Zbyněk Sekal

* 12. 7. 1923, Praha, Česká republika (Czech Republic)
24. 2. 1998, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
translator, painter, typographer, sculptor

 

nationality: Czech
sex: male

Zbyněk Sekal
Trup
1964
socha
patinovaná sádra
70 cm
Zbyněk Sekal
Kdokoli
1965

dřevo
350 x 200
Zbyněk Sekal
Co bude
1965

dřevo, mosaz
640 x 630
Zbyněk Sekal
Jeden nebo dva ptáci
1960
malba
olej, plátno
25,9 x 30,2 cm
Zbyněk Sekal
Bez názvu (Autoportrét)
1957
malba
papír, tempera
48 x 33,3 cm
Zbyněk Sekal
Měděná schránka
1991

drát
38 x 20 x 21,4 cm

word:
Sochař, malíř, grafik, překladatel a pedagog. Byl členem skupiny Máj, účastník neoficiálních Konfrontací. 1) Od roku 1970 žil ve Vídni.
Sekal studoval u Františka Tichého a Emila Filly na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945-1950), studia však nedokončil. V roce 1969 emigroval do zahraničí, kde působil jako pedagog (Akademie ve Stuttgartu, 1972-1974). Sekalova nesmírně rozmanitá tvorba sahá od malby přes sochařství, film (hrál v komedii Blázni mezi námi, 1955, výtvarně spolupracoval na snímku Markéta Lazarová, 1967) až k práci překladatelské (např. Ludwig Feuerbach, Zásady filosofie budoucnosti a jiné filosofické práce, Franz Kafka, Proměna. Počátky jeho malířské tvorby silně ovlivnily děsivé válečné zkušenosti, v letech 1941-1945 byl vězněn v koncentračních táborech Terezín a Mauthausen. Osobní zážitky pak reflektoval v sérii expresivních figurálních maleb. Dalším východiskem se mu stal po návštěvě Mezinárodní surrealistické výstavy v Paříži (1947) surrealismus, který prohloubil jeho zájem o skryté dimenze všední reality. Ostatně, „svět tajemství prostých předmětů i hravá volnost jejich tvarových analogií se propříště stal trvale přítomným v Sekalově umění“ (Mahulena Nešlehová). Během 50. a 60. let vytvořil řadu obrazů s předměty všedního dne, zobrazovanými lapidárním způsobem (Kleště, 1955, Stromy domy, 1960-1961). Od konce 50. let malbu postupně vytlačovala plastika, charakteristická jednoduchými tvary a silným emotivním nábojem (Mrtvá hlava, 1955); zabýval se principy stavebnosti, stability (série Obydlí z přelomu 50. a 60. let) i jejich opakem, vratkostí a nestabilitou (série Vratké stavby, 1964). Koncem 50. let se v jeho tvorbě setkáváme se stylizovanou figurou, svou poetikou a znakovostí blízkou umění Paula Kleea. Od počátku 60. let pracoval na sériích asamblážových reliéfů, využívajících náhodně nalezené předměty. Svým způsobem se jednalo o obrazy, neboť předměty (drátky, zámky, cvočky atd.) byly pevně spjaty s plochou (Zamyky, 1964). Na počátku 80. let vytvářel schránky - objekty z lehkých dřevěných konstrukcí, jakési skrýše a pasti, analogie paměti a místa pro tajemství.
JP (Potůček Jakub, Muzeum umění olomouc, 2008)

notes:
(1970) realizace reliéfu v domě Davida Hansemanna, Düsseldorf; Vídeň, Rakousko
(1973) Malerwochen Eisenstadt, Rakousko
(1977 - 1979) kostel Zum guten Hirten v Lustenau, Vorarlberg, Rakousko
učil se také knihkupcem u Topiče (1940)
za války se stýkal s okruhem spořilovských surrealistů
1941 za ilegální činnost zatčen a až do 1945 vězněn (Praha-Pankrác, Terezín, Mauthausen)
překládal Franze Kafku, Karla Marxe, Feuerbacha, Clausewitze ad.