Cyprian Majerník

* 24. 11. 1909, Veľké Kostoľany (Piešťany), Slovensko (Slovakia)
4. 7. 1945, Praha, Česká republika (Czech Republic)
graphic artist, painter, draghtsman, litterateur

 

nationality: Slovak
sex: male

Cyprian Majerník
Opuštěný kůň/ Kůň s vozem
1942
malba
karton, tempera
450 x 575
Cyprian Majerník
Diváci (Na balkoně)
1943
malba
lepenka, tempera
500 x 650
Cyprian Majerník
Finále
1942
malba
karton, tempera
460 x 580
Cyprian Majerník
Ležící akt (Stydlivá)
1930
malba
olej, plátno
643 x 840
Cyprian Majerník
Vilka v zahradě
1930 - 32
malba
olej, plátno
500 x 610
Cyprian Majerník
Dvoreček/ Zabijačka (původní název: Obraz)
1933
malba
olej, plátno

word:
Cyprián Majerník. Slovenský malíř působící v Praze. Člen "Generace 1909"
Nar. 24. listopadu 1909 Velké Kostolany u Trnavy. Zemřel 4. července 1945 Praha

Ve svém rodišti prožil jen dětství,absolvoval měšťanskou školu v Pezinku, poté nastoupil (1924) na střední ekonomickou školu v Košicích. Po studiích na bratislavské soukromé malířské škole Gustáva Mallého a na pražské Akademii výtvarných umění u (prof. J. Loukoty, prof. J. Obrovského) zůstal Majerník natrvalo v Praze. Absolvoval také kratší studijní pobyt (1932) v Paříži,zde jej upoutal především Marc Chagall, vnímal však i další soudobé podněty, např.: Pabla Picassa a Giorgia de Chirica, které vyhovovaly jeho imaginativnímu a senzitivnímu nazírání. V Praze se seznámil s J. Želibským a J. Mudrochem, a také s J. Bauernfreundem a E. Nemesem, s kterými tvořil jádro generačně blízkého okruhu malířů. V Praze, kde působil až do konce svého krátkého života, se těšil mimořádnému uznání nejen jako vynikající malíř, ale i jako výjimečný člověk. Legenda českých výtvarníků Jan Zrzavý při vzpomínce na Majerníka mj. řekl: „Za mnoho let svého umělecko-spolkového života, ani mezi umělci vůbec neznal jsem člověka tak ušlechtilého, tak taktního, milého a jemného. Za málokterým z odešlých nesou se vzpomínky tak krásné a naplněné vděčností a vděčností za to, jsme měli štěstí ho poznat a okřívat v očisťujícím jeho záření“.

Dílo:

