sutnar Office. Významně se uplatnil jako grafik i teoretik v oblasti vizuál­ního designu (kniha Visual Design in Action. Principles, Purposes, New York 1961); stal se průkopníkem informačního designu. 1946–54 vytvořil řadu plakátů, diagramů, tiskovin a výstavních panelů pro Organizaci spojených národů. V 50. letech navázal spolupráci s čs. poúnorovým exilem; mj. navrhl grafickou podobu časopisu Svědectví a logo, dopisní papí­ry, obálky, diplomy, legitimace a grafickou úpravu časopisů Čs. společnosti pro vědy a umění (SVU), jež ho 1970 jmenovala svým čestným členem. 1971–76 vedl soustavnou korespon­denci s pracovníky pražského Uměleckoprůmyslového muzea.
zdroj - www.csds.cz

ČSSR, profesor a správce Státní grafické školy v Praze
dat. umr. - 17.12.1976?
současně studoval na ČVUT UK Praha (1916-1916, 1919-1923?)
spolupracoval s Augustinem Tschinkelem