Čestmír Suška

* 4. 1. 1952, Praha, Česká republika (Czech Republic)
stage designer, sculptor, performer

 

nationality: Czech
sex: male
web: www.suska.cz
email: cestmir@suska.cz

Čestmír Suška
Rezavé květy Rusty flowers
2006


Čestmír Suška
Kapesník Handkerchief
2006


Čestmír Suška
Šupiny Scales
2006


Čestmír Suška
Rybí kost Fish Bone
2006


Čestmír Suška
Síť se záplatami Net with Patches
2006


Čestmír Suška
Stonek Stem
2006


word:
Na neoficiální scénu českého umění vstoupil na konci přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Spolu se svými vrstevníky představoval jakousi konceptuálně orientovanou a ne zcela vyhraněnou mezivrstvu mezi 12.15 a Tvrdohlavými, dvěma uskupeními spjatými s tradičními médii malby a sochy, což ilustruje i skutečnost, že další z jejích výrazných zástupců Ivan Kafka se stal členem 12.15, zatímco ve stejném roce narozený Suška byl nejstarším umělcem ve skupině Tvrdohlaví. Vřazení do historických souvislostí je v jeho případě důležité i proto, že v osmdesátých letech patřil k organizátorům výtvarného života právě této „mezigenerace": uspořádal např. „pracovní setkání" ve svém vesnickém domě v Malechově na Klatovsku (1980 a 1981) nebo výstavu Sochy a objekty na malostranských dvorcích (1981), kde byli zastoupeni i umělci o generaci starší. Na obou projektech Suška prezentoval prostorové instalace, založené na existenciálním pocitu. V jeho tehdejší tvorbě se objevují některé divadelní principy. Ostatně v roce 1981 spolu se dvěma přáteli založil Výtvarné divadlo Kolotoč, které spojovalo vizuální prvky (objekty, masky, projekce) s hereckými výstupy a scénickou hudbou. Jedno jejich představení se pak stalo součástí celovečerního filmu Tomáše Vorla Pražská pětka.
Později s příklonem k mladší generaci tvůrců se v jeho tvorbě objevují groteskně zabarvené archetypální náměty, charakteristické pro českou postmodernu. Zprvu připomínají archaickou plastiku (např. kamenné hlavy-idoly) nebo antropomorfizované skály v českých skalních městech, později vycházejí z motivu samorostu, respektive oživlého lesa. V této době také maluje řadu obrazů s obdobnou tématikou (pařezy, uschlé stromy, zasněžené krajiny...). Později v devadesátých letech vytváří sochy z pálené hlíny, stále ještě figurativně cítěné, oživené vnitřním světlem, které ve spojení s jejich materiálem vyvolává dojem zapálené pece. Světlo zároveň zviditelňuje jejich vnitřní konstrukci, kontrastující s hladkým povrchem. Tato konstrukce se o něco později osamostatňuje jako autonomní sochařské téma v podobě geometrické sítě. Tehdy také tvoří sochy vydlabáním kmene stromu, z něhož ponechává jen ornamentálně strukturovaný obvodový skelet (Velký posel). V letech 2002 až 2005 vznikla série plastik z taveného skla, realizovaných ve specializované dílně jeho kolegy z Tvdohlavých Zdeňka Lhotského (Studio Pelechov).
Zatímco v letech 1990 - 2005 převažuje v jeho sochařské tvorbě dřevo, při pracovním pobytu v americkém Vermontu (2005) si s novou pracovní metodou objevuje kov. Do nalezených kovových nádob (koulí, polokoulí, válcových cisteren) vyřezává ornamentálně pojaté vzory, pro něž často nachází inspiraci v desénech látek a předmětů běžného života. Později v Čechách takto zpracovává cisterny, vyřazené ze smíchovského pivovaru. Tento způsob práce zachovává (a umocňuje) základní rysy jeho předchozí tvorby: autor v nich rozehrává interakce mezi vnitřním a vnějším prostorem, pracuje s geometricky čistými tvary a s prostorovým dekorem. U těchto nádob ponechává přirozenou patinu materiálu - rez a zbytky barev, která odkazuje na jejich předchozí funkci. Vedle toho pracuje i s „vyřezaným" odpadem, z něhož na zemi sestavuje plošné instalace, případně ho dále sváří či otiskuje na grafické listy.