Cyprián Majerník náleží mezi výrazné a vzácné osobnosti meziválečného výtvarného umění u nás a svým přínosem jak v tvorbě, tak i svou lidskostí a silnou osobností výrazně ovlivnil nejen generačně blízké malíře, ale také představitele nastupujícího uměleckého pokolení. Ve svém díle zobrazil dobu, v níž žil, její drama, tragédii, hrůzy nacismu a fašismu - i víru ve vítězství dobra nad zlem. Byl příkladem společenské angažovanosti umění, upozorňoval uměním na náboženské tmářství, byl nositelem antifašistické myšlenky, citlivě vnímal válečné utrpení lidí a považoval za povinnost upozorňovat na nebezpečí válečné apokalypsy. V jeho postavách uprchlíků, zajatců a poutníků vyjadřoval obludnost nesmyslného zabíjení ve válce a také se nechával inspirovat konkrétními událostmi (např. občanská válka ve Španělsku, fašismus v Německu).
Jeho tvorbu patrně velmi ovlivnila propukající choroba (skleróza multiplex), ale také velkým dílem společenské změny a politická mračna nad Evropou. Svůj postoj k fašismu poprvé vyjádřil v obraze „Objetí“ (1936), kde chlupaté tmavohnědé ruce sahají po mladé ženě symbolizující kulturu. Také postava dona Quijota se stává jakousi pochodní víry v mnoha jeho obrazech. Majerník citlivě vnímal tragédie Lidic, Ležáků a válečné utrpení miliónů lidí – a tak rok 1942 zákonitě přinesl do jeho tvorby odvážné a radikální účtování s filozofií fašismu – např. monumentálně koncipovaným dílem „Neslýchané setkání“. Tento jeho nejrozměrnější obraz se stal troufalou výzvou nacistům, symbolem protestu proti židovským a vězeňským transportům, proti pochodům smrti.
V roce 1930 poprvé své práce prezentoval na výroční školní výstavě. Práce byly charakteristické velkým vlivem Matisse a Deraina. První samostatnou výstavu měl Majerník v roce 1935 s kolekcí 37 olejů, kvaše a akvarelů a po ní byl přijat do Umělecké besedy. V roce 1942 v UB získal čestnou cenu.
Druhou samostatnou výstavu měl na podzim roku 1940 se souborem 40 prací.
Souborná výstava díla Cypriána Majerníka, v pavilonu Bloku českých výtvarníků Myslbek, od 29.1.1946 do 3.3.1946
Od roku 1946 Majerníkovy obrazy shlédli návštěvníci mnoha výstav v evropských městech a jeho dílo je také zastoupeno v mnoha galeriích naší republiky a zejm. na Slovensku.
Majerník byl a je předním reprezentantem „Generace 1909“ (spolu s Mudrochem, Želibským, Hoffstädterem aj.), která za svůj projev v čase nastupujícího fašismu později získala čestné pojmenování „svědomí doby“. Za své dílo i životní postoj Majerník obdržel v roce 1946 Slovenskou národní cenu in memoriam, a v roce 1947 in memoriam Státní cenu za cyklus obrazů z období války. V roce 1991 mu prezident republiky Václav Havel propůjčil Řád T.G.Masaryka in memoriam za zásluhy o demokracii a lidská práva. 9.listopadu 2007 byla Cypriánu Majerníkovi. - na domě čp. 102/5 v ul. Nad Královskou oborou, Praha 7 Bubeneč - odhalena pamětní deska s bustou (autor akad.sochař Zdeněk J.Preclík; organizátorem akce byl Slovenský institut v Praze, Klub slovenské kultury, za podpory předsedy vlády SR). Z úcty k Majerníkově památce byla otevřena v Bratislavě v roce 1957 galerie pojmenovaná: Galerie Cypriána Majerníka (GCM). Později nebyla v provozu a k znovuotevření došlo začátkem 2008. Galerie sídlí v Zichyho paláci a spravuje ho Centrum hudby Bratislava – Staré Město Zichyho palác, Ventúrska 9. V roce 1967 vydána druhá pětiznámková emise „Umění“ a v ní byla známka Cyprián Majerník: Don Quijote, v hodnotě 1 Kčs. Galerie Jana Koniarka v Trnavě (SR) uděluje od r.2007 „Cenu CYPRIANa“ (pojmenovanou podle Cypriána Majerníka) - rozhoduje mezinárodní porota při Bienále mladého umění SKUTER. Je určena mladému umělci do 35 let z české a slovenské scény. Obdrželi: Pavla Sceránková (2007) a Tomáš Džadoň (2009). U příležitosti 100. výročí umělcova narození: výstava jeho díla - 27.11.2009 do 31.1.2010 v Mirbachovom paláci v Bratislavě.
Cyprián Majerník, který ve věku nedožitých šestatřiceti let dobrovolně ukončil svůj život, byl 13.července 1945 pochován v Praze na Vinohradském hřbitově. V dubnu 1949 ostatky byly převezeny - z iniciativy Umělecké besedy Praha - do čestného hrobu na vyšehradském hřbitově - Slavíně v Praze (odd.IX.,hrob.místo 103). Autorem náhrobku je architekt V. Kerhart a pískovcová plastika „Smutek“ je podle návrhu Majerníkova přítele sochaře prof.Karla Lidického. Vdova po malíři Majerníkovi - Karla Majerníková – roz.Kukačková (zemř.1970) je pochována spolu s ním.[1]

notes:
spáchal sebevraždu, nevyléčitelně nemocen
krátké a - Cyprian - uvedeno na parte