I nadále pokračuje ve svých organizačních aktivitách. Inspirován pobytem v Sculpture Space v Utica (NY, USA) zřídil r. 2000 v bývalé skladové hale v Řeporyjích sochařské studio Bubec, které vedle něj využívá celá řada dalších sochařů pracujících ve velkém měřítku. Zároveň zde pořádá výtvarné akce (Art Safari), v jejichž rámci již vznikla celá řada monumentálních soch pro Řeporyje a jejich okolí.
Marcel Fišer, socharstvi.info, 2013/04
-
Sochař, kreslíř, scénický výtvarník. Zpočátku se zabýval zejména scénografií (masky pro DAMU, 1983, masky pro představení Perpetum Teatrobile, Teatra paravento, Locarno, 1984, výtvarné divadlo Kolotoč). I ve volné tvorbě experimentuje s maskou a s otisky segmentů lidského těla umisťovanými do „scénických" souvislostí (Malostranské dvorky). Od 1985 se soustřeďuje znovu k sochařskému vyjadřování. Vzniká řada hieraticky strnulých idolů a masek (Král a Královna, 1985; Čaroděj, 1987; Aragorn, 1987), a zároveň se objevuje téma manýristické antropomorfní zvratnosti přírodních útvarů (Skála - obr, Velryba a žába, 1985; Mohyla, 1987). Stejně jako pro některé generační kolegy (Jaroslav Róna, František Skála) je i pro Sušku významným impulsem literární tvorba J. R. Tolkiena. Zálibu v bizarní významové ambivalentnosti realizuje ve skupině „samorostů" (Had, 1988; Samorost, 1986; Rudý pařez, 1988). V poslední době vzniká cyklus objemově střídmých keramických objektů s průhledy do komplikované vnitřní architektury osvětlené skrytým zdrojem. Na novém, koncentrovanějším stupni se tak znovu spojuje záměr sochařský a scénický.
MJ(Marie Klimešová - Judlová), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, s. 804
-
Čestmír Suška (1952) je absolventem pražské AVU. V roce 1981 stál u zrodu Výtvarného divadla KOLOTOČ. V letech 1987-1991 byl členem umělecké skupiny Tvrdohlaví, která významně ovlivňovala výtvarnou scénu v bývalém Československu a úspěšně vystavovala i v zahraničí. Často pracuje s dřevem, volně interpretuje přírodní tvary kamene, zabývá se povrchem a vnitřním prostorem plastiky. Úžas a obdiv vzbuzují rozměrné ocelové skulptury ze starých vysloužilých cisteren, které proměňuje pomocí plamenu a svářečky v překvapivě křehké artefakty. Inspirován studijním pobytem v USA založil v roce 2000 Studio Bubec v prostorech bývalé skladové haly v Praze 5 – Řeporyjích, kde pracují umělci z České republiky i ze zahraničí. S výsledky jejich tvorby je veřejnost seznamována prostřednictvím výstav Art Safari, které pravidelně pořádá obecně prospěšná společnost Bubec. Čestmír Suška vystavuje v domácích i světových galeriích (např. Centrum současného umění DOX, Galerie hlavního města Prahy, České muzeum výtvarných umění, Birmingham Museum of Art, O. K. Harris Gallery, New York).
plzen2015.cz

notes:
Stipendia:
1995 - 1996 Stipendium nadace Pollock-Krasner Foundation,
1999 Sculptur Space Utica, NY, USA
2005 Vermont Sudio Center, Johnson, VT, USA; ArtsLink, NY, USA
2006 Vermont Sudio Center, Johnson, VT, USA
2007 Wade Sand and Gravel Co., Birmingham, AL, USA
2009 Vermont Sudio Center, Johnson, VT, USA
2010 Pollock-Krasner Foundation